Průmysl ve městech

V Klatovech už toho moc nezbylo – potravinářský (pekárny, mlékárny, drůbežárny) a další průmysl jako takový už tady ani není. Kožedělný, strojírenský – všechno zrušeno, zlikvidováno

tohle jsem ti našla VEVERKO o DOMAŽLICÍCH.
Domažlicko lze označit za průmyslově zemědělskou oblast, jejíž hospodářské zaměření je předurčováno přírodním rázem krajiny a historií Chodska. Charakter chráněné přírodní oblasti neumožňuje rozvoj těžkého průmyslu a typické průmyslové zázemí tvoří především lehký průmysl. Průmyslové podniky jsou soustředěny hlavně v Domažlicích, ve Kdyni, v Klenčí pod Čerchovem. Mikroregion má významný potenciál také v rozvoji cestovního ruchu, který představuje silné hospodářské odvětví.

Zemědělství
Zemědělství hraje v mikroregionu Domažlic spíše okrajovou úlohu. Omezení plyne rovněž ze skutečnosti, že se jedná převážně o chráněnou krajinnou oblast. Z důvodu rozsáhlých lesních porostů je významná těžba dřeva. V oblasti rostlinné výroby je rozšířeno pěstování obilovin, zejména pšenice, určitý podíl má rovněž pěstování krmné kukuřice a řepky. Živočišná výroba je zastoupena chovem skotu, prasat a drůbeže. Největšími zaměstnavateli regionu v primární sféře je Lesní společnost Trhanov a.s., a Podhoran Černíkov a.s. (zemědělské družstvo s výrobou palet a nábytku).

Průmyslová výroba
Z průmyslových odvětví mají největší zastoupení v regionu lehké strojírenství, textilní průmysl, výroba optiky či nábytkářský průmysl. Největším zaměstnavatelem v samotných Domažlicích je společnost Galí Optik s.r.o., jejímž majitelem je jedna z pěti největších optik v SRN, Metzler Optik Partner AG. Během uplynulých let přenesla firma Metzler do Domažlic veškeré výrobní aktivity. V Německu zůstalo obchodní centrum a vývojové kapacity. Významným zaměstnavatelem je dále HODETA spol. s r.o., která se řadí mezi 20 největších oděvních podniků v České republice. V Domažlicích dále sídlí např. výrobce zejména interiérových zrcadel Flabeg s.r.o., strojírenská firma Kovobel v.d., Chodské vodárny a kanalizace, a.s., Zenner – Coop, s.r.o.

V nedaleké Kdyni se nachází Elitex Machinery s. r. o., podnik textilního strojírenství. Firma vznikla privatizací státního podniku ELITEX Kdyně a v současné době je plně v českém soukromém vlastnictví. Firma je rozdělena do čtyř divizí a z jejích předností lze uvést tradici ve výrobě přesných dílců, vysokou kvalitu vyráběných strojů, dlouholetou zkušenost ve spolupráci se zahraničními firmami, moderní logistický koncept i vysokou kvalifikaci pracovníků ve všech výrobních oborech.

Dalším významným kdyňským podnikem je společnost KDYNIUM a.s. – největší tuzemský producent odlitků přesného lití.

Významní zaměstnavatelé regionu působí dále v Holýšově. Strojírenský podnik SVA a.s. je dodavatelem kabin pro zemní stroje, traktory a nákladní automobily. Dále EvoBus Bohemia s.r.o. – největší světový výrobce autobusů, který je dceřinou firmou automobilky DaimlerChrysler a má 18 % podíl na světovém trhu.

Z dalších významných podniků regionu lze uvést: STEATIT v.o.s. – výrobce elektrokeramiky; PLASTIK HT a.s., WILDEN ENGINEERING, s.r.o. a další.

V březnu roku 2005 začalo město Domažlice s výstavbou 11 ha průmyslové zóny, která bude investorům k dispozici v roce 2006. Město dosud z vlastních zdrojů vykoupilo pozemky v lokalitě Za kasárny v hodnotě 30 mil. Kč. Náklady na zainvestování území jsou plánovány ve výši 72 mil. Kč, podíl města činí cca 40 mil. Kč a zbytek by měly pokrýt dotace především z fondu Phare. S průmyslovou zónou sousedí residenční plochy a zimní stadion.

Služby
Autobusovou přepravu mezi městem Domažlice a městy Plzeň a Klatovy zajišťuje společnost ČSAD autobusy Plzeň, a. s. Na území města funguje městská hromadná doprava, jejíž provoz rovněž provozuje ČSAD autobusy Plzeň. Ceny jízdného stanovuje přímo město. Spoje městské hromadné dopravy jsou z důvodu nízkého jízdného a různých úlev pro občany ztrátové. Město na tuto ztrátu přispívá každý rok částkou cca 770 tis. Kč.

