Na čem by měl kluk v 15 letech pracovat, aby získal výhodu nad ostatními?

Učit se, učit se, učit se! To je trvalý příkaz až přes důchodový věk. Je trapné umřít hloupý.

Zdánlivě jednoduchá otázka, ale ve skutečnosti špatně položená. Zariskuji, že se najde zase nějaký hotentot, kterému bude vadit, že odpovídám na to, na co jsi se měl zeptat, a ne na to, na co jsi se zeptal, a odpovím na to, co by tě asi mělo zajímat.

Především si ujasni, co si představuješ pod tím „výhoda nad ostatními“. To hodně záleží na tom, v jakém prostředí se pohybuješ, a na tom, v jakém prostředí se chceš pohybovat. Prostě jeden recept neexistuje, recept závisí na tom, co chceš dělat. Jeden příklad za všechny:

Chceš dělat přírodní vědy nebo jejich aplikace (technika, medicína,…)? Zaměř se na matematiku a na angličtinu. Dobrá angličtina (tedy schopnost učit se z anglického textu, číst anglickou beletrii, sledovat i konverzační filmy v angličtině, schopnost napsat alespoň kratší esej,…) a středoškolská matematika (extended version, tedy nejen elementární počtářské dovednosti, ale i alespoň nějaký náhled na infinitesimální počet a schopnost znalosti použít, natrénováno zejm. na fyzice) na začátku bakalářského studia výrazně usnadňují další studium. Podle oboru je dobré mít náskok ve znalostech širšího základu, ale to už je oborově specifické. Další výhodu získáš, pokud máš alespoň trochu náhled do historie oboru, protože když víš, jak vznikaly znalosti, lépe si představíš limity. Výhodou je i to, že si trénuješ přesné myšlení. Na to je dobré se naučit programovat. Přidaná hodnota je ta, že i biolog potřebuje analyzovat data – a zdaleka nejlepší nástroj na to je R. V zásadě specializovaný jazyk. A ještě jedna věc, totiž nešetřit se v učení. Je více než užitečné mít bázi znalostí v hlavě. Oblíbená fráze o snadném vyhledávání informací na internetu je spíše zbožné přání. Pokud o problému nemáš alespoň rámcovou představu, spíše než užitečnou informaci nalezneš kupu smetí.

To jsem mohl napsat jen z toho důvodu, že se v tomto prostředí pohybuji, takže zpětně vím, co mi pomohlo a co by mi pomohlo, kdybych to věděl už v patnácti. Doufám, že ti z toho je jasné, že přenositelnost dejme tomu mimo obory STEM je omezená. Například pokud by tě zajímaly středověké dějiny, spíš než angličtinu využiješ němčinu a latinu.

Hlavně na sobě.

Hlavně by měl pracovat sám na sobě a to ve všech směrech.

Učit se, a tím nemyslím pouze studium ve škole.
Ty správné knížky ti hodně pomohou.
Zkus třeba Bohatý táta od Roberta Kiyosakiho. Kniha popisuje jeho vlastní příběh a začíná jeho dětstvím.