Protože jsou pevné. Neboli kinetická energie zvuku je mezi molekukami předávána, jako by byly molekuly spojeny tyčkami. V kapalinách to je podobné, jako by byly molekuly spojeny pružinkami, a u plynů nejsou spojeny vůbec a kinetickou energii si předávají nárazy svých polí do sebe. Čím hustší je materiál, tím rychleji se zvuk šíří.
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Něco na Edisonově odpovědi je, taky jsem si to myslel, ale není to tak
úplně pravdu. Viz třeba rychlost zvuku v prostředí blízkém vakuu https://www.odpovedi.cz/otazky/rychlost-zvuku-ve-vesmiru-50-km-s
Nebo proč se v lehkém hliníku šíří zvuk 2× rychleji, než v mnohem
hustším stříbře?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_zvuku Ha! teď
babo raď.
0 Nominace Nahlásit |
Protože v pevných látkách se obvykle dosahuje nejvyšších hodnot (vzájemně v kombinaci) hustoty, míry stlačitelnosti a modulu pružnosti ve střihu (smyku), na kterýchžto veličinách závisí rychlost zvuku v materiálu. :)
Kupříkladu v diamantu je rychlost zvuku cca 12 000m/s. ;) :)
Upravil/a: aliendrone
0 Nominace Nahlásit |
myslím, že jde o kombinaci hustoty a pružnosti… čím tvrdší, tím rychlejší, čím těžší, tím pomalejší…
OK, tak jinak. Jsem si tím docela dost jist 😉 je to podobné jako šíření signálu po vedení. U elektrického vedení se například předpokládá náhrada vedení za řetěz indukčností a kapacit. U mechanického vedení pak řetěz závažíček a pružin apod.
Edisone: To srovnání není od věci, ale klidně můžeš zůstat u makroskopických vlastností těch materiálů (vč. plynů).
Co je pro šíření zvuku (obecně jakéhokoli mechanického ruchu) důležité je hustota toho materiálu (u vzduchu/plynu velice nízká) a stlačitelnost (u vzduchu/plynu vysoká). V případě zvuku jde o vlnu podélnou, každá částice, která se podílí na přenosu zvukové vlny se vlastně periodicky hýbe ve směru šíření zvuku a zpět, přitom ten pohyb předává částici následující ve směru zvuku. Čím je materiál tvrdší, v případě kapalin méně stlačitelný, tím snáze se to chvění předává dále. Čím je hustší, tím „déle“ trvá, než se ta další částice v řadě „uráčí“ pohnout když na ni ta předchozí „zatlačí“.
Upravil/a: Dochy
0 Nominace Nahlásit |
Keplere, že by hrála roli molekulární struktura? Typ krystalické mřížky – vazby (bo tžeba sklo ja amorfní, že jo. Ono to uršitě souvisí s pružností/tuhostí, nebo tvrdostí.
Si to tak nějak taky jen představuju… Třeba jako dominový kocky… Čím blíž k sobě, tím rychleji se vlna požene.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1079 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |