Co dělat,když vlastní pes napadne pána?

Tohle delat rozhodne v zadnem pripade nesmi.Rady pre net v tomto konkretnim pripade by byly hezke,ale k nicemu.Chce to zajit se psem k odbornikovi na prevychovu.Udelejte to co nejdriv,at nedojde k maleru.
Doplňuji:
Ano,z 99% je to panickem.Ten pes se ve Vasi "smecce"citi nadrazen,tj ma se za alfasamce,ktery urcuje pravidla.Jenze ma to byt presne naopak.Udelali jste tezke chyby pri vychove,ktere se Vam driv,ci pozdeji museli zakonite vymstit.Jak jsem psal,jdete co nejdriv za odbornikem na prevychovu

Upravil/a: mojitek

My měli taky takovýho psa. Když mi bylo šest tak mě neustále napadal. Jednou jsem jen tak seděla na koberci a hrála si a on seděl kousek dál, upřeně na mě koukal a najednou po mě vystartoval. Strejda mě zvedl nad hlavu, aby mě uchránil. Roztrhal mu kalhoty. Tak ho vzal hned utratit. Byl totiž opravdu nebezpečný.

Takže pokud je takhle agresivní, buďte nekompromisní a nechte ho utratit. A udělejte to dřív než se stane opravdu prů.er!!!!!

mozna ten clen rodiny nejak psa drazdi,muzete ho dat vycvicit tam vam reknou co a jak nebo nevyhovujici prostredi(kde bydli v byte nebo ve volnem prostoru,napis na email)

Souhlasím jak s mojitkem tak s afrou. Když bych se vžila do té situace, že by to udělal můj pes, tak bych nejdřív zkusila zajít za odborníkem, protože mám svýho psa ráda a věřila bych, že ho můžu převychovat. Kdyby převýchova nepomohla, asi bych to řešila útratou. Těžko tady radit, nevíme v jaký situaci ten pes napadl, každopádně ať to byla situace jakákoliv, tak to udělat neměl. A ve většině případů může za chování psa páníček.

Když by to nastalo nenadále, tak první věc kterou hledám, je veterinární problém. Hodně psů je nevrlých proto, že je trápí zub – prostě kaz nebo váček – zatrhlý dráp nebo něco podobného, čeho jsme si prostě nevšimli (můžou to být i """blbé blechy"""), takže prvně bych zkontrolovala veterinární stránku věci. Pak to bude chtít priority v rodině. Je těžké, zláště vůči třeba malým dětem zajistit dostatečná práva všem dospělým. Nepíšete o tom, zda pes někdy byl „nucen“ k nějaké poslušnosti, či nějak motivován. Osobně doporučuji upevnit vztah mezi pánem a psem, větší porozumění. Je-li to V8š první pes, doporučuji literaturu ohledně výchovy. Naučte psa, že za dobré věci dostane odměnku, za škaredé se na něj zle podíváte. Tahá-li na vodítku, opatřete si hladký kroužkový obojek (tzv. zkouškový) a trvejte na perfektní chůzi na vodítku (tahat nesmí!). Misku se žrádlem mu dávejte určitě až poté, co dojí všichni co jedli -snižujete tím jeho hierarchii ve smečce – máte-li doma třeba křečka, tak dejte nejdřív sobě, pak křečkovi a pak dominantnímu psu. (což ten Váš asi je) Trvejte na nějakém povelu (sedni-lehni) před tím, než dostane misku. Netolerujte žebrání u stolu. Jakmile se na Vás zle podívá, stáhněte horní ret jako by jste sami chtěli zavrčet a namiřte na psa nepříjemný pohled s povelem (nesmíš, hrr.. prostě co jste si vybrali). Návštěvu odborníka vidím vcelku málokdy efektivní – u něj to funguje v pohodě, ale doma na to musíte přijít hlavně sami. Návodů je dost, jen je dostat do praxe!!! Chce to důslednost, důslednost a ještě jednou důslednost. Smiřte se ovšem i s tím, že sebelépe vycvičený pes nemá každý den náladu -Vy jistě také ne- a tolerujte nálady – je to umění žít – ať už s lidmi, nebo se zvířaty. Tak ať Vám to dobře dopadne!
PS: – pro ty, jež jen čtou a teprve váhají, zda-li za svého miláčka dát horentní sumu peněz či se spokojit s tím zadarmo…výběr vhodného štěněte nejlépe čistokrevného psa od dobrých chovatelů Vás většiny těchto problémů ušetří!

Zdroj: www.aq-dog.cz