Avatar uživatele
Frogman

Jak chápete kladnou odpověď na zápornou otázku?

Když se někoho zeptám na něco zápornou otázkou, tak se kolikrát nad jeho odpovědí musím zamyslet nebo se ho dozeptat, protože – dám příklad:

Nechceš přijít?

  • Ne. ► Tady je to jasné. Ne, nechci.
  • Jo. ► Jo – co? Jakože „jo, chci“, nebo „jo, nechci“? :DDD

Samozřejmě jde odpovídat taky jednoslovně chci/nechci. Tam je to taky jasné. :DD
___

Jen pro zajímavost, jak chápete kladné odpovědi typu „jo“ na záporné otázky vy? :DDD

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, zjentek, Agneta, rouzi, Dismas před 3210 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
rouzi

Jestli to chápu dobře, tak jo, mi stačí, abych to brala jako, že chce 🙂
Nějak se vtom motám:-)

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
mosoj

Zcela jasně. Když nic, tak to vyplyne ze souvislosti. Nemám problém.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
annas

Moje odpověď na podobnou otázku.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdyz-reknu-prosim-nepujcil-bys-mi-tuzku-znamena-to-ze-nekoho-prosim-aby-mi-tu-tuzku-nepujcil

„Když řeknu: "Prosím, nepůjčil bys mi tužku?“, znamená to, že někoho prosím, aby mi tu tužku nepůjčil?"

"Jde o tzv. zjišťovací otázku, na niž je odpověď ANO, či NE.

Užití kladu nebo záporu v zjišťovací otázce není závislé na libovůli mluvčího, nýbrž naopak, je podřízeno určitým komunikativním záměrům odpovídajícím, určitým předpokladům a postojům.

Použijeme-li podmiňovací způsob v otázce, jde o zdvořilejší for­mu.

Záleží na předpokladu, tedy kontextu..

  1. Prosím, nepůjčil bys mi tužku? Prosím, nepůjčíš mi tužku? – předpokládáme, že NE.. Půjčil bys mi tužku? – předpokládáme, že ANO.
  2. Věříš mi? – nepředpokládáme-li či nevíme-li, že ani, či ne – Nevěříš mi? – dotaz bez předpokladů.
  3. Přinesl jsi mi to? – konkrétní dotaz – bez předpokladu. – Nepřinesl jsi mi to (už)? – předpokládám, že ano.

4.Není to maso už uvařené – domníváme se, že by mohlo být nebo že už je uvařené.

Ještě příklad z učebnice – Vl. Šmilauer, Novočeská skladba

Chystáme se s manželkou do divadla a zjišťujeme, zda máme s sebou vše potřebné, mj. také drobné na program. Zjistíme při tom, že u sebe máme pouze stokorunu (stokoruny), a tak chceme vědět, zda drobné má, nebo nemá naše manželka. V této situaci položíme otázku: Máš nějaké drobné? Budeme je potřebovat na program. Nebo: Máš nějaké drobné, abychom si mohli koupit program? V tomto případě, nepředpokládáme-li kladnou ani zápornou odpověď, užijeme jistě spíše kladné formy.

Jinak tomu bude, budeme-li totéž zjišťovat až tehdy, požádáme-li v divadle o program a zjistíme, že u sebe drobné nemáme; v takové situaci naopak užijeme spíše záporné otázky: Evo, nemáš drobné? Já mám jen stokorunu a paní nemá nazpátek. V tomto případě budeme totiž s nadějí očekávat kladnou odpověď

Závěr:
Záporné formy otázky bychom měli užívat v těchto případech:

1. Navrhujeme-li někomu něco: Nepůjdeme dnes do kina?
2.. Vybízíme-li někoho k něčemu: Nezůstanete ještě chvíli?
3. Předpokládáme-li, že obsah dotazu platí: Není to maso už vařené?
4. Předpokládáme-li, že obsah dotazu neplatí: Nevěříte mi?
5. Ptáme-li se na to, co mohlo, ale nemuselo být vykonáno: Nedošel jsi nakoupit?
6. Vyjadřujeme-li obavu z možného uskutečnění děje: Neřekl jsi mi to? "

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Agneta

No to je čeština, že. Jediná řeč na světě, kde to tak je:DDD

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Frogman

Agnet: No že jo… :DDDD
Vzhledem k tomu, jak je čeština bohatý a složitý jazyk, si stále myslím, že je to jeden z nejtěžších jazyků. No, ale zase jak pro koho, jsou národy, které mají trošku blíž k češtině, tak ty by s tím neměly mít moc problém, zase na druhou stranu například Čína je na tom o dost hůř… :DDDDDD

před 3209 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek