Kelt

Je to správné, že se zeměpisné názvy překládají do jazyka učebnice?

Součástí každé učebnice cizího jazyka je prohlídka Prahy a v učebnici němčiny i angličtiny nejsou názvy v češtině, ale v daném jazyce. Mám zrovna učebnici němčiny, takže Kleinseite – Malá strana, Wenzelplatz – Václavské náměstí, Altstädter Ring – Staroměstské náměstí atd. Názvy ulic jsou mají cedule v daném jazyce a stejné je to v plánu města. A ve výše zmíněných případech, kdy se v češtině používá náměstí, mělo by tomu tak být i v němčině. Je Praha, Plzeň, ale německy je Prag, Pilsen, stejně tak Dresden, česky Drážďany. Některé výrazy se překládají do češtiny a přizpůsobují gramatice – Roma, Řím, jiné se dokonce překládají Aachen, Cáchy , Wien – Vídeň. Město, ulice, náměstí – je to jedinečná součást dané země a mělo by zde být použito původního originálního názvu a nepředkládat to. Jiné je to asi s názvy moří a řek, které mění název podle místa, kde protéká. Ty německé názvy možná mají historickou tradici, byli jsme součástí Rakouska – Uherska, a protektorátu.
Ale to je můj názor. S tím co je, snad v učebnicích a schváleno dle pravidel mohu nesouhlasit, nebo vést proti tomu spory dle J. Cimrmana. Když znám pana Fišera, Fischer, Fisher tak je to pořád pan, který se jmenuje a vyslovuje fišer a nemohu mu říkat rybář, i když to tak česky znamená, tak proč překládat názvy ulic a náměstí? Nemyslíte – Děkuji.

Odpovědět

Zajímavá 1 před 1929 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

annas

"Český jazyk si již dávno přizpůsobil mnoho cizích zeměpisných názvů, zvláště v oblasti střední Evropy, názvů, které jsou nyní neoddělitelnou součástí jeho slovního pokladu. U zeměpisných názvů odlehlých oblastí trvalo toto přizpůsobování až do nejnovější doby (Andamany, Bahamy, Antilly, Sundy, Kordillery), a takto vzniklé názvy by měly, domnívám se, zůstati platnou částí českého zeměpisného názvosloví. Výjimkou by tu ovšem byly jízdní řády a mapy se speciálním nebo vědeckým

Bude tedy v jistých případech nutno mít dvojí názvy osad (Vídeň-Wien, Benátky-Venezia). Takové dvojice musí být přesně (a velmi opatrně) stanoveny a nesmějí být bez vážného důvodu rozmnožovány. Ve školních atlasech a zeměpisech by se uváděly názvy obojí (citovaný atlas tak zčásti dělá, na př. na mapě 24: Venezia-Benátky, Roma-Řím, Napoli-Neapol atd.)"

"Čím krajem tečeš, toho jazykem se nazývej“

Jde sice o starší text, ale je to tak.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4017
..
V odkazu najdete, která poj,enování se užívají u nás – přes latinu.

http://mmh.cz/lingua/lamj_la

Upravil/a: annas

4 před 1929 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Kepler

V jazykové učebnici to je myslím v pořádku. Kdybys Němci řekl, že Kampa ist an die Malá strana, nemusel by tomu rozumět, protože má mapu a průvodce v němčině. V mapách se používají dvojjazyčné názvy, nebo jen názvy v jazyce země. A třeba kdybys v Linci na nádraží chtěl lístek do Vídně, taky by ti rakušák nemusel rozumět. Jména osob se ovšem nepřekládají. Říct, že Albert Jedenkámen byl génius by působilo dost divně.

Upravil/a: Kepler

2 před 1929 dny

0 Nominace Nahlásit