Co se vám líbí/nelíbí na křesťanství?

Proti křesťanství jako víře nic nemám, má vesměs dobrý vliv na utváření charakteru lidí. Je to filosofie jako desítky dalších. Nelíbí se mi, co z té víry udělala církev. Tedy přesněji řečeno: jak ji zneužila.

Křesťanství není filozofie. A co se mi na něm nelíbí? Pokrytectví, zlodějna, lež… Na církvích obecně se mi nelíbí vůbec nic. Na to, abych věřil v Boha, přeci nepotřebuju prostředníka.

PS: Jsem ateista. 😉

Upravil/a: quentos

Mně to hlavně připadá jako nesmysl. Respektive, nedává mi to smysl, ale mám dostatek sebevědomí na to, abych nepodlehl klamu, že jsem jen hloupý tukan a nechápu to, tudíž docházím nutně k závěru, že to prostě postrádá smysl.
Tak Hospodin si vymyslí nějaký dědičný hřích, který máme všichni na hrbu, aniž bychom cokoliv udělali. Toho se zbavíme tak, že se necháme pocákat svěcenou vodou. Pak je tam ještě jeho syn, kterého on sám poslal na zem, a ten se zcela podle plánu nechal ukřižovat a tím nám nějak pomohl a my ho kvůli tomu teďkon musíme velebit. No možná to takhle není, ale ještě se nenašel nikdo, kdo by mi to nějak srozumitelně vysvětlil, aby to nevypadalo jako úplný blábol.
Jinak, třeba to, že se máme k sobě navzájem chovat hezky, k tomu se dá dospět s využitím prosté logiky a nepotřebuju k tomu žádnou omáčku a divné rituály.
Kromě toho, že je křesťanská nauka založená na nesmyslu, je to docela úspěšná metoda, jak shromažďovat peníze. Tuhle někde psali, že Vatikán má údajně 30000 tun zlata, což je víc než zlaté rezervy dalších deseti států v žebříčku dohromady.
Z pohledu teorie memů jde o příklad memplexu velmi úspěšného v rámci memetické evoluce. Nacházím v něm řadu znaků, které tuto úspěšnost provázejí. Např. přizpůsobivost, příchylnost k vládnoucí vrstvě, nejnižší vrstvy zároveň udržuje v klidu.

Otázka takříkajíc klíčová ovšem je, že kdyby křesťanství v této společnosti nebylo, nějak by vymizelo, jestli by nebylo nahrazeno nečím jiným, pro ateistu mého typu ještě méně přijatelným. Jedná se to, jestli náboženství, jako jakýsi ideologický tmel, není nutný a přirozený v každé lidské společnosti. Protože ateismus není ideologie (výrok „bůh není“ nepředstavuje nic, co by člověka k něčemu zavazavovalo nebo mu skýtalo jakoukoli vizi), nemůže skupinu nikdy sjednocovat. Aby lidi aspoň trochu drželi pohromadě, tak možná je něco takového nezbytné.

Upravil/a: quentos

Nic, na křesťanství nenacházím nic,
co by se mi mohlo (ne)líbit.
Platí to i pro ostatní náboženství.

Žádné náboženství nepovažuji za filosofii.

Prvotní mota křesťanství byla „Víra, naděje a láska“. Šlo o to, aby člověk věřil v dobro (Boha), aby měl naději (skrze Ježíše) a choval se ve svém životě laskavě k jiným lidem či bezprostřednímu okolí. Za to má přislíbený věčný posmrtný život oproti těm, kteří se nehlásí k Bohu ale k Satanovi a konají zlo. Ti budou dle proroctví v konci zničeni. To byla prvotní idea. Církve si to v touze po moci a bohatsví „upravily“ jak se jim to hodilo. Myslím si, že není až tak důležité jakou církev si kdo zvolí(pokud nehlásá nenávist apod.). třeba žádnou, ale jak se každý sám chová ke svému okolí a hlavně jestli se ve svém srdci hlásí k Bohu(dobru) či Satanu(zlu). Pouze mentálně či jinak rozumově postižení mají výhodu, píše se: Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.

