Proč smrt psa zní hůř než smrt člověka?

A já to mám zase obráceně.Jakmile vidím film (myslím tím hlavně akční) kde hrdinové pálí kolem sebe všelijakými zbraněmi, bouračky aut a následné požáry, tak film okamžitě vypínám (pokud vidím v programu „akční“, tak ho ani nepouštím).
Naproti tomu zase když vidím zemřít zvíře (jakékoliv), tak to se mnou nic nedělá.Bydlím na vesnici a tady lidi zvířata chovají na jídlo, takže chodím tyto zvířata zabíjet.
Pokud je film o hlavním hrdinovi (o jakémkoliv zvířeti) a ono ve filmu zemře, tak mně to jedno není, ale abych kvůli tomu vypínal televizi, tak to tedy nedělám.
Doplňuji:
pro ssbboo
Pokud tě dojímá smrt zvířete, měl(a) bys žít na vesnici.
Měl jsem kohouta.Ten mě šel po dětech, ihned šel na pekáč.Další rok další kohout, ten šel po manželce.Párkrát se mu ubránila ale když pak přišla domů, že jí vletěl na hlavu, tak šel taky na pekáč.Další kohout šel jenom po mně, ale mně to nevadilo, jen do té doby, než přiběhl soused, že kohout vletěl na jeho manželku.Opět šel na pekáč.
Sousedovi jsem zabíjel berana.Vletěl mu na jeho malé dítě a nemohl ho odehnat, tak do něj vrazil vidle ( vůbec se mu nedivím, ono když jde o ohrožení života zvířetem, tak použiješ první co máš v ruce).
A byl jsem také u toho když jiný soused (myslivec) zastřelil býka, který když ho odváděli na odvoz do jatek, tak se vysmekl a napadal všechny kdo byli kolem.
A o pokousání psem (majitelel, který byl jeho pán) bych tady mohl psát romány.
Takže vím, co dokáží zvířata, tak vůči tomu, pokud umírají ve filmu, tak jsem celkem imunní.
Zkrátka je vidět, že jsi odchovaný (á) krvákama v televizi a smrt člověka tě už vůbec nedojímá.
Ale toho je vinen tento systém, protože za komunistů tolik krve v televizi neproteklo jako v dnešní době.A tím pak jsou lidi otupělí (a děti si myslí, podle her), že mají lidé víc životů .

Upravil/a: anonym

Staří opuštění lidé které děti už připravili o všechen majetek a teď na ně kašlou Mají jen toho pejska který jim dělá poslední radost. Určitě těžce ponesou jeho smrt .A možná víc než smrt člověka.Reezo tady v mozku by si měl někdo jiný něco předělat.

Jestliže s Vámi film, ve kterém umírají lidé nic nedělá, …
Ale možná je to právě tím, že takových filmů je „přespříliš“ a jejich sledování vede k otupení, zatímco smrt psa bývá ve filmu zřídka. A když, tak je pejsek hlavním hrdinou. O filmech, v nichž život člověka nic neznamená si myslím své. A totiž, že je cosi nezdravého, nikoli ve státě dánském, nýbrž v kinematografii. A nebo je takováto produkce symptomem, sekudnárním jevem, něčeho jiného?

Každá smrt je nepříjemný zážitek, zvlášť ta zbytečná. Filmy mě ale nechávají celkem v klidu (pokud se nejedná o dokument) a ani takové filmy nijak zvlášť nesleduji.
Pokud Tě citově filmová zasáhla smrt psa, je vidět, že filmaři odvedli dobře svou práci. Proto se tyto (rodinné, romantické atd.) filmy točí. Někdy takový film zvedne hladinu popularity určitého plemene, např. dalmatinů, JackRusselů, německých ovčáků, kolií…
Doplňuji:
…filmová smrt psa

Upravil/a: anonym

Smrt zvířete je zanedbatelný oproti smrti člověka. Zase otázka o jakýém filmu a člověku se bavíme. Pokud jde o válku kde proti sobě stojí 2 armády ( dobro proti zlu ) tak je jasné, že budem sympatizovat s armádou (dobra) a porážku armády (zla) nebudem vnímat.

Ale určitě by se měli nechat vyšetřit lidi, kteří víc prožívají smrt zvířete. Značí to o nějaké chybě v mozku nejspíš… 🙂

Ve filmu: nejde o to kdo zemře. Jestli člověk nebo zvíře. Jde o to, jestli film dokáže vyvolat nějaké city. Když dokáže a vyvolá city, tak potom smrt ty city zasáhne. Když ten film ty city nevytvoří, tak ta smrt nic neudělá. A je jedno, jestli jde o zvíře nebo o člověka.
Mimochodem naprosto stejné je to v životě reálném. Když se vytvoří city, tak smrt bolí a když ne, tak nebolí.

Mimochodem můj názor je, že když si člověk nedokáže vytvořit cit k zvířeti (jakémukoliv), tak si ve skutečnosti nedokáže vytvořit cit ani k člověku.Prostě sobecký parchant, co dokáže mít rád pouze sebe a jestli má nějaký vztah, tak pouze proto, že uspokojuje svou vlastní sobeckost.

Tak se mnou taky nic neděá když umře stovky lidí musel by umřít 1–2 lidi který jsem si oblíbila a nejlépe hl. hrdinové.. Pes mě zrovna nějak nerozbrečí ale kočka jo…
Ale rozhodně kvůli tomu nevypínat televizi schoulím se do klubíčk a vybrečím se a to samé mám u knížek pamatuju s na knihu Vampýrská akademie když to vypadalo že umřel Dimitrij Belikov (hl. hrdina) nakonec se ale z poloviční upíra proměnil ve lého upíra alee i tak jsem mnimálně pů hodiny brečela… :D

Já taky brečím z filmů, kde umírá pes. Nevypínám to, ale prostě začnu brečet, hlavně, když je ten pejsek hlavním hrdinou toho filmů. Kdysi jsem se koukala na film, který byl o psovi a ten na konci filmu málem umřel. Probrečela jsem toho habaděj. A pro lahny – my se tady nebavíme o beranech a kohoutech a ani o jiných hospodářských zvířatech, jedná se tady o domácích zvířatech a konkrétně o psech, kteří doprovázejí a dělají společnost mnoha lidem… neskáčou lidem na hlavy… ;)