Už nevím přesně, ale ptal jsem se, jak je to s tou rychlostí světla a
vesmírem, kdy prý na počátku vše letělo rychleji než světlo.
Nyní tu mám další věc a tou je čerenkovovo záření, kde se píše, že
cituji: „Nabitá částice, která se pohybuje v optickém prostředí
rychleji, než je fázová rychlost světla pro toto prostředí, vyvolává
záření, které trvá po tu dobu, kdy je částice rychlejší než
světlo.“ – viz.: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerenkovovo_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD
Jak to tedy je s tím světlem a jeho rychlostí a tvrzením, že nic není
rychlejší.
A malé rýpnutí na závěr: Jak někdo může říct, že nic není
rychlejší, když vlastně nic neví. Nedávno prý objevili zde na Zemi
nějakou díru, o které dosud nevěděli a to chtějí tvrdit, že nic
nemůže být....., vždyť támhle někde ve vesmíru to může platit
úplně jinak.
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? zjentek, aliendrone před 2204 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Aktuálně za nejrychlejší považujeme světlo ve vakuu. Světlo ve vodě
je něco úplně jiného. Ve vodě zpomalí asi o 30% a proto ho některé
hmotné částice
(rozuměj: částice s nenulovou klidovou hmotností) mohou předběhnout –
nejsou schopny při vstupu do vodního prostředí okamžitě zpomalit
(narozdíl od světla)
Pak tu také máme trochu paradox: rychlost přenosu dat – je rychlejší přenos dat po optice, nebo po metalickém vedení? Většina lidí si myslí, že po optice. Ano, optická vedení mívají větší přenosovou kapacitu, ale metalická zpravidla mají vyšší rychlost šíření signálu.
3Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek, aliendrone, Edison
před 2203 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Myslím, že ten „problém“ je toto: Rychlost světla v látkovém prostředí je v mikroskopickém popisu stejná jako rychlost světla ve vakuu c, avšak světlo kvantově interaguje s částicemi látky, a proto se v makroskopickém popisu jeví jeho fázová rychlost pomalejší. Rychlost šíření světla je pak rovna c / n, kde n je index lomu příslušné látky (materiálu).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_sv%C4%9Btla
2Kdo udělil odpovědi palec? Dochy, JájsemRaibek
před 2204 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Rychlejší než světlo? Jedině „teplý bonz“, ale ten ve vakuu nemá šanci :D
2Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek, aliendrone
před 2203 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ale může. Všechno to jsou hypotézy a hypotézy se nedokazují ale
vyvracejí.
Pokud není hypotéza vyvrácena připouští se!!
Takže do toho , sedni a vyvracej!! Začni s Einsteinovo teorií relativity. Na
svém počátku se vesmír rozšiřoval větší rychlostí než světlo.
Přesto to Einsteinově teorii relativity neodporuje, neboť Einstein toto
tvrdí o hmotě. Na začátku vzniku vesmíru žádná hmota neexistovala.
Upravil/a: mosoj
1Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek
před 2204 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Co bylo na počátku a co bude na konci světa je jedna věc. Druhá věc je to, co platí tady a teď. Něco jako: Když se mění podmínky, mohou se měnit i zákony.
1Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek
před 2203 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Zapomínáš k rychlosti světla dodat „ve vakuu“! Tam se nic nemůže pohybovat rychleji, než světlo! Je to podobné, jako když řekneš „Usain Bolt je nejrychlejší muž na planetě“, jenže když dojde na plavání… Chápeš?
Jinak známe i vyšší rychlosti, než je „c“. Představ si, že na
místě Slunce postavíš nějaký „laserový maják“ a jeho parpsek se bude
otáčet dokolečka každou sekundu (tedy 2πrad/s). Po trajektorii zemské
dráhy vystavíš zeď, na kterou paprsek tohoto majáku bude dopadat.
Světelná skvrna na této zdi se bude pohybovat mnohonásobně rychleji, než
je rychlost světla. No a? Nic se tím z hlediska teorie neporušuje. Nejde
o pohyb hmoty či přenos energie nebo
informace, kauzalita není narušena, takže žádný problém. A to ještě
nic NENÍ!
Z kvantové teorie známe rychlost (působení mezi kterým JE VZTAH)
prakticky absolutní – říká
se tomu „kvantové provázání“. Když např. 2 kvantově provázané
fotony vyšleš třeba až na opačné konce vesmíru a pak začneš měřit
(určovat) jejich kvantové stavy, tak jakmile u jednoho určíš, tak druhý
OKAMŽITĚ (bez ohledu na vzdálenost) nabyde díky kvantovému provázání
opačný stav!
