Jak se kazí ovoce? – kyslík?

Definuj, co myslíš tím „kazí“…
___
Hnije? Kvasí? Plesniví?
😁
Ideálně čerstvé ovoce uskladníš ve tmě, vlhku a chladu – ale na vzduchu…

Doplňuji:
K Doplnění:
Pokud jde o ovoce kvašené (víno, mač) nebo přepálené (pálenka) nebo sušené (křížaly…) nebo kandované (napuštěné cukrem) či jinak konzervované, vydrží v lahvi dlouho…
Jinak se ale velmi pravděpodobně v lahvi zapaří (čerstvé ovoce ´dýchá´ a odpařuje se z něj voda) a tím rychleji zhnije či zplesniví…
___
Myslím, že vymýšlíš howězinu…
😁

Upravil/a: gecco

Definuj „kazí“. Za některé kazení ovoce jsou odpovědné plísně a houby, jejichž spory jsou ve vzduchu. Samotný kyslík s kazením obvykle nemá moc společného.
Doplňuji:
Do uzavřené nádoby bych raději místo vody přidal nějaký vhodný balící plyn. Ve velkoskladech ovoce se občas atmosféra obohacuje oxidem uhličitým.

Upravil/a: Emefej

Ovoce a zelenina se skladují při nízkých teplotách, ve speciální atmosféře nebo za působení plynů, které zpomalují proces zrání. Kvůli pomalejšímu zrání se také plody „podtrhují“, tedy sklízejí dřív, než jsou úplně zralé. „V praxi to vypadá tak, že odrůdu jablek, která se normálně sklízí koncem září, očešou o půl měsíce dřív. Během čtyřiadvaceti hodin ovoce uskladní v komorách s kontrolovanou atmosférou, kde je snížený obsah kyslíku až na jedno procento. Tím se proces zrání zpomalí na minimum,“ vysvětluje profesor-ovocnář z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který si nepřál, abych uváděla jeho jméno. Kontrolovaná atmosféra zvaná ULO (Ultra Low Oxygen) se uplatňuje hlavně při skladování jablek, začíná se ale používat i u švestek nebo třešní.

Obyč. uzavření nepomůže. To kazení je zpravidla dílo bakterií, plísní a podobných breberek. je psousta bakterií, kterým nedostatek kyslíku nevadí. Pod vodou by se dokonce spoustě bakterií dařilo až neuvěřitelně dobře, ta nepomůže. Klasické jablko vydrží uskladněné i několik měsíců, má obrané prostředky. Pokud jej uvaříš či jinak tepelně zpracuješ, pak pokud jej hermeticky neuzavřeš, zkazí se během několika dní. Zpravidla je pro uskladnění nejlepší chlad, tma a přiměřené větrání. Při uzavření bude vzduch příliš vlhký a to breberkám svědčí.

„Kažení“ potravin je vlastně přirozený rozkladný proces organické hmoty prostřednictvím bakterií a hub. Izolace potraviny od vnějšího zdroje těchto bakterií je dobrý nápad, ale nestačí – bakterie a spory hub v potravině už tak jako tak jsou a i v izolovaném prostředí jsou schopny růst – rozkládat potraviny.

Je mnoho způsobů jak zpomalit rozklad. Před izolací (konzervováním, lahvováním aj.) je dobré potravinu uvařit (zahubit bakterie a spory), je možné i přidat některé konzervanty (chemické látky zpomalující růst bakterií a hub). A následně uchovávat za snížené teploty (která rovněž snižuje růst bakterií a hub).

Nahrazování kyslíku nějakým plynem pomůže od většiny hub a bakterií, ale nemusí zabránit bakteriálnímu růstu úplně. Jsou druhy bakterií (anaeroby) které nevyžadují pro svou existenci kyslík – rozklad potraviny by pokračoval a v lepším případě byste si doma vyráběli metan. V horším případě třeba i botulotoxin.

Co se konkrétně týče uchovávání čerstvosti ovoce, v obchoďácích často vystavují ovoce působení etylénu – ten zrychluje dozrávání ovoce, ale zároveň pak i výrazně zvyšuje rychlost kažení. Existují způsoby pohlcování etylénu (který občas i vzniká ze samotného ovoce) a rovněž existují i zdroje ovoce od maloodběratelů, farmářských trhů aj.