O této problematice jsem napsal nevydanou knihu. Rozlišuji sektářský režim od funkční organizace.

Líbí se mi základní myšlenka jakési identifikace dobra a zla skrze soubor více méně neuvěřitelných ale za daným účelem dostatečně srozumitelných pohádkových příběhů. Co mi na tom vadí jsou fanatici kteří těm příběhům dávají váhu absolutní neoddiskutovatelné pravdy. Nepovažují ty příběhy za metafory ale doslova jimi bez důkazů, experimentů, výzkumu jen na základě slepé víry rozporují reálné vědecké poznatky a to je už skutečně absurdní a velmi škodlivé. Tedy co mi na křesťanství vadí je asi zjevné, je to snaha některých věřících a představitelů církví dávat těm pohádkovým metaforám nesoucím určité občas i skutečně hodnotné morální poselství váhu absolutní nevyvratitelné a neoddiskutovatelné pravdy. Proti tak hloupému přístupu nezbývá než se vzepřít, protože zápory které z toho vyplývají rozhodně nejsou dostatečně vyváženy výše zmíněnými klady.

Upravil/a: anonym

Pokud budu brát křesťanství tak, jak ho prezentuje Písmo – Bible, tak po letech křesťanského života a osobních zkušeností musím uznat, že biblické rady skutečně fungují, jsou nadčasové a nejen to.. Jsem šťastnější a spokojenější. Bible vysvětluje v podstatě všechno – současné problémy, jejich původ i řešení a proroctví, z nichž ani jedno neselhalo a navíc dává jasný pohled do budoucnosti lidé na této planetě. Máme se skutečně na co těšit! :)

Co se mi ale nelíbí, že jsou tu jistí lidé (i skupiny), kteří se prohlašují za křesťany, ale svým způsobem života křesťanství popírají. Takoví lidé svým jednáním odrazují ostatní od pravého křesťanství, které je od toho zdánlivého diametrálně odlišné. Bible ale jasně říká, že takoví tady budou také, dokud nebude jasně viditelný rozdíl mezi tím, kdo Bohu slouží a tím, kdo mu nesloužil.

Křesťanství je tradice, na kterých stojí EVROPA a asi by to tak mělo zůstat.
V zásadě proti současným křesťanským církvím nic nemám..

Dnešní katoličtí kněží mají výhrady k současné hlavě své církve (je příliš skromný).
Je to jediná církev, ke ketré (k jejich sluhům Božím) mám (s ohledem na její historickou minulost) velké výhrady. Napáchala mnoho zla (války, bohatství, porobování vlastních „oveček“ metodou strachu a biče.
Dnes už je jiná…
ČECHY
Co očekávat od pohanů, protestantů, násilně pokatoličťovaných (od dob Přemyslovců, přes Bílou horu…)?
Po národu, který dal Evropě Jana z Husi…V žádné evropské zemi nenajdete tak vysoké množství ateistů.

Kresťanstvo, rovnako ako väčšina náboženstiev (zdôrazňujem: väčšina, nie všetky) v čase svojho vzniku bolo pokrokové. Ale postupom času, opäť ako väčšina náboženstiev, ostalo prešľapávať na mieste, zatiaľ čo vývoj ľudstva išiel ďalej. Ak si všímame, čo sa deje dnes vo Vatikáne, vidíme „novelizáciu“ kreťanstva a prispôsobenie sa novým poznatkom nielen v náboženstve, ale aj vo vede a filozofii.

Na tomto náboženství se mi nejvíce líbí, že nám dává možnost dostat se po smrti do nebe, nebo do očistce.

V porovnání s jinými náboženstvími na něm též obdivuji, že neuznává peklo, tzv. špatný křesťan neskončí o nic hůře než ateista.

Dále je mi sympatické, protože nám poskytuje spousty písemných pramenů a podporuje lidskou morálku.