Tohle se na kvantové teorii panu E. tak strašně nelíbilo, že to trochu s posměchem nazval „strašidelné působení na dálku“. Dokonce se svými kolegy vymysleli i fígl, jak tuhle věc obejít > tzv. Einstein-Podolsky-Rosenův (EPR) paradox (teorie se skrytými parametry), kdy tvrdili, že kvantová teorie NENÍ správná, že jí něco podstatného, zatím neobjeveného chybí a teprve až se „to objeví“, bude to souladu s STR a OTR.
A tak si fyzikové vybírali „dle libosti“ pohled na svět prizmatem STR/OTR nebo kvantové teorie. Touto „bordelu“ zatrhnul tipec až J. S. Bell, svým až neuvěřitelně fenomenálním důkazem, že nelokalita kvantové mechaniky je platná (tedy že žádná EPR „teorie se skrytými parametry“ nemůže existovat)!
Abys chápal – jedna věc je dokázat něco, o čem víme, že existuje
(např. speciální/obecnou relativitu – v podstatě brnkačka, venkoncem
i Einstein v
tom měl štěstí, Hilbert mu doslova „dýchal na záda“ a takový
Poincaré to implicitně ve své teorii vyvozoval a s ním i další), ale
úplně JINÁ LIGA je VYVRÁTIT něco, o čem NEVÍME jestli to vůbec
existuje, to už jen s otevřenou hubou čumíš jak péro z gauče! :) :D ;)
Ježiš jak moc bych chtěl být tak překrásný, abych byl schopen něčeho
TAKOVÉHO, jako Bell! :)
No, z5 k tématu (než se xmrti uzávidím ;) :D :D) – prostě si pamatuj, že ve vakuu NIC s nenulovou klidovou hmotností se nemůže pohybovat rychlostí světla (nebo větší). Co se týká jiných prostředí, tak např. v Einsteinově-Boseho kondenzátu (speciální skupenství hmoty) se světlo pohybuje rychlostí pouhých cca 17m/s a například skrz beton se světlo (optických vlnových délek) nepohybuje VŮBEC (např. oproti neutronům), takže jak vidíš, není těžké být „rychlejší než světlo“.. ;) :D :D
No a co se týká toho zda-li to někde „není jinak“, tak mi věř, že fyzikové po ničem tak bedlivě nepátrají, jako po jakékoliv anomálii, která by to potvrdila. Jdou po tom doslova jak „slepice po flusu“ – zatím bezvýsledně. (Tedy co se týká objektivnosti výsledků – možná si pamatuješ, jak před několika lety všechna média na světě byla paf, když Taliáni „naměřili“ neutrinům nadsvětelnou rychlost nebo co pár let Webbem opakované „potvrzení jinosti“ konstanty jemné struktury vakua v minulosti apod. trapasy!) :D :D :D
Upravil/a: aliendrone
1Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek
před 2203 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jen doplním Dochyho: Optické vedení má dvě zásadní výhody: 1. Odolnost proti rušení, 2. kapacita přenosu. K prvnímu se vztahuje: zatím, co metalické vedení zaruší kdejaký signál v rádiovém spektru a z toho důvodu dojde k nutnosti verifikace a opakování přenosů balíků dat (packetů) se reálná přenosová rychlost po metalice snižuje. K druhému: vlivem impedancí je metalika omezená nosnou frekvencí, což opět snižuje přenosové schopnosti. Těchto omezení je optika prosta, efektivní rychlost přenosu dat je tak mnohem větší (pokud jsou správně provedeny spoje – to má zase vliv na odrazy a tím degradaci signálů, ale to v obou případech, jak metaliky, tak optiky).
Pokud budem ovšem předpokládat prostý pulz, pak bude asi odpovídat to, co Dochy říká.
Hapiky, mýlíš se. Zákony se nemění, proto jsou to zákony. 😉 Pokud se změní podmínky, tak se změní výsledek, ale pořád podle stejných zákonů. 😉
No, Edison, Zákony se mění prostředím. Důkazem je třeba Černá
díra.
Tam zřejmě neplatí žádný z normálních vesmírných zákonů.
Jistě, žádný si ji ještě neohmatal, stejně jako např červí díru.
Problém není to, že by neplatily zákony. Zákony platěj všude stejně. Problém je ten, že spousty zákonů ještě vůbec neznáme. Jiné známe, ale jak by napsal Alliendrone, čumíme na nn jak péro z gauče.
Troufám si říct, že výrobě všeho předcházelo velmi pečlivé plánování a precizní nastavování zákonů a zákonitostí, aby vše na zemi i ve vesmíru fungovalo tak jak má 😉 Jsme přecejen část vesmíru.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |