Z čeho vznikla pověra nehrabat v zemi na Velikonoce?

Protože na Velký pátek byl ukřižován Kristus, nesmí se hýbat zemí, jinak by podle pověry někdo do roka zemřel.

V době čtení pašijí v kostele se otvírají na Velký pátek skály, sklepení, hory a odhalují se poklady – viz Poklad od K. J. Erbena. Co když v místě, kde by se kopalo, by se otevřela země a člověk by se propadl a za rok na Velký pátek při čtení pašijí se zase objevil, pokud by přežil …?

tak jsem našla pouze toto

Velký pátek: Toto byl den hlubokého smutku a dodržoval se přísný půst – na památku ukřižovaného Ježíše Krista. Také výzdoba kostelů byla tento den chudá a písně se zpívaly bez doprovodu varhan. Někde i na Velký pátek nahrazovaly řehtačky hlas zvonů a oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, děti s řehtačkami honily Jidáše.

Nesmělo se pracovat na polích (hýbat se zemí),

nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své pokla

Doplňuji:
ukázala své poklady

ale myslím ,že kytičky klidně vydrží nějaký den …jestli jste věřící

Zdroj: http://www.obec­mokre.cz/knihov­na/index.php?nid=339­6&lid=CZ&oid=883575

Upravil/a: hanulka11

Pokud je potřeba, tak bych sázel, protože mimo jiné dobrý křesťan nenechá živé organismy zbytečně trápit. A jestli je to nutné přesadit, tak přesadit aby rostlinky se měly k světu.
A kdo nevěří, tak to neřeší.