Chcete li se dozvědět více napište mně do soukromých zpráv.....:)
Děkuji Uphelp netýká se to mně ale bratranců kteří oba chtějí jít na vysokou jeden jde na VŠE a druhý na nějaké zkoumání léků zajímalo mně jestli jim to k něčemu bude až to vystudují?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Tomáš1234 před 1297 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
c) mám jinou odpověď
Je to pravděpodobné, ale bez záruky. Vše záleží od schopností uplatnit se.
Upravil/a: paul1
4Kdo udělil odpovědi palec? RyuzakiKate, autacek, jirka F, Pepa25
před 1297 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
b) ne, protože
Ale prosím tě. KDY je vystudování VŠ podmínkou nebo nějakou zárukou
lepšího života? Většinou ani lepší práce ne. Pokud nechceš dělat pro
veřejnou správu (stát – tam na to dbají, ale i na úřadech a někde
jinde ti stačí SŠ), tak soukromé firmy (většina) na to kašlou. Taky
kolikrát záleží na oboru, někdy musíš mít něco vystudované nebo něco
vyučené, ale ve většině případů se obejdeš bez VŠ i SŠ a firmy
zaučí nebo stačí prokázat, že máš o to velký zájem, schopnost učit
se nebo už něco z toho, oč se ucházíš, umíš.
Podmínkou lepšího života není žádná škola (všeobecné vzdělání už
by být mohlo). Lepší práci ti nezajistí nic, jen ten člověk sám, jeho
vlastní schopnosti, dovednosti, vlastnosti, schopnost se prosadit nebo jít si
za tím lepším (říct si o to lepší). Znám i takové s VŠ diplomem, co
mají velmi podřadné práce (dokonce jen za kasou v obchodě). Neříkám,
že by ASI nemohli mít lepší, ale jim to asi buď stačí (i když na to
nevypdají) nebo si zkrátka neumí říct o lepší práci, prosadit se ani ji
najít. Spousta lidí s těmi nejvyššími tituly končí často hlavně ve
škole jako učitelé. Něco jiného jsou lékaři a právníci s přesným
zaměřením toho, co budou dělat (a většinou pro ten stát). A ani oni
nemusí mít lepší život (ani podle práce nebo peněz a dokonce ani
nepobírají nějaké ohromující peníze).
K podnikání taky nepotřebuješ nic. Někdy musíš splnit nějakou podmínku
spojenou se vzděláním/znalostí oboru, ale to se dá vždycky obejít
(najmout odpovědného zástupce), popřípadě sehnat nějakou
výjimku/povolení. A většina bere za ty s „lepším životem“ právě
podnikatele. I když tím myslí spíš ty „ultra podnikatele“
s pořádným majetkem (protože podnikatelem je snad každý druhý
člověk – nějaký drobný živnostník nebo člověk s velmi malou
firmou). A ani ti mimochodem velmi často nemají VŠ, dokonce ani SŠ a i ti,
co tu SŠ mají, ji ani nepotřebují k tomu, co dělají.
K investování nebo tvorbě pasivních příjmů taky nic takového
nepotřebuješ a tvá otázka zřejmě souvisí s prací čili penězi, takže
podnikání i investování bez jakékoli školy úplně normálně.
Upravil/a: quentos
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Rokio Nahlásit |
c) mám jinou odpověď
Co je „lepší život“? Tohle by každopádně chtělo definovat. Nicméně vystudování vysoké školy statisticky znamená …
https://www.opojisteni.cz/res/archive/109/011881.png
https://slidetodoc.com/presentation_image/2bcf13f37c8dfc51e8f2a25fa17daeec/image-23.jpg
http://dav.soc.cas.cz/uploads/64691cc08a5b7add5ae09ef62bfb3f65c1facb49_DaV12_1_p51_75.pdf
https://is.muni.cz/th/o5aex/Vliv_financni_gramotnosti_na_zadluzeni_populace.pdf
https://liberec.rozhlas.cz/zadluzeni-casto-vznika-kombinaci-nizke-financni-gramotnosti-a-tlaku-okoli-rika-8143542
atd.
To už o lecčems vypovídá …
Upravil/a: Tomáš1234
0 Nominace Nahlásit |
b) ne, protože
Ne nutně, záleží na tom, jak dokážeš uplatnit své znalosti. Šikovný středoškolák si klidně může vysokoškoláka namazat na chleba, zvláště v oblasti podnikání.
Upravil/a: Kepler
0 Nominace Nahlásit |
a) ano, protože
Dívej se na to obráceně, řekl bys, že vystudování vysoké školy znamená horší život? Já tedy ne. Nakonec i jako inženýr můžeš klidně jezdit s hnojem, pokud tě to bude víc uspokojovat. Však jistě znáš pořád platí, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš.
0 Nominace Nahlásit |
Lepší život neznamenají jen lepší peníze. Pro toho, kterému je zaměstnání zároveň koníčkem, to je velká výhra.
Ale prosímtě. 😂 Mám ZŠ vzdělání, tak umřu v 50, mám VŠ
vzdělání tak se dožiju do sta let. 😂 To bych chtěl vidět. Jaký to má
prosímtě vliv na zdraví a na smrt, popřípadě riziko smrti? Těm prvním
dvěma grafům tak věřím.
A nemohlo by to být vlastně tím, co má většina. Tady vůbec „nehraje“
roli, že z 10 milionů obyvatel má skoro 7 milionů SŠ nebo VŠ, zbytek
jsou děti a pár lidí se ZŠ vzděláním. A z těch 7 milionů má asi
6 milionů SŠ – tzn. ti jasně vedou (takže jejich počty vůbec
neovlivní výsledky). Důchodci jsou tam taky zahrnuti, ale tady asi taky
nehraje roli to, že důchodci, jsou ještě dávno ze socáče, kdy se plno
lidí zaměřovalo na dělnickou a zemědělskou práci a další podobné věci
z komunistické éry.
A co má finanční gramotnost spojeného s VŠ (nebo snad s kteroukoli
školou)?
Četl jsi ty studie? Vysoká rovzvodnost je DNES všude na světě (velká
volnost, frivolita, mravy, promiskuita, egoismus, konzumní, uspěchaná a
vystresovaná společnost a plno dalších „podnětů“ k rozovdu), není to
nízkým věkem ani vzděláním (rovzádějí se všichni ze všech
„skupin“).
V té studii o věku a vzdělanosti v souvisloti s manželstvím (a hlavně
rozvodem) tvrdí: „Čím nižší věk mají ti, co se berou, tím je vyšší
pravděpodobnost rozvodu. Čím vyšší je věk těch, co se berou, tím
vyšší je riziko rozvodu. Čím vyšší je věkový rozdíl manželů, tím
vyšší je riziko rozvodu.“ A totéž tam píše i pro dosažené
vzdělání, tak proč píšeš, nižší rozvodnost, když tam vyloženě
píše, že i „vysoké vzdělání zvyšuje riziko rozpadu manželství.“
Čili nízké nebo naopak vysoké vzdělání zvyšuje riziko rozpadu
manželství. A hned pod tím uvádí, že studie z r. 2001 to má přesně
naopak (že čím nižší nebo vyžší vzdělání mají, tím mají nižší
riziko rozvodu)… to jsou mi pak studie. 😂 Hodně proměnlivé, nestálé a
podle mě docela k ničemu. Obzvlášť když 6 let není až takový rozdíl,
že ne, protože on narážel na studii z roku 2001 a ta jeho zkoumá páry
rozvedné v roce 2007! (a publikova ná asi 2012) a zkoumá páry, které se
sezdaly roku 1994.
Velká věková nebo vzdělanostní rozdílnost má velký podíl rozvodovosti.
Hodně si zakládá na tom, že stabilnější jsou ty manželské páry, co si
jsou nejpodobnější (což když se na tím zamyslíme až tak překvapivé
není – a to se netýká jen věku nebo dosaženého vzdělání, ale
i zálib, názorů a podobně. A sám to tam autor píše).
