Jaký je vzorec pro rychlost plynutí času při jiných rychlostech a jiné gravitaci.

No tohle je trochu zmatek. Einstein se tímhle zabývá ve své obecné a speciální teorii relativity. Abys chápal – rozdíl mezi nimi je, že OTR je vlastně zobecnění STR s přidáním gravitace, kterou vysvětluje jako zakřivení prostoročasu, prostě prostoročas v OTR je neeuklidovský (zakřivený), oproti plochému v STR.

Hele, asi máš nějakou špatnou představu, protože žádný objekt s nenulovou klidovou hmotností NEMŮŽE dosáhnout rychlosti světla. Důvod je prostý – v rovnicích STR (které to popisují) by ti vycházelo „dělení nulou“ – v praxi by hmotnost takového tělesa (s nenulovou klidovou hmotností při rychlosti „c“) byla nekonečná, ergo na urychlení tělesa s nenulovou klidovou hmotností na rychlosr „c“ (světla) bys potřeboval nekonečné množství energie – zajisté chápeš, že to jsou pitomosti, které neodpovídají realitě.

Dilataci času v závislosti na rychlosti tělesa STR popisuje (řeší) jednoduchoučkým vzorečkem > http://www.fy­zika007.cz/spe­cialni-teorie-relativity/dilatace-casu – jak vidíš, žádné drámo, easy brnkačka. Však také STR můžeš vysvětlit i cvičené opici, pokud absolovovala základku.

Naneštěstí ses nespokojil s STR, ale zamíchals do toho i gravitaci, tudíž jsi přeskočil na pole OTR. Tady je situace komplikovanější (ohledně nutnosti použité matematiky). Zkusím to co nejjednodušeji, snad to bude pochopitelné. Takže – v OTR existuje vztah mezi prostoročasovým zakřivením (gravitace) a rozložením energie a hybnosti (asi víš, že hybnost je součin hmotnosti a rychlosti). Celé to můžeme popsat metrickým tenzorem, ale nebudu nosit dříví do lesa > http://astronu­klfyzika.cz/Gra­vitace2-5.htm když ani nevím, jestli víš co je tenzor a ovládáš tenzorový počet. Prostě řešením je soubor deseti nelineárních parciálních diferenciálních rovnic druhého řádu, které to popisují. Bohužel mne nenapadá žádné triviální vysvětlení bez toho, abych zabředl do matematických formulek (viz. odkaz výše), venkoncem ono i pro mne je už tohle celkem silný matematický kafčo.

Jediné co mne k tomu napadá jednoduchého je fakt popisující velikost temporální dilatace způsobené gravitací (tedy podle OTR) v daném gravitačním potenciálu (bodě prostoru), která je stejná (hodnota), jako kinematická dilatace (dle STR) k témuž bodu, pokud by do něj těleso padalo volným pádem z (ideálně) nekonečné vzdálenosti. Uff, snad chápeš! ;) :D :D

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Speci%C3%A1ln%C­3%AD_teorie_re­lativity

No přece známá speciální teorie relativity. Tam máš zahrnuto vše, nač se ptáš. Problém je ten, že ten čas plyne zřejmě vždy stejně rychle, spíše svět kolem a jeho rychlosti se mění podle gravitace, tedy přesněji řečeno hmoty. A o tom také ta teorie relativity je. Nedá se říct, která veličina se mění, pokud neřekneme, která je pevná. A ve speciální teorii relativity jsou tři, přičemž pevná je jen jedna. Rychlost není absolutní (až na tu světelnou, a to včetně rychlosti plynutí času), ale je vždy vzájemná – vztažná soustava. Tedy vždy něco vůči nečemu.