Jak moc je jídlo špatné , když je na něm stopa plísně?

Pokud chceš mít velké zdravotní problémy, jako třeba otravu tak si to dej.
Nechápu, že se na tohle můžeš vůbec ptát.

Ono to ve většině případů asi nebude o život – např. vzhledem k tomu, že ještě tak před 70 lety to nikdo až tak moc neřešil. Ale obecně se to nedoporučuje např. vzhledem k tomu, že Ty ty plísně neznáš a tudíž nepoznáš, jestli máš na mandarince hříbek, nebo muchomůrku zelenou (tak jasně jsou to jiné druhy hub 😉 ale ty na jídle mohou být podobně nebezpečné)

To, že plíseň je houba, a že podhoubí je prakticky v celým tom plodu / kusu chleba / děvečce s povozem, je docela známé factum, a k tomu už je známé velmi dlouho.

Jak moc bude jídlo špatné, to je věcí ryze subjektivního vnímání: třeba na sejru je plíseň i žádoucí. Přesto může takový sejr někomu připadat špatný, proč by nemohl? Proti gustu žádný disputát. V každým případě to jídlo je kontaminováno, je to zdravotně závadný, fuj to je!

Na tohle už ani, snad, výzkum příliš neprobíhá, to už vyzkoumáno je. V poslední době se výzkum zaměřuje, například, na množství rozličných toxinů v zemčicích, které začaly klíčit. Ukazuje se, spíše, že to nebude tak easy, jak si všelidově myslí „moudrý“ všelidový lid, že tvrzení, že odlámou-li se klíčky těsně před zemčic zpracováním, že to je v pohodě, je ničím nepodložená víra, neboť realita je přesně opačná: lilek brambor je rostlina jedovatá, krom hlíz. Klíčící klíčky nejsou hlíza, eo ipso, jsou jedovatý. A i když konsument klíčky odláme a vyhodí, jak ony tu hlízu „vycucávají“, tak pouští do ní toxiny.

A takových věcí je, co lidé nevědí! No, nevědí: nevědí, protože nechtějí vědět. Je jednodušší nevědět, jeden moc věděl a stal se mu ouraz. Druhý byl moc „chytrý“ a přijel pro něj чёрный ворон! Kdepak, kdo je moc chytrý, moc nadělá: do všeho kecá, to a to nechce jíst, hrůza! Lepší je nevědět, ale věřit! 🤪🤓

Plíseň na jídle znamená, že je kontaminované houbami, které mohou produkovat mykotoxiny. Některé z těchto toxinů mohou být pro člověka škodlivé a dokonce i karcinogenní.

Plíseň může proniknout do potravin hlouběji, než je viditelný růst na povrchu. Takže i když odstraníte viditelnou plíseň, můžete stále konzumovat mykotoxiny.

Pokud se objeví plíseň na měkkých potravinách, jako jsou ovoce, jogurt nebo chléb, je bezpečnější je zahodit, protože plíseň může proniknout hlouběji do potraviny. Pevné potraviny, jako je tvrdý sýr nebo salám, mohou být bezpečně konzumovány, pokud odříznete a zahodíte alespoň 2,5 cm kolem a pod plísní, protože plíseň obvykle nepronikne hluboko do těchto potravin.

Pro zdravé osoby může být konzumace malého množství plísně nepříjemná, ale obvykle ne nebezpečná. Pro osoby s oslabenou imunitou nebo alergií na plíseň může být konzumace plísně více nebezpečná. Důležité je také podotknout, že některé plísně mohou způsobit potravinářské otravy.

Proto je většinou bezpečnější vyhodit potraviny s viditelnou plísní, než riskovat potenciální zdravotní následky.