Proč vysoké napětí zabíjí?

Velice zjednodušeně. Elektrický proud v nízkých hodnotách zabíjí člověka tak, že zastaví srdce, resp. způsobí fibrilaci. K tomu stačí proud několik mA po dobu 0,8 doby srdečního tepu. Při větších hodnotách způsobí popáleniny. V nepříznivých podmínkách může vnitřní odpor těla být tak nízký, že nebezpečné hodnoty proudu může způsobit napětí několika desítek voltů.
Je to však mnohem složitější. Jestli tě problematika zajímá, přečti si k tomu literaturu. Svůj vnitřní odpor za různých podmínek si můžeš změřit multimetrem.

Zdroj: https://www.blo­govnik.cz/kdy-muze-elektricky-proud-zpusobit-cloveku-smrt-a-kdy-naopak-uzitek-201406070809.php

Tuším, že už se to tady párkrát přetřásalo. Tak znova: zabíjí nebo zraňuje elektrický proud, ne napětí! El. napětí je potřebné k tomu, aby mezi dvěma místy elektricky vodivého či alespoň částečně vodivého objektu mohl proud téci. A protože lidské tělo je poměrně dost vodivé, může dojít k průtoku proudu s nežádoucími fyziologickými účinky na organismus. Jestli k tomu dojde a v jaké míře, závisí na druhu el. proudu a jeho velikosti. U střídavého proudu ještě na frekvenci. Odpor lidského těla je poměrně nestálá veličina, závislá na stavu pokožky (suchá, vlhká), místech dotyku vodivých částí pod napětím, a jejich tlaku na kůži. Může se pohybovat zhruba od stovek Ohmů do nějakých jednotek až možná desítek kOhm. Takže nebezpečné dotykové napětí se může případ od případu dost lišit. Nebezpečný proud, který může usmrtit člověka se pohybuje zhruba kolem pár set mA. Ale už průtok několika desítek mA může být velmi nepříjemný a někdy i nebezpečný. Každý jsme jiný. Nebezpečnější je proud střídavý, mající vliv na srdeční činnost (fibrilace), zatímco stejnosměrný způsobuje popáleniny a elektrolytický rozklad krve, resp. tkání. Konkrétní hodnoty produ spjaté s různými fyziologickými účinky si můžeš vyhledat na síti.
Co se týká těch drátů VN, tak nespoléhej na „1000 krát nižšší proud“. Mohou ho dodat dost na tvoji kremaci. Pokud se k takovému vodiči přiblížíš víc než je bezpečná vzdálenost, může dojít k výboji (což je opět tok el. proudu, i když po krátkou dobu) a zasažení člověka jiskrou, nebo obloukem. Tedy pokud je nějak spojen se zemí a nevznáší se jako pták.
Jinak co se týká toho transformátoru, nikde není napsáno, že jím musí v každém případě téct „1000 krát větší proud, je-li na něm 1000 krát menší napětí“. Nebude-li na sekundáru zatížen, nepoteče sekundárem nic a primár si vezme jen relativně malý magnetizační proud. Při normální funkci a rozumném zatížení a jedná-li se navíc o transformátor bezeztrátový, pak opravdu platí to, co máte ve fyzice: U1/U2 = I2/I1. Vzal jsem to zkratkou, jinak by to bylo na hodně psaní… Ale on už mě někdo doplní, nebo to smaže 🙂

Upravil/a: orwell

Doplnil bych kolegy…
Co se impedance těla týče, zpravidla se uvažuje kolem 2kOhm pro větší napětí (stovky voltů-kilovolty), Pro velmi malá napětí bývá impedance za běžných podmínek až stovky kOhm.

Co se vysokého napětí a malého proudy týče: Prakticky všude máme elektrickou soustavu s pevným napětím. V zásuvce je zpravidla cca 230V a je na spotřebiči jaký proud si odtud odebere. Nabíječka na mobil odhadem cca 2mA bez telefonu, 40mA při nabíjení, 100W žárovka skoro 0,5A, žehlička třeba 4A, rychlovarná konvice, bojler cca 8–10A. S napětím to vcelku nic neudělá. Zajímavá je na kolik je dimenzované vedení a jak je jištěno. (u zásuvek běžně 10 nebo 16A) Vzhledem k tomu jaké výkony se přenášejí na VN vedení lze očekávat že je dimenzované řádově na desítky až stovky ampér. Jak NN, tak VN vedení zkrátka má dost velkou kapacitu aby bez problémů člověka zabilo. VN ale tělem snáze „protlačí“ „dostatečný“ proud.

Ano zaspal jsi. Především se nauč ohmův zákon.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-silny-musi-byt-proud-napeti