Město Domažlice provozuje jesle a je zřizovatelem jedné mateřské školy, dvou základních škol, zvláštní školy a základní umělecké školy. Střední školství je zastoupeno Gymnáziem J. Š. Baara, vyšší odbornou školou, obchodní akademií a střední zdravotnickou školou a dvěma středními odbornými učilišti. Ve městě působí také Dům dětí a mládeže Domino.

Stará domažlická nemocnice ze třicátých let je svým stavebně-technickým stavem v havarijním stavu. Od roku 2000 je proto realizována výstavba nové nemocnice v lokalitě Na Babě, kterou by měl Plzeňský kraj letos ukončit. Celá akce je i přes podporu města finančně plně závislá na poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví. Celkové náklady na novou nemocnici by měly dosáhnout 900 mil. Kč. V roce 2005 přispěje stát částkou 290 mil. Kč a z prostředků Plzeňského kraje bude uhrazeno cca 40 mil. Kč.

Domažlice mají pro své starší občany k dispozici Dům penzion – byty s pečovatelskou službou Domažlice, který má 19 stálých zaměstnanců a kapacitu 34 b. j.

Obyvatelům i návštěvníkům Domažlic je k dispozici Městská knihovna Boženy Němcové, městský plavecký bazén, stadion TJ Jiskra, kulturní dění zastřešuje Městské kulturní středisko. V roce 2005 bude zahájena výstavba městského zimního stadionu.

Cestovní ruch
Okolí města je charakteristické příznivými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu a stalo se velmi vyhledávanou oblastí pro rekreaci a turistiku. Příhraniční oblast na jih od Domažlic je známá jako Chodsko, kterou symbolizuje pohoří Český les s nejvyšším vrcholem Čerchovem (1042 m n. m.). Celá oblast rozlehlých hraničních lesů je dnes vyhlášena za Přírodní park Český les. Chodsko je nesmírně bohaté svou kulturou a stále žijícími lidovými tradicemi. Z nejnavštěvo­vanějších památek chodského regionu stojí za zmínku město Klenčí pod Čerchovem s muzeem a kostelem, v jehož hrobce je pohřben Lomikar Lamingen. Nad Klenčím na Výhledech stojí socha klenečského kněze a spisovatele Jindřicha Šimona Baara. V nedalekém Újezdě je možné navštívit statek vůdce Chodů Jana Sladkého Koziny. Velmi atraktivní je zřícenina hradu Netřeb, která je obklopena starým tisovým lesem se stromy dosahujícími stáří 800 až 1000 let. K chodskému folklóru patří také čtyři dny trvající Postřekovský masopust s průvodem masek. Poblíž Postřekova je přírodní rezervace Postřekovské rybníky. Mezi často navštěvovaná místa můžeme zařadit rekreační centrum v okolí obce Babylon, kde se nachází přírodní koupaliště. Pro cyklisty jsou k dispozici značené cyklotrasy, které navazují na sousední okresy, připravovány jsou trasy do Bavorska.

Samotné město Domažlice je velmi známým turistickým centrem a nabízí mnoho kulturního vyžití. Najdeme zde řadu cenných architektonických památek s gotickými, renesančními a barokními prvky a také Národopisné muzeum Jindřicha Jindřicha a Galerii bratří Špillarů. Každoročně v srpnu probíhá v Domažlicích Vavřinecká pouť a Chodské slavnosti, charakteristické chodskými kroji a lidovými písněmi. O historických památkách, kulturních akcích a ubytovacích zařízeních podává informace městské kulturní středisko.

Rokycany:
Rokycansko je jednou z tradičních oblastí výskytu hutnického průmyslu v ČR. Hutnictví a železářství má na okrese kořeny již od 16. stol. – s počátky hutní výroby je spojena technická památka – vodní hamr v Dobřívě (zal. 1505) . V závodech okresu je zastoupeno jak hutnictví železa, tak i barevné hutnictví. Středisky tohoto průmyslového odvětví jsou dnes zejm. Hrádek u Rokycan (závod Železárny Hrádek), Rokycany (Kovohutě – zpracování barevných kovů) a Strašice (slévárna).
Dalším významným oborem je strojírenství. Tento obor je na okrese soustředěn zejména do Holoubkova – do obce, která se díky průmyslu po druhé světové válce mnohonásobně rozrostla. V tamním podniku Weiler (dříve KOVOSVIT) se vyrábějí obráběcí stroje a vrtačky. Do závodu DCK Bohemia je soustředěna výroba rozvaděčů nízkého napětí. Jedním z tradičních strojírenských výrobců je Zbirovia Zbiroh (zal. 1845), který vyrábí nářadí. Po revoluci vznikly zejm. v okolí Rokycan závody na výrobu součástek do automobilů (např. Borgers).
Mezi nejnovější průmyslové závody na Rokycansku patří Prowell v Rokycanech vyrábějící široký vlnitý papír a Linde (u Mýta). Naopak po roce 1989 zanikly známé rokycanské závody Marila (výroba džemů), Favorit (výroba jízdních kol), Hamiro (výroba hraček) a závody ZKZ (obkladačky) a Jitona (nábytek) ve střediskové obci Břasy.
Asi nejznámějším produktem vyráběným na Rokycansku jsou dnes nátěrové barvy Primalex, které se vyrábí v původním závodě ZKZ v Břasích.

