dostala jsem napomenutí a bojím se jak rodiče budou reagovat?

Děláš dobře, že jim to chceš nějak šetrně oznámit sama dřív, než to praskne na třídních schůzkách. Vůbec se toho neboj, ono nikdy nic není tak horký, jak se to uvaří. Až rodiče přijdou z práce, sedněte si spolu ke stolu a narovinu jim řekni co se stalo. Aby viděli, že tě to fakt mrzí, navrhni pro sebe třeba nějaký trest – týden bez kapesnýho, 14 dní bez počítače…prostě něco, co máš ráda. Jestli jsou rodiče rozumní, vezmou to úplně v pohodě. I v tom nejhorším případě bude doma „dusno“ jen pár dní, maximálně týden – i ten sebevětší průšvih nakonec vždycky vyšumí doztracena, věř mi :)

Držím moc palce a kdybys neměla dost kuráže mluvit s rodiči narovinu, můžeš vyzkoušet následující metodu :))

Matka přijde do pokoje své dcery a najde jej prázdný, jen na posteli leží dopis.Se špatnou předtuchou ho otevře a začne číst následující text:
Milá maminko, je mi velmi líto, že jsem musela odejít z domova se svým novým přítelem.Našla jsem v něm pravou lásku. Měla bys ho vidět, jak je sladký se svým četným tetováním, piersingem a především jeho krásnou motorkou!
Ale to ještě není všechno, mami, jsem konečně těhotná, a Abdul říká, že budeme mít krásný život v přívěsu uprostřed lesa. Chce mít se mnou hodně dětí a to je taky můj sen.
Když jsem zjistila, jak mi marihauna dělá dobře, rozhodli jsme se tuto trávu pěstovat i pro naše přátele, když jim dojde heroin nebo koks, aby tak moc netrpěli. Mezitím doufám, že věda najde lék na AIDS, aby se Abdulovi trochu ulevilo, on si to opravdu zaslouží. Nemusíš mít strach, je mi už 13let a umím se o sebe dobře postarat i sama.
Doufám, že Tě budu moci brzy navštívit, abys poznala svého vnuka.

Tvá milovaná dcera

P.S. Nic z toho není pravda, jsem u sousedů. Chtěla jsem Ti jen říct že jsou horší věci na světě než vysvědčení, které je v nočním stolku.

Mám Tě ráda

V první řadě – nejde o život! A asi by bylo nejlepší do toho kousnout a říct to rodičům sama a hned. Stejně se to dozví.
A napomenutí? Ten prohřešek tedy nebude až tak zásadni?
Jde i o to,jakým způsobem,a co jim řekneš.To ale musíš vědět ty.
Buď v klidu – přijdou horší věci,než napomenutí.Z toho se nestřílí.
To se to kecá,viď?
Prostě – jsi na tahu.

Jde o to za co jsi to napomenutí dostala. Když jsem dostala v devítce napomenutí za drzost, tak jsem měla průšvih, ale třeba napomenutí za zapomenutí pomůcek a kouření na školních akcích se dá odpustit, když rodičům ukážeš, že toho lituješ.. :D
Neboj… já vím o čem mluvím… :D

Řekni pravdu a řádně to rodičům vysvětli,ale rychleji než se to dozví od někoho jiného.Trochu toho hubování vydržíš,ukaž že toho lituješ a snaž se to napravit.

rozhodně se jim to neboj říct.ono to časem přebolí ,,čas přebolí všechny rány" a rada bud mila a dej jim najevo že i to je moc líto… :)
PS.nekamarad se s takouvou holkou ktera o na tebe svede nemá to cenu :) HODNĚ ŠTESTÍ

uvaž si mašlu! ;)

Zdroj: www.facebook.com