Chutnají vám více České koblížky nebo Americké koblihy(donuty)?

Mám rád české koblihy s jakoukoliv marmeládou, ale musí být od manželky, ta je umí eňo-ňúňo.

„Já koblížek, koblížek na másle smažený, na okénku chlazený, já od babičky a dědečka jsem utekl, zajíčka a vlka jsem vypekl a Tobě, medvěde, také uteču." 🙂

Každý je jiný. Mám ráda obojí. Koblížek pro svou křupavost a nadýchanost, donut pro dobrou polevu a jemné vláčné těsto. Chybí mi koblížek plněný pudinkem nebo čokoládou. Na ty vzpomínám.

Chutná mi obojí, ale v koblihách nesmí být meruňková marmeláda, tu nesnáším. Bohužel právě ta tam většinou je, protože patrně vyjde nejlevněji.

Klasické kvalitní české, s marmeládou, žádné ošizené americké s bůhví jakou náplní.

Tak jsi mi rozdráždil žaludek. Vzpomínám si na koblihu plněnou šlehačkou. To americké nejím, když nemusím. Se zásady.

Mám raději koblihy, domácí, někdy koupené. Nevadí mi ani meruňková marmeláda :D
Vadí mi, že i v Pekárně s „domácími“ koblihami je palmový tuk. Nemám ráda nic pečeného z náhražek másla, sádla a oleje (řepkového). Dobrovolně si „devastuji“ cévy rostlinnými náhražkami a ztuženými tuky jen výjimečně.
Tak tedy koblihy jen výjimečně, i ty doma smažené. Dám přednost jinému, doma pečenému mlsání.

Obojí, ale domácí. 🙂
Ad Viki:
Mámo, usmaž donuty,
trvá to dvě minuty (smažení). 🙂
Jelikož máme zemní plyn,
nemusíme mít na šišky rým.

Mámo, upeč koblížky.
Až mi zajdeš pro šišky.
Rým na donuty neumím-neznám.

Koblížků z Anofertu již bylo dost. A že byly pěkně vykutálený.

A ta americká blbost též žádná sláva.

Místo koblížků jsou dobré PASTÉIS DE NATA.

Raději mám americké koblihy (donuty). České koblížky ze sladkého pečiva příliš nemusím.