Vždycky musí proběhnout dvouměsíční výpovědní lhůta? A pokud by mi dali výpověď za nadbytečnost, tak mohu jít na neschopenku? (radilo mi to hodně lidí)
Zajímavá 0 před 1735 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
„Jít na neschopenku“??? Další ojebávač??? Sorry, ale neschopenka slouží nemocnému k prokázání pracovní neschopnosti pro zaměstnavatele a ČSSZ. Ne k ojebávání kdekoho… Je třeba si uvědomit, že to může být postihováno jako pojišťovací podvod!!
4Kdo udělil odpovědi palec? quentos, Dochy, Funna, Mc Merkurion
před 1735 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Výpověď upravuje zákoník práce shodně bez ohledu na to, jestli je pracovní poměr na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou. Tj. zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo i bez důvodu, zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonem vymezených důvodů (§ 52 ZP). Kromě výpovědi ovšem existuje ještě možnost okamžitého zrušení pracovního poměru, opět pouze ze zákonem uvedených důvodů.
Délka výpovědní lhůty musí být sjednána v té pracovní smlouvě. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce.
Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z důvodu na své straně, pak má zaměstnanec nárok na odstupné podle § 67 zákoníku práce. Zde opět zákon nerozlišuje, jestli byl pracovní poměr na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou. Tj. někdy se zaměstnavateli může vyplatit nechat smlouvu doběhnout do konce bez výpovědi, aby nemusel platit odstupné.
0 Nominace Nahlásit |
Bobku, nenáleží odstupné rovněž pouze v zákonem definovaných případech? Ono to taky není jen tak.
V případech důvodů pod písmeny a, b, c, což jsou, když se na ten paragraf podíváš, právě a přesně ty případy, kdy zaměstnavatel dává zaměstnanci výpověď z důvodu na své straně. Tj. například pokud dostane zaměstnanec výpověď proto, že pozbyl zdravotní způsobilosti, tak na odstupné nárok nemá.