Byla to otázka, kterou mi položil kamarád, a já již nebyl schopen dávat argumenty. Tak se ptám zde. V potaz se dá vzít i odraz z jiného zdroje světla nebo tenhle faktor zcela zanedbat (ikdyž v absolutní tmě by stejně vidět nešla). (Jiná verze otázky je, zda lze vidět zhaslé slunce) Sám odpověď tuším, ale lze polemizovat
Zajímavá 0 před 3069 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Zřejmě se Vám nejedná o vědecký problém, ale o spíš o slovní či logickou vychytávku. Je jasné, že nedojde-li světlo do oka, nevidí se. Nástraha je asi v obratu „… světlo Z NÍ“.
Díváte se na vypnutou žárovku osvětlenou z jiného zdroje, například Sluncem, a díky tomuto světlo, které se od ní odráží, ji vidíte. Pak žárovku zapnete a teprve potom uvidíte světlo Z NÍ, tedy jí emitované.
Existuje i jiná možnost, ale je technicky poněkud náročnější. Budete totiž potřebovat laboratoř o dvou místnostech, které mají každá okno do stejného směru, kameru, počítač, monitor, slušný hvězdářský dalekohled a kosmickou stanici. Myslím, že je Vám jasné, o jaké „řešení“ jde, stejně jako to, že předchozí „řešení“ se světlem z jiného zdroje vyjde levněji.
Objasním to tedy alespoň pro ostatní. Vypnutou žárovku umístíme do jedné místnosti spolu s kamerou. Kameru propojíme kabelem nebo radiovou sítí přes počítač s monitorem. Před okna umístíme zrcadlo. Když potom žárovku rozsvítíme, kamera ji sejme a my to uvidíme na monitoru. Do oka nám nepronikne světlo Z NÍ (z žárovky), ale světlo z monitoru. Přímé světlo Z NÍ zatím letí jedním oknem k zrcadlu, odrazí se od něho a druhým oknem dorazí do našeho oka. Vzhledem k tomu, že použitá elektronika bude mít jistou latenci, bude nutné zrcadlo umístit poměrně daleko před okna. Bude-li ve vzdálenosti tak asi oběžné dráhy Měsíce, poletí světlo 1 až 2 vteřiny, což by mělo ke zdárnému průběhu experimetu stačit. Žárovka však vydává poměrně slabé světlo. Proto budeme potřebovat již zmíněný dalekohled, kterým budeme sledovat zrcadlo. Dále je tu problém s atmosférou, v níž by se světlo Z NÍ nejspíš zcela rozptýlilo. Proto bude třeba laboratoř umístit mimo zemskou atmosféru, nejlépe na kosmickou stanici. Neříkal jsem, že to není nic složitého?
Schválně, jestli někdo vymyslí větší ptákovinu. 🙂
Problém s viděním vyhaslého Slunce je problém přístupu k informacím. Dostanete-li dneska ráno zprávu, že v 16:00 někdo uhasí Slunce, pak v době od 16:00 do 16:08 budete vědět, že Slunce, které vidíte na obloze, již žádné světlo nevydává. To proto, že světlo z něho letí k nám cca 8 minut. Pokud Slunce na obloze budete vidět i v 16:09, budete vědět, že si z Vás někdo udělal dobrý den. S přístupem k informacím o tom, že k uhašení Slunce by byl potřeba zatraceně velký minimax, pak zprávy o podobných počincích nebudete brát za bernou minci.
Ve víře, že obdržíte i solidnější odpovědi, Vám přeji hezký den až do přirozeného západu Slunce.
😉
Upravil/a: MK44
2Kdo udělil odpovědi palec? mosoj, Silenyvedec
před 3068 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
Rychlost světla je 300 000 km/s, takže v pozemských měřítcích světlo uvidíme téměř okamžitě. Kdyby ale někdo rozsvítil na Měsíci, světlo uvidíš až za více než vteřinu. Slunce až za 8 minut po východu, atd…
0 Nominace Nahlásit |
Ne, protože když děda zapne světla na vrátnici a my dojdeme do vepřínu, tak už tam žárovky svítí.
0
před 3069 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, a je to zcela běžné. Podívej se ve dne na vypnutou lampičku. Vidíš žárovku? Vidíš, a to dříve, než se večer rozsvítí.
0
před 3068 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jen jsem zíral, jak reaguješ na prostou otázku. Rozvinul jsi naprosto fantastické laboratorní teorie, ale na otázku jsi neodpověděl. Nejrychlejší čas jak zaznamenat světlo závisí jen na vzdálenosti zdroje. To je celé. Páč „c“ je konstanta. Nanejvýš by se dalo diskutovat o optické hustotě prostředí (třeba vody). Ale i tam světlo putuje tou známou konstantou.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |