Odpoveď byla označena jako užitečná

Myslím, že by to mohlo být spojené s rétorickými schopnostmi. Konkrétně s mluvou a vyjadřovnáním celkově. Pak je tu problém s pasivní a aktivní slovní zásobou – znalost jedněch slov a jejich aktivní používání X znalost významu druhých slov ale jejich nepoužívání (např. ta slovenčina :) ale i nevzpomenutí si na slova v danou chvíli).

Mluvení i psaní souvisí s myšlenkovými-vyjadřovacími pochody. To jak nám slova jdou na mysl a pak na jazyk/papír. Celý tento proces myšlení souvisí s vyjadřováním. Dá se cvičit častým mluvením nebo psaním. Čím víc, tím se v tom člověk zlepšuje. S tím vším s celým tím procesem vyjadřování souvisí i pasivní, aktivní sl. zásobba, znalost slov a jejich významu a celá ta schopnost, ten proces, při kterém nám jdou myšlenky v hlavě, jak se uspořádávají atd.

Někdo také mívá problémy třeba přiřadit ke slovům jejich synonyma, i když je zná. A to právě taky souvisí s tím vyjadřováním.

Upravil/a: Henry1660

Něco k paměti z pohleldu středoškolské u psychologie:

3 fáze procesů paměti:
1. zapamatování, vštípení (uložení do paměti)

2. uchování (přebývání v paměti)

3. vybavení (aktualizace příslušných informací, zkušeností, vědomostí)

znovupoznání – sami si věc nevybavíme, ale dokážeme ji dobře vybrat nebo poznat mezi jinými

Proces zapamatování usnadňuje znalost významu či obsahu, využití smyslových receptorů (když si říkáme nahlas, píšeme slovíčka)

--

1. Další dělení

1. paměť krátkodobá střednědlouhá, dlouhodobá, smyslová
2. úmyslná,. neúmyslná

v průběhu času dochází k zapomínání
Nejrychleji zapomínáme to, co nás nebavilo, co jsme se učili mechanicky

Obranou proti zapomínání je opakování.

2. názorná
čichová – pamatujeme si to, co jsme dříve vnímali čichem
zraková – co jsem viděli
sluchová – co jsem slyšeli
pohybová – podle pohybů – třeba tanec
slovně – logická – týká se toho, co je vyjádřeno slovy – spojujeme s předchozími znalostmi
mechanická – učení se zpaměti

3. dělení: podle druhů činností:
technická
hudební atd.

Více v odkazu
http://www.ima­turita.cz/matu­ritni-otazky/zaklady-spolecenskych-ved/psychicke-procesy---procesy-poznavaci,-pameti,-motivacni/268/

Jak vidíte, je několik druhů paměti,. takže záleží na tom, zda jste zapamatování, tedy uložení slova v paměti věnoval náležitou pozornost,. nebo jste vyslechl a nezamýšlel se nad tím.

Myslím sil, že u vás dochází ke špatnému vybavování slov. Když je pak slyšíte, či něco i vidíte,. , tzv. znovuvybavování vám opět významy objasní.

Je to na základě tzv. asociace – vybavíte si, co jste už věděl, viděl, slyšel,.spojování představ, myšlenek, pocitů, podle nálady atd.

Jindy reprodukujete zapamatované. – třeba vzpomínky.

Upravil/a: annas

Já mám podobný problém. Někdy si nedokážu vzpomenout na pojmenování obyčejných věcí a rodina tvrdí, že se mi zhoršuje slovní zásoba a paměť. Když čtu knihu, nebo se dívám na film a je to v jiném jazyce než mateřském a já ten jazyk trochu ovládám, tak dokážu pochopit význam slova. Z kontextu a podobně. Ale horší je doplnit něco, když k tomu máme nějakou nic neříkající legendu jako je v křížovce a pod. Všechno lze vytrénovat. Když budeš luštit křížovky, získáš vhodnou slovní zásobu. Když se budeš učit cizí jazyky a číst knihy v daném jazyce, tak taky se to bude zlepšovat. A je ještě jedna věc a to je stav. Pokud jsi v dobré náladě a o něčem mluvíš, tak snadno nacházíš slova, ale když nejsi ve své kůži, tak je to horší. Když se budeš snažit si vzpomenout na nějaký pojem, tak jsi ve stresu, zaměřuješ se jedním směrem a odpověď ti může přijít libovolně odkud.

Jo… Teď si nevzpomenu. Na to pojmenování, zrovna mám hosip.

Možná jsi jen na jazyky tupý (podobně jako já), obvykle to ovšem bývá kompenzováno tím, že jsi lepší v jiných oborech. Hele, kdybys věděl KOLIK úsilí jsem věnoval výuce jazyků a výsledek se NEDOSTAVIL (podotýkám, že jsem se OPRAVDU SNAŽIL, žádné leháro – těch lekcí včetně idndividuální výuky – škoda mluvit).

Tak třeba anglina – pokud mi něco dáš písemně, jsem v poho. Dokonce jsem i četl pár knih, které u nás nevyšly, žádná sláva, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Jakmile ovšem dojde na mluvení, jsem víš kde. Slyším jenom „blblfl buff hrrno u uou“ a řečník se musí HODNĚ snažit, abych mu rozuměl. Běžné je, že lidé, kteří věnovali cca desetinu úsilí výuce jazyka mluví mnohem lépe, než já.

Takže si to moc neber, všechno a všichni máme svá pozitiva i negativa, tak to prostě chodí. Zaměř se na to, v čem jsi dobrý, protože pokud budeš chtít být dobrý ve VŠEM, nebudeš dobrý v ničem. Což ovšem neznamená, abys „hodil flintu do žita“ – právě NAOPAK! Jen prostě nepočítej s tím, že se výsledky (výrazné) dostaví, no. ;) :D :D