Jak vidíte zavedení esperanta jako mezinárodní jazyk?

Myslím si, že to, aby bylo esperanto jako mezinárodní jazyk, asi nehrozí. Čím dál víc se používá na celém světě angličtina, zejména v IT. 🙂

Jak to vidím? V dohledné době – černě. Umělý jazyk to má proti jazykům přirozeným těžké. Nestojí za ním ani ekonomická nebo vojenská moc nějakého národa ani kulturní dědictví – tak jako tomu je nebo bylo v případě řečtiny, latiny, francouzštiny, angličtiny a i jiných. Přirozené jazyky jsou aktuálně prostě zaběhlé, umí je hodně lidí, vychází v nich nejvíce knih. Když se někdo horko těžko naučí dneska angličtinu, už nemá zájem komplikovat si život biflováním dalšího jazyka (není-li to jeho koníček).

Mít neutrální celosvětově uznávaný mezinárodní jazyk by jistě byla výhoda. Esperanto by se možná(!) prosadilo v Evropě, protože vychází z evropského prostředí. Jeho gramatika a slovní zásoba vychází z evropských jazyků a má vazby na latinu. Jenže okolnímu světu by nejspíš nevyhovoval, chtěli by něco „mezikontinen­tálnějšího“, tedy aby se i jejich jazyky v tom mezinárodním nějak otiskly. A dohoda, jak znám lidi, …

Navíc každý jazyk se, jak říkají znalci, vyvíjí. Jak říkám já, komolí se. A v každé vsi jinak. Takže by musel někdo dbát nad udržováním standardní formy a rozhodovat, co bude nově do jazyka přijato, na což, jak známo jen z prostoru naší malé republiky, lid zvysoka kašle. Obzvláště dospívající generace. Teď si představte určovat spisovnost a držet na uzdě rozdílné tendence na celém světě, kde se každý snaží prosadit svůj vliv a urvat nějakou tu výhodu.

Učebnice Esperanta bývaly před lety běžně ke koupi. Dnes nevím. Ale určitě nějakou budou mít ve veřejné knihovně. Teda spíš v jejím skladu.

Může, ale dle mého je zbytečné přeučovat celý svět.
Dnes je ve většině světa vyučovaným jazykem angličtina, takže k němu není moc důvod.

Pro esperanto jako dorozumívací jazyk oproti nevýhodám angličtiny hovoří dost důvodů: angličtina je nepřesná, podstatná jména a slovesa mají několikerý význam, dají se různě překládat i vyslovovat. Tato skutečnost zařazuje angličtinu mezi nespolehlivé nástroje při tlumočení – dle svědectví profesionálních tlumočníků. Rovněž nedorozumění v leteckém provozu způsobilo značné ztráty lidských životů i materiálních škod.

Také MUDr Vladimír Beneš uvedl, že se lékaři v jiné zemi těžko domluví s pacienty.

Evropská unie předala návrh na zavedení esperanta do škol našemu ministerstvu školství – což je nesmysl!

Mimo jiné sdělili, že:„Náklady na mnohojazyčnost představují jen NĚCO MÁLO (!) přes jedno procento rozpočtu Společenství.“

Švýcarský ekonom François Grin spočítal, že přijetí esperanta Evropskou unií by přineslo úsporu 25 miliard eur ročně a přímo by z něj profitovalo 85 % občanů, zatímco nynější dominance angličtiny znamená zisk 17–18 miliard eur ročně pro Spojené království, což nezahrnuje výhody plynoucí z nadřazeného postavení rodilých mluvčí v jednáních a sporech vedených v angličtině.

Britský herec Jude Law: nejlépe jsou na tom země, kde se nemluví anglicky. (Nepřesná citace.)

I herečka G, Chaplinová prohlásila, že hraje raději v cizojazyčných filmech než mluvit tou americkoanglič­tinou.

Karel Höger by věděl, jak řešit babylon jazyků, který dnes představuje Evropská unie! A není sám. Italský spisovatel a vědec Umberto Eco. Jaký tedy bude osud Evropy? Který jazyk se stane jazykem komunikace, nevíme a není vyloučeno, že to bude esperanto."

Čínský akademik Li Ši-hun: „Vešli jsme do nového tisíciletí s novými nadějemi a skvělou perspektivou. Ačkoliv se naše planeta stala velkou vesnicí, chybí nám společná řeč. Mnozí věn, že angličtina už tento problém vyřešila. Omyl. Národní řeči nejsou vhodné…“

Latina je v lékařství mezinárodní dorozumívacím jazykem, proč by nemohlo být jednou esperanto všeobecným mezinárodním dorozumívacím jazykem?

Nemluví výhody esperanta proti nevýhodám angličtiny???
Proč má být znamenitý jazyk jen pro hrstku zájemců?
Úvaha.Tak jako se užívají anglicismy v jiných jazycích (i v češtině), mohly by snad proniknout i do esperanta (často se něco jedním anglicismem vyjádří jasně a ve zkratce).

Ještě jednodušší je snad IDO. (Je na googlu.) Napřed by se museli učit učitelé – je třeba uvažovat o BUDOUCNOSTI!!! (Jako volitelný předmět by to nemělo efekt.)

běžte si podat ruce,nedávno se to tu řešilo,stejné téma:
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/nemely-by-se-nechat-vyjadrit-deti-k-vyuce-snadneho-esperanta

Nevidím učelnost takového „zavádění“…

1. k dorozumnění lze bez problému použít libovolný stávající jazyk (asi i v závislosti na oboru – lékaři latinu, IT angličtinu, sinologové čínštinu…)
2. převod např. krásné literatury do esperanta vidím jako zhola nesmyslný

___
Tento jazyk se nepochybně může stát součástí vzdělání – ale odhaduju, že spíše jednotlivců, plošné využití neočekávám…
😉

Já doufám, že se esperanto jednou stane tím světovým univerzálním jazykem.

Už jen z toho hlediska, že nějaký národní jazyk diskriminuje ostatní, nadřazuje jeho mluvčí, a to není v pořádku v dnešním civilizovaném světě, kde se snažíme nediskriminovat :D

Takže se ta situace může jednou velice rychle změnit :D

Englisherino pliserino