Ste kuřák/kuřačka?

Jsem vyléčený/á

Kouřila jsem do té doby,než jsem poznala býval.manžela. Jak jsme spolu začali před 19 lety chodit,tak bylo po kouření.Odnaučil mě to hned. Já mu říkala,že přestanu postupně,ale to nepřipadalo v úvahu,vzal to razantně.Než mi došlo,že už nekouřím,odnaučil mě to. Říkal-neboj,to bude rychle a stručně. A také se tak stalo.Dodnes jsem mu za to vděčná 🙂

Ne, vůbec

v životě jsem to svinstvo nevzal do huby a ani to neplánuju. Zamlada jsem dokonce napsal protestní protikuřáckou knihu o 100 stranách :{))>

Ne, vůbec

Symbolickou rituální jednou-dvakrát do roka s kamarádama, kterou navíc nešlukuju, nepočítám. No a v hospodě samozřejmě pasivně, ale to je taky spíš výjimečně. Zvláštní je, že mi cigaretovej kouř nevadí a nesmrdí (pokud nejsem těsně po nemoci). Ani samotní kamarádi kuřáci to nechápou…

Ne, vůbec

Jsem nekuřák. Vím o lepších způsobech jak utrácet peníze.

Ano, pasivní

Bohužel bydlím s kuřákem

Ne, vůbec

S quentosem jsme asi fakt dvojčata rozdělený při porodu – taky jsem cígo v životě neměla v puse. A kdykoliv se s tím ve společnosti „pochlubím“, následuje salva smíchu. Nikdo mi nevěří, myslí, že kecám :D Cigarety mi nikdy nikdo nezakazoval, ale já tu potřebu prostě nemám. Vadí mi, když mi nějaký kuřák na zastávce vyfukuje kouř do ksichtu, jinak s kuřáky problém nemám. Nedávám jim kázání, respektuju jejich volbu – na oplátku čekám, že oni budou zase respektovat tu mou

Ano, úplně

Do 33 let jsem byl naprostý nekuřák nikotinem nepolíbený, vždycky mě ale fascinovaly dýmky. Na své třiatřicetiny jsem si koupil svoji první dýmku, dnes jich mám něco přes padesát.

Cigarety nekouřím, odpuzuje mě na tom hlavně to, že bych vdechoval hořící papír. Fajfkový kouř obsahuje podstatně méně dehtu a dalších škodlivin, navíc se nešlukuje (nevtahuje do plic).

Kouření mi chutná, dýmkové tabáky jsou oproti cigaretám neskutečně různorodé a to nejen ty aromatizované. Kouřím samozřejmě s ohledem na své okolí. Doma jen ve své pracovně (kam mi nikdo jiný neleze) nebo na zahradě. Ani po čtyřech letech kouření stále nemám vybudovanou závislost. Někdy si uvědomím, že jsem si třeba tři týdny nezapálil a že mi to přitom nechybělo.

Ne, vůbec

Už 35let

Ano, mírně

Jsem tzv. ukázněný kuřák, protože jsem se musel naučit respektovat zákaz v kancelářích amerického typu, kde je buď kuřácký koutek nebo se chodí ven před objekt administrativního areálu.

Jsem vyléčený/á

Stačilo mi, když jsme si s manželem spočítali, že si prokouříme letní dovolenou ☹ Od té doby oba nekouříme. Už víc než 3 roky.

Ne, vůbec

Napíšu vám svůj příběh na téma kouření. Jsem nekuřák a jsem za to stále diskriminován. Začalo to již na vojně, kde byly přestávky na kouření a já jakožto nekuřák jsem musel vždy někam doběhnout, přinést, udělat, protože přece ostatní kouří a já nic nedělám. Pokračovalo to i ve všech zaměstnáních, kde jsem pracoval. Když se zastaví dva nekuřáci a hovoří spolu, tak se flákají, kdežto když spolu mluví dva kuřáci a kouří při tom, tak je to v pořádku, protože oni přece kouří. To byl vždy argument mistrů.
Pracoval jsem v závodě Transporta Úpice a tam před rokem 89 několik nekuřáků podalo na vedení závodu žádost, zda by nekuřáci mohli být nějak zvýhodněni, neboť promeškají méně času. Na to přišla odpověď od vedení závodu, doslova cituji: „Nekuřáci jsou zvýhodněni dvakrát, a to za prvé tím, že ušetří, a za druhé tím, že si sami šetří zdraví.“
Po revoluci jsem prošel několik firem a všude měli kuřáci více prostoru a výhod proti nekuřákům. Vyvrcholilo to ale ve firmě, kde jsem před několika lety pracoval. Na pracovišti se kouřit nesmělo a byla vyčleněna místnost na kouření. Bylo nás šest na dílně a pět jich chodilo každou hodinu na pět minut kouřit. Já ale musel pracovat. Tak jsem na mistrovi chtěl o půl hodiny delší přestávku nebo o půl hodiny chodit domů dříve (1 kuřák každou hodinu pět minut krát 6 hodin – to je 30 minut prokouřeného času).
To ale nešlo. A tak když kuřáci odešli kouřit, dal jsem si židli před kuřárnu a po tu dobu, co kouřili, jsem si četl noviny. Viděl mě mistr a dal mi pokutu a ještě mi řekl, že mohu být rád, že mě viděl jen on a ne nikdo z vedení firmy, protože za čtení novin v pracovní době je vyhazov!
Odvolal jsem se k odborům, ale tam se vůbec neřešilo, proč jsem to udělal, jen to, že jsem si četl noviny v pracovní době. Nakonec mi předseda řekl: „Když vám tedy jde o tu přestávku, tak si zapalte cigaretu a jděte mezi ostatní. Vždyť přece kouřit nemusíte, jen být s cigaretou mezi nimi.“
Tady vidíte, že diskriminovaní jsou nekuřáci. Ještě jsem nezažil, aby kuřák byl vyhozen za to, že v pracovní době kouří. Myslím, že začátek je ve firmách. Kdyby se v pracovních dobách nesmělo kouřit anebo museli kuřáci odcházet kouřit ven a prokouřený čas pak napracovat, byl by to určitě lepší donucovací prostředek proti kouření.

Ano, mírně

Vykouřím tak 3–5 cigaret denně,někdy žádnou.Malér ovšem je když jdu jednou nebo dvakrát za měsíc do hospody,to padne mnohdy 15 cigaret.:-(

Jsem vyléčený/á

uz 7 let. Ale nemuzu rict, ze na ni jeste dnes nemam nekdy chut.

Jsem vyléčený/á

,už to bude rok..

Ano, úplně

jasně.
ještě i v noci se budím na absťák.

Ano, mírně

2 – 4 cigaretky denně.

Ne, vůbec

Nebudu tu mluvit o tom, jaký je to hnus, a tak dále..

Ano, mírně

dam si zhruba 1 bilou vrazednou trubicku tydne, podle chuti. bohuzel mam 20 lete kamarady, kteri tahaji jinak. i 2–3 krabicky denne :-/

Ne, vůbec

Ne, vůbec

Ne, vůbec

Ano, mírně

Ano, úplně

Ano, úplně

Ano, mírně

Ne, vůbec

Ne, vůbec

Smrdí to a kazí to zdraví i morálku.

Ne, vůbec

a ty???

Ano, pasivní

Ne, vůbec

Jsem vyléčený/á

Ano, úplně

Ne, vůbec

Nejsem, je mi sotva 12 xD

Ne, vůbec

Ano, úplně