Při volném pádu na hmotnosti tělesa nezáleží, všechna tělesa padají
se stejným zrychlením. Prostuduj si volný pád: http://cs.wikipedia.org/wiki/Voln%C3%BD_p%C3%A1d
Doplňuji:
Pokud bude skákat z nejvyššího bodu (42,5 m), dopadne za 2,91 s.
Upravil/a: Lamalam
0 Nominace Nahlásit |
Zápis:
s = 42,5 m
a = 10m/s-2
Výpočet:
s = 1/2 a t²
t = √2s/a
t = √(2×42,5) / 10
t = √85
Ale nedělej to, kdo by to po tobě uklízel?
Doplňuji:
Omlouvám se, omlouvám se za chybu, má to být 2.915s, jak už odpovídá nade
mnou :) Díky Dochy, za upozornění!
Upravil/a: Putin
6Kdo udělil odpovědi palec? annas, Dochy, Funna, Lamalam, Nazdar Bazar, zzzlatokopka
před 3520 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pretože to nemá byť odmocnina z 85 ale z 8,5 takže niečo pod tri sekundy odchylky závisia od zaokrúhlovania a od toho či použiješ zrýchlenie 9,81 alebo zaokrúhlených 10 :)
0 Nominace Nahlásit |
Záleží na jeho hmotnosti. Čím větší, tím dřív.
Doplňuji:
V případě (velmi) malé hmotnosti záleží i na momentálních
povětrnostních podmínkách.
Upravil/a: quentos
0
před 3520 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Byl js iněkdy na Nuseláku? 9 vteřin určitě nepoletí :D
0
před 3520 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Putine:
Dlouho jsem přemýšlel, co je s tebou tak špatně, že letíš tak
nesmyslně dlouho…
Kdes nechal to „/10“
V důsledku je to pak něco pod 3s
quentos: při uvažoveném případu, tj daná výška, očekávatelné podmínky, očekávatelná hmotnost (20–200kg) a rozměry, bude vliv hmotnosti zanedbatelný. Větší vliv bude mít spíš zda a jakým směrem se dotyčný odrazí. Pokud by si povyskočil, může mu to dát půl vteřiny „k dobru“
Ať hledám, jak hledám, tak ve vzorečku (Putin ho má dobře, chyba je až ve výpočtu) hmotnost vůbec není, tak nevím, jak přesně myslíte to „zanedbatelný“ …
Méně hmotné těleso má při pádu nižší hybnost a tím i nižší moment setrvačnosti. Takové těleso může být větrem vychýleno ze své dráhy, bude padat delší dobu po delší dráze, ale rychlost pádu bude stále stejná.
mýlíš se. Krajním případem je těleso s padákem za bezvětří. –
tam je ten brzdný účinek vzduchu vytažen trochu příliš 😉 ale princip
je stále stejný. Krátké pojednání na http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vliv-vahy-na-rychlost-volneho-padu
„Dobrý den, v ideálním vakuu, tedy bez odporu vzduchu, opravdu nezáleží
na hmotnosti tělesa. V reálných podmínkách ovšem působí odpor vzduchu,
a projevuje se zvláště zvláště při větších rychlostech (v závislosti
na druhé mocnině rychlosti). Roli tu hraje hmotnost, ale také plocha a tvar
tělesa. Jednoduchou představu si můžete udělat například tak, když
vezmete kousek papíru. Ten sám bude padat vzduchem poměrně zvolna. Pokud jej
zmuchláte do kuličky, tedy zmenšíte jeho plochu, bude padat snad
i viditelně rychleji, což ukazuje roli plochy a tvaru ve směru pádu. Na
druhou stranu můžete vzít například balík papírů, který bude mít
stejnou plochu, ale podstatně větší hmotnost, a rychlost pádu bude také
větší, což svědčí o roli hmotnosti v takovém případě.“
V ideálním případě volného pádu se neprojeví. V praxi na zemi ale ano. Tření se vzduchem působí silou proti pádu. Ale čím větší hmotnost (při jinak pdoobných ostatních vlastnostech tělesa) tím menší vliv bude mít to tření na rychlost. Osobně bych čekal že tření v průběhu pádu bude snižovat zrychlení tak o 1–5% (pouze odhad) a na toto snížení má hmotnost vliv.
zajímavé, odporuje to zdravému rozumu :{/> no, aspoň se bude mít mosoj zas nad čím rozčilovat
Putine:
Dlouho jsem přemýšlel, co je s tebou tak špatně, že letíš tak
nesmyslně dlouho…
Kdes nechal to „/10“
V důsledku je to pak něco pod 3s
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |