Jak vznikla slezská spojka „bo“?

Jak jsem zjistila, není tato spojka jen slezská, ale byla i staročeská.

Nebo, neb, anebo, aneb, conj.; stsl. nebonъ etenim. První část slova, ne-, souvisí buď s negací, jejíž význam se zde nějakým delším pochodem ztratil, nebo s adverbiem nъ, stsl. nъ sed.

Část druhá, bo, je pův. samostatná částice, srov. bo v stč., stsl., srb. a rušt., a souvisí s avest. bā věru, lit. bà ovšem, hom. φή takořka jako. —

1. U významu odporovacího: oder, aut, vel; bývají tu někdy formy oder, aut, vel; bývají tu někdy formy sesílené nebo-li, nebo-li-to, anebo-li-to, zřídka nebo-ť, neb-ť, anebo-ť, aneb-ť.
2. U významu odůvodňovacího: neboť, protože, ze, denn, weil, nam, enim, quia; bývají tu formy sesílené nebo-ti, nebo-ť, anebo-ť, neb-ť, aneb-ť. V stč. nalézá se dosti často nebo, t. j. spojení parataktické, kde v nč. je protože, t.j. spojení hypotaktické.

Podle Staročeského slovníku – okopírovala jsem, nechtělo se mně všechno opisovat.

Quentosi nevím, jak „bo“ vzniklo, ale jeho význam není „nebo“, ale „protože“.
Na Valašsku nejtypičtější a nejběžněji používané slovo.

Zdroj: od jednoho profesora češtiny a literatury

Jak vznikla? Bo prajzaci nemají čas!