Shrnutu a podtrženo: chaos a zjednodušeně: riziko na rozvod je vysoké
u všech lidí různého věku a vzdělání. Hodně to zpřehazuje dívá se
na to z každého pohledu a hlavně zkoumá rozdílnost a stejnorodost párů.
Ale hlavně, pokud té studii CHCEŠ věřit píše o tom, že lidé
s vyšším dosaženým vzděláním mají vyšší šanci na rozvod (doslova
uvádí že lidé se ZŠ nebo VŠ vzděláním mají nejvyšší šanci na
rozvod, čím menší i čím vyšší vzdělání… a zřejmě to asi taky
nesouvisí s tím, že drtivá většina lidí je se SŠ pak jsou děti, pak
jsou lidí se ZŠ a VŠ (kterých je asi stejně a je jich o hodně míň než
těch se SŠ). A takové průzkumy, statistiky i studie jsou dost často
hloupé, nereálné a ani neukazují pravdu. Podle mě je navíc retardované,
když se takových statistik účastní 15leté osoby a starší. Jako jaké
vzdělání asi mají děcka v 15ti, nebo 16ti nebo 17ti atd. když ještě
studují tu SŠ nebo těm kterým je i 20 i víc, ale ještě studují VŠ,
ale nemají ji dostudovanou, tak musí vyplnit své nejvyšší dosažené
vzdělání (před pár lety). A takových nesmyslností se tam najde
spousta.
Vzdělání tak úplně nesouvisí se školou. Pouze školní vzdělání.
Pak je tu všeobecné a jiné. Tj. veškeré znalosti, ovlivněná inteligence,
mravy, schopnosti, dovednosti, zkušenosti a vůbec všechno, co ten člověk
umí/zná a co se za život naučil. Často se tvrdí, že udržování mozku
v činnosti, neustálé učení se, četba, moudrost a tedy ono všeobecné
(nikoli školní) vzdělání má vliv i na dožití člověka – v kolika
letech zemře (a já s tím souhlasím), ale nikdy to není prokázáno. Není
studie, která by dokazoval např., že čím moudřejší člověk, tím zemře
v pozdějším věku. Ale se školou to nesouvisí (obzvlášť nějakým
diplomem/papírkem). Je jedno, jestli má člověk ZŠ nebo VŠ vzdělání. An
ito nemá vliv na to, co budou ti lidi dělat po tom, co tu školu
dokončí.Dokonce jsou i studie a statistiky, které dokazují, že většina
vysokoškoláků už se třeba v pozdějším věku dobrovolně nic neučí a
že velká část absolventů VŠ už pak v životě ani nevezme knihu do
ruky.
Jediný vliv na zdraví a život by mohlo mít práce, pokud by byla nějaká
nebezpečná, či natolik náročná až by toho člověka (zdravotně)
vyřídila. Taky možná nějaké podněty pro mozek by mohly mít vliv (což
nebylo prokázáno! snad jen, že trénink mozku a paměti snižuje riziko
vzniku různých onemocnění).
A finanční gramotnost má pochopitelně velký vliv na finance jakož i celkový život člověka. ALE hele, to prostě s žádným VŠ vzděláním nesouvisí. O tom bycho se MOŽNÁ mohli bavit, kdyby takový člověk studoval nějakou ekonomku SŠ/VŠ. Finanční gramotnost se ale na školách neučí a u těch, které se zaměřují na ekonomii/ekonomiku a management je to taky dost sporné, protože se dost často zaměřují jen na nějaké vzorečky, které se učí zpaměti a nějaké suchoprázdné teorie, které děcka kolikrát třeba ani nepochopí – jen se je musí naučit (a pak zapomenout po písemce/zkouškách). Tím chci říct, že i když někdo bude něco takového studovat tak mu to nezaručuje nějakou extra vyšší finanční gramotnost.
