Avatar uživatele
danus

dite

dobry den mohu se vas zeptat co mam delat kdyz me dite neposloucha kdyz mu kazdej den rikam nekousej si nehty ale porad si je kouse.kdyz mu reknu at deti nebyje tak je byje .kyz mu reknu at jde sem tak nejde kdyz mu to reknu vickryt tak taky nejde az kdyz vstanu tak rekne uz jdu kdyz mu rikam nechto byt tak t nenecha akdyz vstanu tak prestane.a je rozmazleny .kdyz jdeme od babicky tak se vsteka atd.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 5599 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Janulka

Ahoj, neuvedla jsi, kolik je tvému dítku let, protože věk tu hraje nezanedbatelnou úlohu. Podle toho, co popisuješ, se jedná o období vzdoru, kterým dítě prochází kolem 1,5 roka a pak kolem roku třetího. Zkus mu vysvětlit, že existují určité mantinely toho, co si může dovolit. Já vím, v tomto období něco dítěti vsvětlovat, je těžké, ale rozhodně to nevzdávej. A malá babská rada – na ty zlobivé nehtíky existuje dětský lak (koupíš jej v lékárně), který synkovi zaručeně chutnat nebude!:o)

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Nuk nuk

ano, záleží hodně na věku dítěte, ale každopádně doporučuji přitvrdit, určit jasně, co smí a nesmí, určit jasně trest za neposlechnutí a především DŮSLEDNOST – ´pokud něco řeknete, že to tak má být, musí to platit.
Na kousání nehtů opatrně, některé děti se tím uklidňují a příliš přísné trestání by mohlo vést k neurózám. Ale tím zde doporučovaným lakem se nic nezkazí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Bibinka1111

jednoznečně důslednost, musíte úměrně varovat ale důsledně varování plnit !

Ke kousání nehtů – třeba já si je kousala do svých 14 let, pak jsem se toho díky své silné vůle zbavila a myslím, že když v budoucnu bude dítě chtít, tak se mu to podaří taky. Myslím, že když si toho budete všímat, říkat mu, ať to nedělá (tak zvláště ve vašem případě si myslím), že to udělá najust…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lencis

Ne funguje jako magické slovo… i z banální věci slovíčko ne dokáže udělat velmi zajímavou „hru“. Dítě (a nemluvím teď o puberťákovi), nám nedělá naschvály, je to jen hra… dítě zkouší co si může dovolit, co jettě snesete a co už vás vytočí… zkoumá vás a vaše chování.

Já osobně preferuji místo zákazů a příkazů komunikaci na stejné úrovni. Samozřejmě že to vždy nejde, zvláště když se jedná o zdraví a bezpečí dítěte, ale v běžném životě to zkrátka není o tom „Tohle nedělej!“,ale o hře „Víš co by se stalo kdybys to udělal?“

Výchova je těžká věc, ale co jiného můžeme dělat než se snažit a věřit, že to zvládneme 😁

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek