1. málo – . méně – nejméně – tvary plně spisovné.
2. málo – míň – nejmíň – tvary hovorové, tedy rovněž spisovné.

Opakuji již po několikáté. Naposled u tvarů lépe – líp. Stejné jako méně – míň atd.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/cestina-kdy-se-pouziva-slovo-lepe-a-kdy-lip

Hovorová čeština je spisovná čeština, která se užívá v v běžném osobním styku v mluveném projevu. Liší se některými tvary – třeba to líp, míň – od spisovného reprezentativního národního jazyka.

Dost často se CHYBNĚ považuje hovorová čeština za jazyk nespisovný, ale není to tak. Nespisovný jazyk je obecná čeština a nářečí.

Spisovná čeština jako reprezentativní jazyk se užívá (měla by se užívat) v dokumentech, při jednání, ve školách, TV, rozhlase atd.

Spisovná čeština má tedy podobu psanou a mluvenou. Jestliže někdo neužívá v mluvené řeči všechny tvary podle pravidel, pak jde o češtinu hovorovou.

--
Jde pravda, že v TV např. při čtení zpráv by mělo být slyšet plně spisovnou češtinu.

Ale pokud jde o rozhovor s nějakým účastníkem, tak se dá mluvená hovorová čeština – tedy spisovná – tolerovat.

Není, mělo by být nejméně

pusinka50: „pouze hovorové a nikoli spisovné“ je oxymóron. Slovo nejmíň patří do tzv. spisovné hovorové češtiny. Tedy ano, je spisovné. Varianta nejméně je tzv. „spisovná knižní“.

Zdroj: SSJČ

Tvar slova míň a nejmíň je pouze hovorové a nikoliv spisovné. Při používání spisovné češtiny, kde je to nutné, např. v obchodní, podnikové, právní, lékařské atd. mluvě a korespondenci, je nutné užít slova „nejméně“, tak jak píšeš.

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=nejm%C3%AD%C5%8­8&Hledej=Hledej