Jedí Němci „prdelačku“?

Jedí. Ne však všude, znám jí pouze z Bavorska, konkrétně z Horní Falce. Sasové dělají něco podobného, ale dávají do ní čočku.

Ad dubraro,

ovarová polévka je bílá, v té se vaří maso, z něhož se přiroavují jitrnice, tlačenka atd.

Prdelačka je černá v ní e vaří jelita, někdo i přidvá krvalé krpy – u nás Hané „bóřku“.

Takže jde o dva druhy polévek. pamatuji i z dětství, já měla ráda tu tmavou.

Já vím, že jsou to dva druhy polévky, nebo spíše ta bílá je výchozí surovinou pro černou. Nejedno prase mi prošlo mlýnkem. Ale ve Strážnici v době mého dětství se skutečně té černé polévce říkalo „ovarovica“, bílá se nejedla, jen používala jako pojivo do tlačenky. Nakonec se vždy zahustila zbytkem krve a krup po plnění jelit.

Jak jsem napsala. tak to bylo n a Hané. Ale kus dál už se některé pochoutky nazývaly jinak.

To jen tak pro srovnání.

Prdelačka je vývar z ovarového masa, ze kterého se dělají i jelita, která obsahuji jak kroupy(koření), tak i vepřovou krev. Pokud chceme mít prdelačku, v mícháme zbylý základ na jelita do vývaru. Samotná jelita při vaření příliž nezmění barvu polévky – prdelačky!

Ono se stává, že některá jelita prasknou. Ale ve finále se ještě přidává. Já jsem se zabijačkám snažil spíše vyhýbat, ale protože jsem z vesnice a významná část příbuzných buď chovala prase, nebo pracovala v prasečáku, moc se mi to nedařilo. Osobně bych se přikláněl k annas, jako ovarovou polévku bych bral tu „čistou“, jako zabijačkovou, či „prdelačku“ už tu tmavou, hustou.
Google s obrázky mi vcelku dává za pravdu, na „ovarovou polévku“ ukazuje 8–9/10 světlých.

Souhlasí i wiki (neupravoval jsem ji 😉 )
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Prde­la%C4%8Dka

Otázka na název prdelačka jsem kdysi hledala – původ níá zvu. Ale i u nás na Hané, se názvy liší.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/vite-nekdo-proc-se-polevce-prdelacce-rika-prdelacka
–
Vzpomínám si, že nám na zabijačce pomáhala teta. Když do masového vývaru vložila jitrnice a jelita (když je řezník plní jsou „popaplané“ od náplně, která se vyvaří i v polévce, trochu ji zahustí a dá jinou chuť), teta přiložila pod kotlem a jitrnice i jelita se vařily klokotem.

Vzájemně se propíchaly, takže polévka byla hustá, ale jitrnice i jelita polooprázdná.

Jenž euž je to opavdu dávno …