co jsou to bilkoviny?

Bílkovina

3D struktura proteinu je dána jeho terciární strukturou. Výsledné prostorové uspořádání proteinu je závislé na pořadí jednotlivých aminokyselin v řetězci. Různé aminokyseliny mají různé biochemické vlastnosti a tak jejich kombinace a kombinace jejich vlastností udává jak prostorové záhyby aminokyselinového řetězce, z nichž je „stvořena“ konečná podoba proteinu, tak i konečné vlastnosti proteinů

Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky s relativní molekulární hmotností 103 až 106 složené z aminokyselin.

Proteiny jsou podstatou všech živých organismů. Jejich základní povahu rozpoznal Braconnot již v r. 1819 při zahřívání klihu s kyselinou sírovou. Za podrobnější znalost struktury bílkovin vděčíme E. Fischerovi a L. Paulingovi.

Struktura bílkovin

čtyři konformační úrovně struktury bílkovinné molekuly. Od nejjednodušší k nejvyšší

Rozlišujeme primární, sekundární, terciární a u některých složitějších proteinů ještě kvartérní strukturu bílkovinného řetězce.

[editovat]
Primární struktura

Primární struktura je dána pořadím aminokyselin v polypeptidovém řetězci. Standardně se zapisuje od N-konce k C-konci proteinu. Poprvé ji stanovil v roce 1953 Frederick Sanger, čímž byla poprvé dokázána jedinečná kovalentní struktura bílkovin. Určuje chemické vlastnosti bílkoviny a také determinuje vyšší struktury.

[editovat]
Sekundární struktura

Sekundární struktura je prostorové uspořádání polypeptidového řetězce „na krátké vzdálenosti“, tzn. mezi několika po sobě jdoucími aminokyselinami. Poprvé byla určena v 30. a 40. letech 20. století. Jsou rozpoznávány různé druhy těchto stavebních motivů: alfa šroubovice (alfa-helix), struktura skládaného listu (beta-sheet), otočka (beta-hairpin), neuspořádaná struktura (random coil) a podobně.

[editovat]
Terciární struktura

Tímto pojmem se označuje trojrozměrné uspořádání celého peptidového řetězce. Obecně neexistuje jasná hranice mezi pojmy sekundární a terciární struktura, ale v bioinformatice se standardně hovoří o části řetězce (sekundární struktura) a celém řetězci (terciární struktura).

[editovat]
Kvartérní struktura

Řeší uspořádání podjednotek v proteinových aglomerátech, tvořících jednu funkční bílkovinu. Podjednotky jsou samostatné polypeptidické struktury, které jsou navzájem spojeny nekovalentními interakcemi. Kvartérní struktura též řeší prostorové uspořádání těchto podjednotek. Takovéto uspořádání vykazují jen složitější bílkoviny, např. fibrily kolagenu, nebo lidské DNA polymerázy.

Rozdělení na podjednotky přináší mnohé evoluční výhody oproti existenci jednoho ohromného řetězce. Při výskytu poruchy ve stavbě stačí nahradit poškozenou podjednotku, což je podobné stavbě budov za použití prefabrikátů. Místo výstavby podjednotky může být navíc odlišné od místa jejího výskytu. Bílkoviny se mohou skládat buď z odlišných (oligomery) nebo ze shodných podjednotek (protomery). Oblasti styku jednotlivých podjednotek jsou tvořeny především vodíkovými můstky a jinými nekovalentními interakcemi.

[editovat]
Symetrie

Bílkoviny většinou vykazují v oblasti spoje prvky symetrie. Nejjednodušší symetrií je cyklická symetrie. Označuje se Cn, kde n je počet protomerů uspořádaných v kruhu, který je středem symetrie. Jednotlivé protomery spolu svírají úhel 360°/n. Nejobvyklejší je C2 symetrie, kde jsou dvě podjednotky přímo proti sobě. Vyšší cyklické symetrie jsou poměrně vzácné.

Složitější symetrie se nazývá diedrální a značí se Dn. Takové dimery jsou v podstatě tvořeny dvěma cyklicky symetrickými polovinami, jedna z nich leží pod a druhá nad rovinou symetrie. Střed symetrie se pak nachází v polovině spojnice středů symetrie obou cyklicky symetrických polovin. Polypeptidy s takovýmto uspořádáním jsou poměrně snadno disociovatelné na dva cyklicky symetrické oligomery. K další disociaci na protomery v přírodních podmíkách obvykle nedochází, protože k jejímu dosažení by už bylo zapotřebí značně drastických podmínek.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Bíl­kovina

Bílkoviny čili proteiny jsou polypeptidické řetězce. Tolik definice chemika. Tak jako většina látek, i bílkoviny se skládají z určitých stavebních kamenů. V tomto případě se jedná o aminokyseliny, které se spojují do různě (a většinou značně) dlouhých molekul, čítajících až několik desítek tisíc aminokyselin. Bílkoviny jsou pro život nepostradatelné. Jsou totiž základním stavebním kamenem prakticky všeho, co se v těle vyskytuje. Od enzymů přes mezibuněčnou tekutinu až po opěrný a pohybový systém (tedy především svaly – ty jsou v podstatě prakticky samá bílkovina). Bílkoviny se neukládají do zásoby, proto je potřeba je pravidelně dodávat tělu ve stravě.

