Úplná změna!Okoli,ško­la,kamarádi..Co s tím mám dělat?

Neboj, všude žijí lidé. Poznáš nové prostředí, novou školu, nové kamarády. Svět nekončí. Původní kámoši ti přeci zůstanou.

Ted půjdeš do 7. třídy , najdeš nové kámoše a díky dnešním technologiím -mobil ,net můžeš být v kontaktu i s těmi současnými stále ,jinak to ber tak ,že tyhle své kámoše jsi třeba vůbec neznal před 6 roky , taky jsi je musel poznat , navíc za 3 roky půjdeš na další školu a bude to podobné , Všude jsou lidi , všude jsou dobří i špatní , je jen na tobě aby si ty správné kámoše našel ,poznal a neztratil, podobné to bude když půjdeš do jakékoli nové práce . Chovej se jak člověk a budeš se mít všude dobře .Ze začátku to bude těžší vše potřebuje čas a bude vše v pohodě. Takové pocity z neznáma pocituje většina lidí a i podstaně starších , to je život a život je změna …

Najdeš si nové kamarády, a třeba i lepší!
Alespoň se stěhuješ a víš to dopředu – s kamarády si stále můžeš psát atd., nemusíš s nimi ztrácet kontakt…
Já se v deseti přestěhovala z hodiny na hodinu!! a to ze Slovenska do Čech…
Hlavně buď sám sebou a milý na nové spolužáky, neboj se jich a snaž se s nimi seznámit. Zvykneš si, chce to jen čas a hlavně trpělivost – dobrý kamarádi se hledají těžko

Taky jsem to řešila – i když trochu starší. Když jsem byla ve druháku na střední, museli jsme se odstěhovat z Prahy do jižních čech. Hodně jsem brečela, nechtěla jsem odjet, myslela jsem, že už to nikdy nebude stejné. Ale potom, co jsme se přestěhovali, zjistila jsem, že ta druhá škola je v něčem ještě lepší 🙂 Měli tam bufet, sbor, hodný učitelky… Učitelé všeobecně mi nadržovali, protože jsem byla nová 🙂 spolužáci na tebe spíš budou zvědaví, než že by ti chtěli ubližovat. I pro ně jsi ty nový možný kamarád. Poznáš více lidí… Já jsem měla doobré kamarádky už za dva měsíce 🙂 Na začátku je dobré o sobě trochu něco říct a taky srovnávat ty dvě školy. Lidi jsou zvědaví jaké to je jinde 🙂 Hlavně ale trochu nadržuj té nové… Děcka nemají rádi, když jim někdo něco pomlouvá…
Ty máš to štěstí, že můžeš bydlet s mamkou. Já to tak neměla. Mamka mi při stěhování řekla, ať si seženu školu a bydlení u ní, takže jsem bydlela s jednou paní…

Bud sam sebou. Nehraj si na frajera , ani na chudacka. Mamine to nezazlivej. Urcite to pro ni neni take jednoduche. A ty – v zivote nevis, jestli takovou situaci nebudes muset jednou resit take. Uz jen to , ze se ptas nas " dospelaku " jsi sikovny chlapec , ktery se urcite " neztati " a my ti tady urcite vsichni drzime palce a informuj nas. -iv-

Blbosti rodičů často odnesou děti. Změnu prostředí ti nazávidím – není to nic příjemného, ale zase ne tak neobvyklé jak si myslíš. V mnoha státech se lidi stěhují do jiných regionů.
Přesto ti tví kamarádi budou scházet – když s někým pár let blbněš, tak se na to během dne nezapomene. Určitě s těmi nejlepšími budeš alespoň v elektronickém kontaktu. Ale pdstatné je co dělat v novém domově.
Těžká rada. Snad jen zbytečně nemachrovat, ale zase nenechat se ponižovat. Budeš nastupovat v na začátku školního roku, tedy lze předpokládat, že to bude o trochu lepší než uprostřed ročníku, kdy kolektiv je už stmelený. Asi bych osobně byl trochu zaražený a hledal ve svém okolí kamarády se společnými koničky, zájmy apod.
A trémy se neboj – to je dobré znamení, že o změně uvažuješ. Trému má skoro každý kdo vstupuje do neznáma.