Jak chápete tento výrok, který mě vede k zamyšlení, zda se soucit stále „nosí“ nebo zda u mnohých převažuje lhostejnost?

Schopností vcítění se do pocitů jiných lidí, se lišíme od zvířat.
Proto každý ZDRAVÝ lidský jedinec je soucitu schopen.
V poslední době lidé nějak „zlhostejněli“ a projevy soucitu mizí.
Zmenšená míra empatie/např.ke starým lidem/ se projevuje zvláště u mladé generace.
Naši mocipáni je v mezigenerační nenávisti všemožně podporují, např. ve vytváření atmosféry, že staří okrádají mladé.
Odvádí tím pozornost od skutečnosti,že naši společnost okrádají úplně jiné skupiny spoluobčanů.
A nejde jenom o můj subjektivní pocit.
A z toho mám, tu Joycem vzpomínanou hrůzu!

Soucit existuje,tak stejně lhostejnost.V tomto světě více převažuje lhostejnost společně ze závistí a zlobou.

Otazka je NA ME moc slozita. Ja mam nejlepsi pritelkyni po odebrani obou prsou … jezdim s ni na chemoterapie , za 3 tydny na ozarovani . Ona , kdyz ma krece a prujmy a ja jsem u ni , tak mam prujmy take …je to soucit ? Nebo co je to ? A zaroven mam hruzu z toho , ze se neuzdravi .. tak bych potrebovala spis zanalyzovat sama sebe . ! -iv-