Jak je to s písní Žalo děvče žalo trávu?

Také nevím, která verze je starší , zda česká, moravská, slovenská(hledat nebudu) 😉
Temešvár nebo Písek, české verze neřeší 😉
. DŽalo děvče, A7žalo trávuD,
žalo děvče, H7žalo trávu,
Emiu panského A7suchopáruD,
u panského A7suchopáruD.

2. Jak nažala, ohlédla se,
kde Janeček koně pase.

3.Pase on je na dolině,
na té mladé jetelině.

4.Jezte, koně, však je dobrá,
moje milá je podvodná.

5. Koupil jsem ji pentli modrou,
tu máš, holka, na rozchodnou.

6.Když tu pentli zaplítala,
vždycky nad ní zaplakala.

7.Kde je ten, co mně ji koupil?
Mé srdéčko mi zarmoutil.

Žalo děvče, žalo trávu nedaleko vinohradu.
Pán sa na ňu z okna dívá, on si na ňu rukú kývá.
Širuj, kočí, širuj koně, pojedeme v čiré pole.
Čiré pole projíždžali, až sa k děvčati dostali.
Daj nám, děvče, daj nám záloh, žes na panském trávu žalo.
Dávala jim svú plachtičku, pán ju pojal za ručičku.
Už si, děvče, už si moje, líbí sa mně líčko tvoje.
Tobě moje a mně tvoje, líbijá sa nám oboje.
Čtení kratší z Pozlovic

Přežitý text, v tom současném, nejaktuálnějším (který je velmi podobný) je navíc hláska „R“ (hned po „Ž“). Účelem je nás připravit na úžasnou, skvěle prosperující budoucnost. Myslím. 😉 😁 😁

I Temešvár má své jisté opodstatnění. Za Rakousko -Uherska se mnoho lidí od nás i ze Slovenska stěhovalo do okolí Temešváru. Osidlovali tam málo obydlené kraje. Písničku si přinesli a upravili. Dodnes v těch lokalitách lze vystopovat původní osadníky z Čech a Slovenska.

Zřejmě neexistuje starší verze, ale je prostě víc lokální verzí (na Moravě je „nedaleko Velehradu“, dokonce i „Bělegradu“ – viz http://folkson­g.eu/song/6899). Stejný případ je „Ke ..... cesta dlouhá, sázená/ roubená je stromami“ – místo teček se dá dohledat hned několik různých míst.

Temešvár byl zvolen zřejmě jako vhodný rým. Před r. 1918 ležel v Uhersku, stejně jako celé Slovensko.

Píseň Žalo děvče, žalo trávu je velmi stará a má mnoho různých verzí. Původní slovenská verze odkazuje na Temešvár, což opravdu je město v Rumunsku blízko hranic s Maďarskem a Srbskem. Je tedy možné, že se tato píseň rozšířila v oblasti bývalého Rakousko-Uherska, kde se mísily různé národnosti a kultury.

Slovensko a Rumunsko jsou sousední země, ačkoli mezi nimi leží Maďarsko, takže cestování mezi těmito dvěma místy v minulosti nebylo neobvyklé. Mějte na paměti, že folklorní písně často obíhaly mezi různými komunitami a překračovaly hranice.

Píseň mohla být také upravena pro různé regiony s místními odkazy. Proto existuje česká verze, která odkazuje na vinohrady, a slovenská verze, která se odkazuje na Temešvár. Ve skutečnosti, upravené verze tradičních písní jsou velmi běžné v rámci folklorní tradice.

Pokud jde o to, která verze je starší, to je těžké říci, protože tyto písně jsou často starší než zaznamenaná historie a byli předávány ústně z generace na generaci. Původní píseň mohla pocházet z jakékoliv oblasti, kde se hovořilo slovensky nebo česky.