Netušila jsem, jak se sloveso chorý a od něj odvozená choroba vyvíjely.
.
Choroý, choroba, chorobný, ochořet – společný základ od chorý.
Chorý, staročesky chvorý = nemocný. Moravsky chorat, rusky chorovat, atd. Souvisí s příd. jm. churavý. Až po Komenského: hubený, netlustý, špatný (o zraku), bídný např. o pivu, šatu, mostě, také špatný, bídný.

Novočesky chorý, původně churý, prasl. chur6 (jer) z něho churavy jako je černý a černavý.
Z polštiny churo, chuchrak = vyzáblec, ubožák, slaboch.

Psl. chvor6j6 se obvykle spojuje s něm. schwären ‘hnisat,, podebírat se. Z indevropského suer – hlásková obměna na chv se objasňuje negativním významem.

nemoc – nemoc, nemocný, nemocnost, nemocenský, nemocnice, nemocniční, onemocnět.
Prasl. niemoc, ve východosl. a jihosl. v tomto významu odvozeniny od bolet. Všeslovanské bol- nemá přesný protějšek, ale celé sloveso bolějo se shoduje s latinským doleo.

Nemoc = původně nemohoucnost, slabost’ (tak i ve stč.). Vztah k podst. jménu moc či slovesu. mogti = stind. maghá – ‘moc, síla, takže nemoci se síla ztrácí.

V. Machek: Etymologický slovník

Výraz nemoc je mladší, ale nenašla jsem, kdy se objevil. Ale uvádí již Krameriův slovník.
Doplňuji:
Chorý není sloveso, měnila jsem stylizaci a neopravila tvar na příd. jm.

Více v diskusi.

Upravil/a: annas

Já nejsem nemocný, já jsem nachcípanej.