Sorry, napsal jsem to špatně a naopak s těmi daty o rozvodovosti kvůli
srovnání vzdělání (jak to bylo dřívXpozději) – studie 2001 a 2007
(respektive 2008) měly podobné výslekdy, ale opačné jako z r. 1994, ale to
je vlastně fuk. Píše zkrátka, že to je proměnlivé, nejasné a že to
ostatní země mají jinak.
„Tuto tezi podporuje komparativní studie založená na datech z Itálie,
Německa a Švédska. V Itálii se vzděláním pravděpodobnost rozvodu roste,
v Německu mírně klesá a ve Švédsku klesá ještě prudčeji. Podobně ,
kteří nacházejí pozitivní vliv vzdělání v Řecku, Itálii, Francii,
Španělsku či Polsku a negativní ve Spojených státech, Estonsku, Finsku,
bývalém západním Německu, Švédsku či Lotyšsku. V ostatních zemích je
tento vztah neutrální a nejednoznačný. Změnu vlivu vzdělání potvrzuje
i studie založená na datech o rozvodech v Nizozemí mezi lety 1942 až
1999: zatímco vliv proměnných, jako je počet dětí, náboženství či
socioekonomický status rodičů, se nezměnil, tak v případě vzdělání
došlo ke změně pozitivního vlivu na negativní. Tyto studie potvrzují
Goodeho hypotézu, že spostupující modernizací se mění charakteristiky
rozvádějících – rozvod byl původně doménou bohatších, vzdělaných
lidí a nyní jsou naopak rozvodem ohroženi lidé snižším vzděláním,
čelící ekonomické nejistotě a s nižším socioekonomickým
postavením…”
„Zatímco dříve platilo, že vzdělanější lidé se rozváděli
častěji než méně vzdělaní (1994), dnes (2008) má křivka rozvodovosti
tvar obraceného U, tj. nižší rozvodovost mají lidé se základním a
ještě nižší s vysokoškolským vzděláním [Pakosta 2008], nebo se
vzděláním rozvodovost klesá [pro skandinávské země Lyngstad 2006: 58;
Jalovaara 2003].” Mezi uváděnými hypotézy píše „nízké nebo naopak
vysoké vzdělání zvyšuje riziko rozpadu manželství. O JISTÉM vlivu
vzdělání na stabilitu manželství není prakticky pochyb.”
Sám autor píše, že je to nejednoznačné, vychází to z víc faktorů,
v jiných státech je to jinak a ještě se to mění. Takže vlastně ta jeho
studie nedokazuje nic. Navíc píše, že jde o hodně věcí, které je vzít
v potaz a že jsou tu rozdílné a odporující si teorie i statistické
údaje napříč dobou i státy. On vlastně ani nic nepotvrzuje ani nevyvrací
jen uvádí statstiky v jednom konkrétním období, které se liší od všech
jiných statistik z jiných míst a dob.
Tady navíc: „Poslední čísla pro Českou republiku dokládají, že páry,
vnichž má muž vyšší vzdělání než žena, mají nižší
pravděpodobnost rozvodu, a to zejména pokud vzdělání ženy je výrazně
nižší (tento vztah se prohlubuje stím, jak se zvětšuje rozdíl mezi
vzděláním muže a ženy). Pakliže je tomu obráceně a žena má vzdělání
vyšší než muž, je pravděpodobnost rozvodu vyšší a tento vztah se opět
prohlubuje s rostoucím rozdílem vzděláním manželů.” No to je hezký,
ale tak úplně nezáleží na vzdělání jako spíš na pohlaví a na té
jejich kompatibilitě na základě podobnosti nebo různorodosti, kterou pořád
zkoumá a porovnává (a to hlavně věkovou a vzdělaností, ale naráží
i na jiné vlivy).
Nijak to nikde nedokazuje, že vyšší vzdělání rovná se nižší
rozvodovost. Jen ukazuje vysokou rozvodovost v dnešní době obecně pro
všechny.