Nejspíš by bylo dobré pro začátek napsat, že nejsem odborník a kromě svého volného času se v oblasti vědy nepohybuji. Nicméně jsem seznámena s teorií relativity, jenže se mi plete speciální s obecnou. Když o tom chci někde mluvit, bojím se že co platí v jedné, připletu do druhé. Mohl by jste mi to prosím někdo shrnout? A upozornit na nějaký (alespoň ten zásadní) rozdíl? Předem děkuji.
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Dochy, aliendrone před 2383 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Speciální teorie relativity popisuje vztah mezi hmotou a energií a to bez
vlivu gravitace, tedy ono známe E=m*c2.
Obecná teorie relativity už zahrnuje i gravitaci, proto obecná, protože
popisuje mnohem více případů, včetně vztahů mezi velkými objekty ve
vesmíru. Vcelku se to dá shrnout, jako popis zakřivení prostoru v důsledku
gravitace, kterážto zase souvisí s hmotou a ta, jak jsme si ukázali,
s energií.
Jinak samozřejmě: Wiki!!
Upravil/a: Edison
0 Nominace Nahlásit |
Je to trochu JINAK, než popisuje Edison.
STR nám
STR je tedy jakousi „podmnožinou“ OTR, protože se zabývá pouze speciálními případy, kdy lze vliv gravitace zanedbat.
OTR je zobecněním STR zahrnujícím i gravitaci, přičemž gravitaci samotnou objasňuje jako DŮSLEDEK zakřivení prostoročasu, k němuž dochází přítomností hmoty. (NIKOLIV NAOPAK!) Tedy – gravitace JE zakřivený prostoročas. Žádné „zakřivení prostoru v důsledku gravitace“ se NEKONÁ – to je dost podstatný rozdíl.
0 Nominace Nahlásit |
No na první pohled ano. Jenže je tu problém se setrvačností (tíhy vzniklé setrvačností) – její nerozlišitelnosti od gravitačního působení (tíhy v gravipoli bez pohybu). Nemůžeš odlišit účinky když stojíš v gravipoli se zrychlením 1g od setrvačného účinku když letíš v raketě se zrychlením 1g. V prvním případě bys to vysvětlil hmotností, která „způsobuje gravitaci“ jež následně deformuje prostoročas – OK, ale co v druhém? Co v raketě způsobuje „gravitaci“, aby ta následně deformovala prostoročas? (a že při zrychlení je tíha velice snadno a dobře pozorovatelná) Je tudíž zřejmé, že nelze v tomto případě zaměnit příčinu a následek. Jediným srozumitelným východiskem je právě tvrzení OTR.
To zní logicky. Musím si to nechat v hlavě uležet. 🙂 Já se snažím na tyhle věci přijít sám.. někdy holt potřebuju nakopnout… Ale taky se snažím nebýt v představách o fungování všeho svázán „vědeckými konvencemi“. 😉 Např. nikdo mě nepřesvědčí, že rychlost světla je mezní. Tím by pak ovšem bylo všechno „kapku“ jinak. 😁 Stejně tak spousta dalších „konvencí“, které podle mě, lidskou představivost svazují.
Pochybovat je zdravé. I Einstein byl jen člověk a je zcela jisté, že OTR není posledním slovem. Takových „neprůstřelných“ teorií už tu bylo – a kde jsou dnes? Já osobně věřím ve vítězství kvantové mechaniky NEBO alespoň v nějaký srozumitelnější model, než je m-teorie (či její sourozenci) – už jen proto, že viz zde > „co teorie superstrun neposkytuje“ https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_superstrun
Nicméně souhlasím s tebou, že NIC není definitivní, jen je třeba zohlednit to, co už dobře známe a víme jak to funguje.
Tak jistě… vždy je potřeba z něčeho vycházet. A je vcelku jedno, jestli matematicky, což je zcela mimo moje schopnosti a chápání, nebo „pouze“ při představě, případně myšlenkové transformaci na jednodušší, snáze představitelné objekty. Dobře by se dalo diskutovat… Ale nebudem to tu zamatlávat nesmyslama, co?
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |