Když naplníme lahvičku do poloviny vodou a ponořme ji do vroucí slané vody. Když voda v lahvičce začne vřít, vyjměme ji z hrnce a rychle ji zazátkujme. Potom obraťme lahvičku dnem vzhůru a počkejme, až var ustane. Když pak polijeme lahvičku vařící vodou, voda uvnitř do varu nepřejde. Ale když položíme na dno obrácené lahvičky trochu sněhu nebo ji prostě polijeme studenou vodou, voda v lahvičce začne vřít. Sníh tedy dokázal to, co se nepodařilo vařící vodě!
Je to tím záhadnější, že lahvička nebude na dotyk nijak zvlášť horká, a přitom na vlastní oči vidíme, že voda uvnitř vře.
Celá záhada je v tom, že sníh ochladil stěny lahvičky. Tím se pára uvnitř zkondenzovala ve vodní kapky, a protože při varu bylo z lahvičky vypuzeno mnoho vzduchu, působí teď na vodu mnohem menší tlak. Je známo, že při menším tlaku vřou kapaliny při nižší teplotě. Máme tedy v lahvičce vodu, která vře, ale teplotu má nižší než 100 °C.
Jsou-li stěny lahvičky příliš tenké, může náhlá kondenzace par v lahvičce způsobit něco podobného výbuchu (imploze). Tlak vnějšího vzduchu není totiž vyrovnán dostatečným tlakem zevnitř a může lahvičku rozdrtit. Proto je lépe použít k pokusu kulovité baňky, aby vzduch tlačil na klenutý povrch.
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |