pohled křesťanů na jiné náboženství

První otázku Vám neobjasním, nemohu mluvit za jiné.

Druhá otázka – každý je svým okolím „souzen“ podle svých skutků a popřípadě úmyslů, jsou-li známy a uznány. Problém je možná právě v tom okolí. Jak dalece je pohlceno nějakou ideologií, tradicí, samozřejmostí. Je-li pohlceno příliš, je zmanipulováno, zastrašeno, zaslepeno, pak dochází k tomu, že skutkům ohleduplnosti, upřímnosti, slušnosti jsou nadřazeny projevy loajality k dané ideologii a k těm, kteří jí ovládají zmíněné okolí, – například účast na prvomájové manifestaci, kde se skanduje, ať žije ta či ona strana, na politickém školení, na obřadech, kde se hromadně padá na kolena a klaní až ke koberci nebo se sebeutvrzujícně opakuje, v co že věřím. Pak je ovšem zdravý rozum v … koncích.
(Ono už stačí, když Vás okolí odsoudí za to, že nefandíte tomu správnému klubu, bavíte se s teploušem, máte nemanželské dítě apod. Pozor – každý jsme součástí takového okolí – a nikdy si nemůžeme být jisti, že jsme na něm dostatečně nezávislí.)

Třetí otázka – Jen si dovolím upozornit, že „ziště“ jedná i ateista, který se snaží jít svému okolí příkladem v tom, jak chce, aby se okolí chovalo k němu (a rovněž tak, aby se lidstvo posunulo v otázce smyslu bytí). Tedy nechce žít v nepřátelském prostředí a v marnosti, což si můžete přeložit „básnickým“ obratem „peklo“.

Každý si o svém náboženství myslí že je to to pravé a správné. Taky jsem křestan. My věříme že až umřeme naše duše bude žít dál. Kde o tom rozhodne ON. Podle toho jek jsme žili (posmrtný život).

Kdo je pravý bůh? Zeptej se mormona, budhisty, křesťana, pravovérného a dalších, a každý řekne, že ten jeho. Co je podle někoho správné, je podle druhého špatné.
Někdo někoho obdaruje. Podle jednoho udělal dobrý skutek, podle druhého se chtěl ukázat, jak je dobrý. Někteří lidé jdou do kostela, aby ukázali okolí, že tam chodí, takže, co by si řekli sousedé, kdybych tam nebyl. Ježíš říká – Podle víry se vám staň, podle ovoce poznáte strom, tedy podle skutků.
Křížové výpravy, expanze Turků, Tatarů, upalování čarodějnic ve středověku to byl boj o moc. Za jakou cenu.

Dle mého úsudku je Bůh jen jeden,a v každé kultuře je nazýván jinak-Buddha,Alláh a nevím jak ještě.Stejně tak v každé kultuře existuje nebe a peklo,ale zase je nazýváno jinak než je známe my křesťani.A v každé kultuře snad funguje totéž co u křesťanů-žij tak,abys nebyl za své skutky potrestán…

Všechno to jsou kraviny. Armstrong, když vyletěl do vesmíru říkal, že tu žýdného boha nevidí… Bůh je jen výmysl, aby mohli lidi neustále doufat i v těch nejhorších situacích. Já osobně si myslím, že náboženství strašně brzdí rozvoj člověka.

Jak mně to bylo vysvětlováno a pokud se pamatuji dobře: Duchovní ŘK předpokládají, že za „bezvěrectví“ nebude souzen ten, komu víra nebyla předložena. Tedy pokud někdo žil jako muslim a nedostal se do společenství křesťanů, nebude odsouzen za to, že je muslim. Může být odsouzen za své skutky.
Ale duchovní hlavně předpokládají, že některé boží záměry jsou nám skryty. A také k jejich krédu patří „nesuď abys nebyl souzen“