Sokolov:
Sokolovsko vynikalo svým přírodním surovinovým bohatstvím. Již ve středověku byla využívána hojná ložiska vzácných a užitkových rud (šlo převážně o cínové rudy). V současnosti je nejrozšířenější těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi.
Těžba uhlí

Hnědé uhlí bylo nejprve těženo hlubinným dobýváním v oblastech nejvyšší kvality sloje, později se přešlo na těžbu lomovým způsobem. V 80. letech klesá objem těžby. Nyní hospodaří se zásobami uhlí i dalších nerostů v Sokolovské pánvi jediný subjekt Sokolovská uhelná.

Využití uhlí: nejprve jako převažující zdroj tepla, později jako surovina pro výrobu ušlechtilých paliv, energií a chemických surovin.

Zaniklé obce v důsledku těžby v okrese Sokolov: Alberov (Albernhof), Bukovany (Buckwa), Čistá – obec (Lauterbach Dorf), Dolní Rozmyšl (Deutschbundesort), Dvory (Maierhöfen), Habartov (Habersbirk), Horní Rychnov (Ober-Reichenau), Jehličná (Grasseth), Kytlice (Kitlitzdorf), Lesík (Waldl), Lipnice (Littmitz), Lísková (Haselbach), Lvov (Löwenhof), Mýtina (Hau), Na Rovince (Boden), Nové Sedlo (Neusattl), Podhoří (Hunschgrün), Smolnice (Pechgrün), Stará Chodovská (Stelzengrün), Tisová (Theißau, také Theussau nebo Thessau), Týn (Thein), V Úžlabí (Kahr), Vítkov (Wudingrün), Vřesová (Doglasgrün)[2].

Strojírenství
V Sokolově se nachází společnost Sokolovské strojírny, založená roku 1931

Cheb:
Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl (Cheb, Aš), dřevozpracující průmysl (Luby), textilní průmysl (Cheb, Aš), sklářský průmysl (Hranice), průmysl porcelánu a keramiky (Skalná) a z malé části také těžba hnědého uhlí (na východě od Chebu)

Turnov:
Turnov má průmyslovou tradici sahající do 1. poloviny 19. století, kdy se zde rozvíjí brusičství drahých kamenů. Postupně zde vznikají firmy z různých průmyslových odvětví, z nichž žádné není převažující. Nejvýznamnější současné výrobní firmy jsou:

• Sklostroj – výroba sklářských strojů a zařízení pro sklářský průmysl
• Komerční slévárna šedé a tvárné litiny Turnov – litinové odlitky
• Preciosa – dříve Turnovské brusírny a Monokrystaly
• Dias – průmyslové využití minerálů, obráběcí nástroje (Dias = diamanty a safíry)
• Dioptra – výroba skleněných a plastových brýlí a čoček
• Šroubárna – výroba spojovacího materiálu
• Ontex – výroba intimního hygienického zboží
• Grupo Antolin – výroba komponent pro automobilový průmysl
• JUTA Turnov – výroba technických tkanin
• Granát Turnov – výroba šperků z drahých kamenů a kovů
• Helioplast – výroba rámů oken z plastových profilů
• Pivovar Malý Rohozec
• SFS intec – výroba šroubů
• Polpur – výroba nástrojů na opracování skla a skleněné bižuterie
• Kamax – výroba pevnostních šroubů pro automobilový průmysl

Pardubice:
Průmysl- chemický, elektrotechnický a potravinářský

Bohužel, ale více jsem toho už nenašla. Pokud něco najdu, dopíšu 🙂

Pokud to není domácí úkol, na co to ve 13 letech tak nutně potřebuješ?
Chrudim – strojírenství, textilní prm – už nefungují
Pard – chemický průmysl
Náchod – textilní
většina podniků je již zrušena