Jak může bejt protějšek nějakýho slova jeho synonymem?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 10Pro koho je otázka zajímavá? anonym, kenyrts, annas, quentos, iceT, johana 56, Lucijej, zjentek, gagaga, marci1 před 4143 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Slova s t zv. nadbytečnou negací, jako jsou nepohodnouti se (vedle pohádati se), nehorázný, neurvalý, nesvár a p., vznikala lidovou etymologií podle slov, která jim významem byla blízká a která, znamenajíce něco nepěkného nebo neočekávaného, byla složena s předponou ne-, jako nepěkný, nesmírný. Podle takovýchto slov, zvláště pak takových, kterých se bez ne- v příslušném významě kladném ani neužívalo (jako nesmírný), připínalo se ne- i ke jménům, která už sama o sobě znamenala něco nemilého nebo neočekávaného, a tak vznikala slova nesvár, neurvalý, nehorázný a p.
U svár — nesvár (které souvisí významem se slovem vříti, býti hněviv na někoho) působila i blízkost přídavného jména nesvorný, které přísluší významem ke slovesu sevříti (= těsně spojiti) a u něhož ne- mělo tedy svou náležitou platnost významovou.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=563
Doplňuji:
Ještě z Rejzkova etymologického slovníku:
svářit se, svárlivý, svárlivost. Hl.
swar ‘nadávka’, p. swar, r. svára, sln.st.
svâr ‘pokárání, výtka’, stsl. svarъ ‘svár,
boj’. Psl. *svarъ je asi příbuzné s gót.
swaran ‘přísahat’, angl. swear tv., stisl.
svǫr ‘odpověď’, stangl. and-swaru tv.,
osk. swerrunei (dat.) ‘řečníkovi’, sti.
svárati ‘zní’, vše z ie. *su̯er- ‘(slavnostně)
říkat, zvučet’. Ve slov. posun
‘hlučné vyhlášení’ → ‘nadávka, výtka’
→ ‘spor, boj’.
Srov.. nesvár.
Od :svár s nadbytečným záporem
(asi vlivem nesvorný)
Upravil/a: annas
3 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos, vagra, kenyrts Nahlásit |
Češtinářská specialitka. Více krát negace a je v tom zmatek. Takových slov je více.
0
před 4143 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
annas: no dobře, ale horázný ani urvalý, to přece nejsou slova, nebo dřív tahle slova existovala?
Takže Z Machkova Etymologického slovníku, který je podrobnější než Rejzkův.
Nehorázný = náramný, hrubý, neomalený. V Jung. slovníku je též uvedené neorázný, h zeslabené, pak zaniklo = nerázný.
Ojediněle se uvádí horázný , asi počeštěné goráznyj, horázný.
Patří k rázný a zesílené variantě o psl. go.
Jinak se uvádí, že ne je nadbytné, zesiluje některé již dost „silné“
výrazy, aniž mění význam. Nehorázný bylo"silné" nářeční a lidové
slovo, které se do písemnictví dostalo později. Jeho význam se totiž
přiblížil k pokročilému stavu, jaký je v č. rázně, hodně, velice,
velmi. .V ruštině pak gorázno – dosti, velice, goráže – silněji,
více, tj. ke stavu, kde jsou již původní významy setřeny a kde se dospělo
k bezbarvému „velmi“ s nádechem nevole (o velikosti, nevítané,,
nepěkné).
Neurvalý, staročesky a moravsky = urvalý; hrubý, urputný, staroslověnsky trvalý. Odvozené od slovesa zastoupeného dosud v laštině „urvat se“ na koho, osopit. I když jiný jazykovědec uvádí, že to je odvozené od rváti, stejně jako utrhnouti se na koho. Podle Jungmanna = urvavší se od šibenice. Ne je opět nadbytečné.
Zajímavá je i předpona pra. Nedávno vložil ladič na rozdíl mezi slovy nic a pranic. Někdo otázku smazal, když jsem napsala odpověď, červený nápis. Odpověď byla zajímavá.
Jenže otázky některých uživatelů i odpovídajích vadí … „mazalové“ s neuvědomují, že zde nejsou sami 🙂
Vím, že mnohé historie jazyka nezajímá. Proto jsem ráda, když se někdo na něco zeptá. Samozřejmě že na všechno mé vědomosti nestačí, ale většinu lze najít v zaprášených, školometských slovnících, i když jsou považované za zastaralé. Dotyčný si neuvědomuje, že bez znalosti jjakékoliv historie, bychom neznali současnost. 🙂
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |