Kdysi jsem pracoval v Tesle, kde se vyráběly kromě žárovek do domácnosti (230V~) a strojů (24V=), také žárovky do aut (6V (pro malé motocykly a kola) a 12V reflektorové, signální, obrysové a další pro auta). Byla to spousta typů.

Proces zahoření se při výrobě používal hlavně z důvodu spálení zbylého vzduchu v baňce žárovky po odčerpání vývěvou. Pokud vadná žárovka zahořením neprošla, například z důvodu netěsností kolem přívodních vodičů nebo nedostatečně odčerpaném vzduchu, shořelo v ní Wolframové vlákno, což se na vnitřku baňky projevilo bílým až žlutým povlakem. Jinak žárovky měly krátkodobě vydržet přepětí o 15–20% vyšší, než jmenovité napětí. Pokud vydržely a prošly, byl proces zahoření u konce a žárovky šly do prodeje.

Halogenové žárovky procházejí jinými testy, protože jsou plněné vzácným plynem. Postup testování přepětím byl už v té době u obou typů podobný.

Upravil/a: Roman71

Co je to „zahoření žárovek“?

Doplněno: o diletanty určitě nejde, jen jsi zapomněl uvést, že nejde o klasické žárovky, ale o halogenové H7.

Upravil/a: Kepler

Pokud je mi známo, tak se zahořovaly pouze elektronky (Kdysi dávno, jestli se zahořovaly někdy v pravěku žárovky to tedy vážně netuším, ostatně – k čemu, vždyť je to v podstatě jen žhavení). Každopádně technologie pokročila natolik, že zahořování se provádí pokud vím jen u vysoce výkonných lamp přímo u výrobce (s výkonem víc jak 10kW) – pokud ještě vůbec.

V automobilech se používají dnes často výbojky kombinované s výkonnými LED. Pokud se jedná o H4 žárovku, je to halogenka, mnohem důležitější je nešmatat prackama na sklo – výrazně to může zkrátit její životnost.

Žádné „zahořování“ žárovek, ani u aut ani jiných jaksi neznám. Zahořet, ale spíš shořet, může žárovka pouze při připojení na vyšší napětí, než na jaké je dimenzována a to pouze jednou.:-)
Když, tak upřesni o co má jít, třeba se mýlím.
Doplněno na základě doplnění otázky.
Jde o vadnou formulaci. V tomto článku nejde o žárovky i když jim tam tak říkají, ale o výbojky s xenonovou náplní.
Ale laici a někdy i někteří „odborníci“ (viz článek) to asi moc nerozlišují.
Takže co se výbojek týče, jde o světlo vznikající výbojem v plynné atmosféře.
A u těchto světelných zdrojů dochází po určité kratší době po zprovoznění, k ustálení světelného toku v závislosti na vytvoření stabilního plynného prostředí ve výbojce.
A jak dlouho trvá toto „zahoření“ a co způsobuje, je uvedeno v Tebou uvedeném článku.
Zkopírováno:
„Jenže když si koupíte nové žárovky, budou plně svítit až po čase. Proto musely být v laboratoři ještě předtím takzvaně zahořeny (během 24 h se světelný tok ustálí a klesne o cca sedm procent).“
Poznámka: a zase blbost – „budou plně svítit až po čase“ a pak „světelný tok klesne o cca sedm procent“ ???
A ještě, u výbojek i dalším provozem dochází postupně k částečnému snižování účinnosti („stárnutí“).
Při výpočtech běžného osvětlování (průmysl, kanceláře, obchodní střediska a pod.) se toto zahrnuje do tzv. „udržovacího činitele“, o nějž se předepsaná hodnota osvětlení, u výpočtu, navyšuje s ohledem na dobu předpokládané výměny těchto světelných zdrojů, aby i před výměnou nepoklesla hodnota osvětlení pod předepsanou hodnotu.
U běžné žárovky, s klasickým žhaveným vláknem, k tomuto nedochází.

Upravil/a: Jiří Bohumil

Na zahoření existují ČSN:
…
V zemědělství docházelo k sériím případů zahoření od zafoukaných svítidel v senících, nástavbách kravínů a zahoření organických prachů v drůbežárnách. Tato problematika je nyní mj. obsažena v ČSN 33 2000–7–705 pro zahradnické a zemědělské objekty, čl. 705.537.N2. Zde norma požaduje signalizaci zapnutého stavu, když není z místa spínání rozeznatelný stav svítidla.

Další z ustanovení vztahujících se ke svítidlům je v ČSN 33 2000–7–708 pro karavany a parkovací místa v kempech. Pro svítidla se požaduje uvedení příkonu a napětí žárovky a nesmí dojít k poškození ani při zapnutí žárovek napájených z obou soustav (soustava nn a instalace vozidla). Od počátku roku 2006 budou požadavky zařazeny do ČSN 33 2000–7–754 Elektrické instalace budov – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Oddíl 754: Elektrická instalace v karavanech a obytných automobilech.
…
http://www.od­bornecasopisy­.cz/svetlo/ca­sopis/tema/os­vetleni-a-svitidla-z-hlediska-pozarni-bezpecnosti--16172
…
Ale, jak dlouho trvá zahoření nových žárovek do světlometů auta?
Na to odpovědět nedokážu.

Upravil/a: briketka10

Dříve se říkalo zahoření nového počítače.

Nic takového se, pokud vím, u aut neprovádí a jestli něco provádí výrobce ví bůh.

Jinak nesmyslná otázka to není:
Kromě těch významů spojených s požárem (briketka) se pojem „zahoření“ používá (-l) ve smyslu: 1. ustálení parametrů nového výrobku (zde „zahoření“ má i ten „tepelný“ význam), 2. kontrola nového výrobku (ono se pro naprostou většinu zařízení dá zjistit, že míra poruchovosti mívá jedno výrazné maximum v nějakém období po výrobě, pak je míra poruchovosti zpravidla poměrně dlouho relativně malá, kdy se dá mluvit o běžné životnosti výrobku a pak poruchovost opět stoupá. Výrobci nějakým krátkým zahořením spojeným s technickou kontrolou vyřazují ty výrobky, které by jinak klekli krátce po prodeji zákazníkovi – což stojí prachy na reklamace a hlavně snížení důvěry v danou značku)