Více v odkazu..

Zdroj: http://zivotni-energie.cz/bil­koviny-a-jejich-zakladni-rozdeleni.html

Bílkoviny nebo-li proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o velmi sožité látky a zkopírováno už o nich bylo dost…

nicméně nabízím ještě jeden velmi zajímavý článek na téma co jsou to bálkoviny.

Stvořil Bůh život? Zeptej se bílkoviny
Thomas Heinze

článek na odkaze:

Zdroj: http://www.ces­tapanujiciho.cz/stvo­reni/zeptejse­bilkoviny.php

BÍLKOVINY – proteiny – co je to?

Bílkoviny čili proteinyy jsou polypeptidické řetězce. Tolik definice chemika. Tak jako většina látek, i bílkoviny se skládají z určitých stavebních kamenů. V tomto případě se jedná o aminokyseliny, které se spojují do různě (a většinou značně) dlouhých molekul, čítajících až několik desítek tisíc aminokyselin. Bílkoviny jsou pro život nepostradatelné. Jsou totiž základním stavebním kamenem prakticky všeho, co se v těle vyskytuje. Od enzymů přes mezibuněčnou tekutinu až po opěrný a pohybový systém (tedy především svaly – ty jsou v podstatě prakticky samá bílkovina). Bílkoviny se neukládají do zásoby, proto je potřeba je pravidelně dodávat tělu ve stravě.
PROTEINOVÉ – bílkovinové – KONCENTRÁTY – proč je užívat?

Základní funkcí proteinových koncentrátů je získání kvalitní svalové hmoty a kvalitnější regenerace svalových vláken. Jsou ideální při intenzivním tréninku pro výživu svalů na zvýšení jejich objemu, zvýšení výkonnosti a zkrácení doby regenerace. Tyto proteinové přípravky jsou obohacené různými doplňky ke snížení nežádoucích katabolických dějů ve svalové tkáni (ztráta vybudované svalové hmoty).
PROTEINOVÉ – bílkovinové – KONCENTRÁTY – jaké mají složení?

Proteinové koncentráty jsou tvořeny nejkvalitnějšími bílkovinami, doplněné minerály a vitamíny pro jejich lepší metabolické využití. Bílkoviny jsou tvořeny směsí lehce stravitelných proteinů, jejichž základ převážně tvoří speciální kombinace dvou nejkvalitnějších zdrojů bílkovin 90% sójového izobátu a 80% koncentrátu syrovátkového proteinu (Whey Protein Concentrate WPC). WPC obsahuje všechny nejdůležitější (nepostradatelné) esenciální aminokyseliny a až 26% tvoří aminokyseliny s rozvětveným řetězcem BCAA (svalová tkáň jich obsahuje celou jednu třetinu). Sójový izolát je nejkvalitnější zdroj rostlinných bílkovin s vysokým obsahem antioxidačně působících isoflavonů působících proti škodlivým kyslíkovým radikálům vznikajících při svalové námaze. U profesionálních i kondičních sportovců se sklonem ke zvýšené hladině cholesterolu je sójový izolát svojí funkcí nejvhodnější řešení zdroje bílkovin.
PROTEINY – bílkoviny – jsou v těle důležité pro

• výživa a růst svalů, šlach, kůže, kostí
• zkrácení doby regenerace
• podporu novotvorby svalové hmoty
• ochranu svalové hmoty před poškozením namáhavým fyzickým výkonem
• ochranu svalové hmoty před devastací v průběhu snižování nadváhy
• spalování tuků a redukci nadváhy

BÍLKOVINY – jaké množství tělu dodávat?

U běžné populace a rekreačních cvičenců, je to denně asi 1 gram bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Takovéto množství je reálné dodat tělu v denní dávce jídla. Nejkvalitnější z hlediska výživy je bílkovina obsažená v bílcích vajec, mléce, mléčných výrobcích (tvaroh), a mase. O kvalitě bílkovin asi nejlépe vypovídá tzv. PER (protein efficiency ratio) hodnota, která nám udává, kolik gramů svalové tkáně se vytvoří z jednoho gramu přijaté bílkoviny. Pomyslným vítězem dle tohoto hodnocení je syrovátková bílkovina. Bílkoviny by měly být obsaženy ve 2–3 porcích jídla denně.

U sportovců je doporučovaný příjem 2 – 3 gramy na kg tělesné hmotnosti denně – dle potřeby a také fáze tréninku. Takovéto množství ale již není příliš příjemné pro lidský organizmus zpracovávat formou přijmu v potravinách. Proto je vhodné používat potravinové doplňky. Pozor! – nadměrný přísun bílkovin nepřiměřeně zatěžuje metabolismus, zpomaluje proces regenerace po zátěži a zvyšuje riziko poškození ledvin. proto se při dávkování řiďte návody a příbalovými letáky. Zásadně NEKUPUJTE a NEUŽÍVEJTE žádné potravinové doplňky, kde není popsáno dávkování a složení výrobku! Každý přípravek obsahuje různé množství bílkovin. Výběr a množství přizpůsobíme podle příjmu dalších doplňků s obsahem bílkovin (aminokyselin) a podle fáze tréninku , abychom přijali celkové požadované množství bílkovin.
Zdroje PROTEINŮ – bílkovin

Živočišné: jejich výhodou je vyšší podíl esenciálních aminokyselin (jsou označovány jako plnohodnotné).

Nevýhodou je, že s sebou přináší často i velké množství tuku a cholesterolu. Proto je třeba klást důraz na přísun jen nízkotučných zdrojů – libové maso, drůbež bez kůže, ryby, králík, šunka, zvěřina, vejce, bílky, nízkotučné sýry, netučný tvaroh…

Rostlinné: výhody – většinou nízkotučné, přináší zároveň vlákninu, řadu ochranných látek rostlinného původu.

Nevýhoda – kromě sóji a sójových výrobků nemají všechny nepostradatelné aminokyseliny (jsou nazývány jako neplnohodnotné). Bohatým zdrojem jsou luštěniny, sójové boby a sójové výrobky (kostky, drť, plátky, boby, tofu), rostlinná „masa“…

Bílkovinné koncentráty: používají se jako doplněk k přirozeným zdrojům pro zabezpečení požadovaného, dostatečného příjmu bílkovin při redukci tukové tělesné hmoty. Značný význam mají bílkovinné koncentráty jako rychlá dodávka proteinů před a po fyzické zátěži. Výhody: jsou plnohodnotné, „čisté“ – s minimálním přísunem sacharidů, tuků, cholesterolu, rychlá příprava, kdykoliv „po ruce“ v podobě koktejlu.
WPI – Whey Protein Izolát

Absolutní špička na trhu. Syrovátkový izolát vyrobený procesem mikro a ultra filtrace. Díky revoluční technologii výroby Whey Protein Izolát výrobkem s nejvyšší možnou biologickou hodnotou a využitelností pro lidské tělo. Whey Protein WPI má nejvyšší podíl využitelných aminokyselin v 1 gramu proteinu. Je bez tuku a bez laktozy. Jedná se o velmi rychle vstřebatelný protein, to z něj dělá ideální protein pro každého, kdo potřebuje dodat organismu nejkvalitnější zdroj s maximálním množstvím aminokyselin v co nejkratším časovém horizontu. Hlavní výhodou tohoto proteinu je rychlá vstřebatelnost a plné spektrum syrovátkových peptidů.WPI umožňuje rychlejší regeneraci a zlepšení dusíkové bilance a to je důležité pro optimální výkon. Whey Protein je díky velmi nízkému podílu tuku a laktozy vynikající pro nárůst svalstva bez zbytečné tvorby podkožního tuku. Jeho extrémně rychlá vstřebatelnost ho přímo předurčuje k požití ihned po výkonu. Protein neobsahuje žádný cukr. Protein syrovátky obsahuje vysoké hladiny antikatabolických řetězců aminokyselin. Tyto aminokyseliny jsou vynikajícím zdrojem výživy svalů, které mohou být vyčerpány intenzivním tréninkem. Jsou rychle využívány svalovými buňkami po namáhavém cvičení a jsou důležitou součástí účinné sportovní diety. Velmi důležitým faktorem je pozitivní vliv syrovátky na posílení imunitního systému, protože příjem syrovátkovéh proteinu zvyšuje hladinu glutathionu, což je jeden z významných antioxidantů. Jeho maximální vstřebatelnost umožňuje dosažení vašich cílů za mnohem kratší dobu než s dosavadními proteinovými výrobky.V syro­vátkovém proteinu jsou zastoupeny všechny esenciální aminokyseliny. Zároveň je nejbohatším přírodním zdrojem aminokyselin s rozvětveným řetězcem (nebo-li větvených aminokyselin, BCAA-leucinu, isoleucinu a valinu).Tyto aminokyseliny mají nezastupitelný význam zejména pro aktivní sportovce, protože ochraňují svalovou hmotu před poškozením ze zvýšené námahy a tím výrazně snižují dobu regenerace.Vedle toho Whey Protein obsahuje poměrně vysoké množství aminokyseliny cysteinu, kterého je v jiných zdrojích po málu. Další významnou látkou je lactoferrin, látka přirozeně obsažená v lidském těle, která je účinná v boji proti mikroorganismům způsobujícím gastroenterickou infekci (v trávicí soustavě), protože potlačuje růst bakterií (včetně některých patogenních).Je naopak prospěšná pro růst přínosných bakterií a reguluje absorpci železa.

Bílkoviny jsou makromolekulární látky, které vznikají vzájemnou vazbou mnoha set molekul různých aminokyselin. Bílkoviny obsahují vázané atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku (6 až 7%), kyslíku (20 až 23%), dusíku (12 až 17%), někdy též síru, fosfor a jod.