Jak mám přežít rozchod, když ho stále miluji?

Před 14 dny se se mnou rozešel kluk, po třech letech. Byli jsme spolu každý den,ale opravdu každý den a první dva roky jsme se vůbec nehádali. Až když se pak přestěhoval ke svému bratrovi, tak tenhle poslední rok, jsme neustále řešili nějaké pitomosti. Navíc jsem začala žárlit a jemu se to moc nelíbilo,ale ta žárlivost byla silnější než já. Ale na druhou stranu poslední měsíce jsem nežárlila, protože jsme si každý chodili po svém a oboum se nám to líbilo,ale stále to klapalo (nebo jsem si to jen myslela)! Každou chvíli mi říkal, jak mě nikdy neopustí a že chce být stále se mnou a že nikoho jiného nepotřebuje k životu, než mě. Navíc mě před rokem požádal o ruku! Čímž tomu ještě víc nerozumím, proč to udělal. A vše vzniklo tak, že má mít narozeniny a já mu koupila zájezd do Paříže, jenže víkend před tím, jsme měli jet na vodu a já mu říkala, že na tu vodu už nebudu mít peníze a on se rozčílil a říkal, že vždy musí být po mém a at to zruším. A pak mi řekl, at se sbalím a odejdu. Tak jsem šla!! Druhý den mi volal, jestli na tu vodu pojedu, tak jsem řekla, že jo, ale začala jsem mluvit zase o té paříži a on mi řekl, že už nemá cenu něco řešit! Prostě z minuty na minutu mi ublížil a zhroutil se mi celý život! Stále čekám, že se ozve a řekne mi, že to byl pouze zkrat a chce to napravit!! Jenže jsem včera viděla fotky na FB, jak je se svýma kamarádama, úplně vysmátý a bezvadně se baví a já tu pro něho brečím, jako želva! Už si vážně nevím rady, na jednu stranu chci zapomenout, ale na druhou ho chci zpátky! A věci co jsem ještě měla u něho, přivezl jeho otec, on na to neměl sílu, mi je přivézt. Další věc je, že on to byl člověk strašně snadno ovlivnitelný. Když mu někdo řekl :Udělej to! On šel a udělal to. Tak jestli v tom náhoodu nemá prsty i jeho bratr? ten je bez přítelkyně a jestli se nepostaral o to, aby on byl taky! Strašně mě to mrzí a chci ho zpátky, i přes to, co mi udělal!