Na moji hmotnost na váze, pokud správně chápu, určují gravitační
síla země ale také odstředíva síla kvuli rotaci země.
Je tedy pravda že na rovníku budu vážit méně (jelikož kromě
přitáhovaní ke středu země jsem i „odstřelován“ vlivem odstředivé
síly) a tedy na severním polu kde je v podstatě odstředivá síla 0-vá
budu na na váze ukazovat větší hmotnost?
Doplňuji:
Ok. Zeptám se jinak. O kolik by se musela země rychleji roztočit aby lidi na
rovniku odleteli do vesmiru? Uniková rychlost je cca 8km/s- tedy o cca 20×
rychleji?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? MK44 před 3910 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
k doplnění: Pokud víš, že úniková rychlost je 8km/s, pak pro odlet do vesmíru by bylo třeba právě těch 8km/s. Takže ano, asi 20× (17×)
Jo a nebyl by to odlet, ale vznášení se nad povrchem země, úniková je cca 11,2km/s.
K otázce: Odstředivé zrychlení na zemi mi vychází asi 0,033m/s2.
Takže je možné, že ti váha na pólu ukáže 80kg, na rovníku cca 79,7.
Bacha: Hmotnost se nemění, mění se tíha.
0 Nominace Nahlásit |
Rozdíl odstředivé síly rotace Země na různých rovnoběžkách se skutečně projevuje. V běžném životě je to zanedbatelné, ale při vypouštění raket na oběžnou dráhu se s tím počítá. Je tam rozdíl ve spotřebovaném palivu. Proto se státy snaží umístit startovací zařízení co nejblíže k rovníku. Nejlépe jsou na tom Francouzi (potažmo ESA), protože mají rampu v Guyaně v Jižní Americe. Italové dokonce v minulosti provozovali provizorní startovací rampu v Keňi v Africe, pouhé 3° na sever od rovníku. Hůř jsou na tom Švédové v Kiruně nebo Norové na Špicberkách – z těchto základen se zvládají toliko suborbitální lety nad severním pólem (Ač-li není něco nového.). Potíže mají také Izraelci, protože musí vypouštět rakety na orbit směrem na západ, na retrográdní oběžnou dráhu, proti směru rotace planety.
Síla gravitace je dále dána hustotou hmoty. Země není homogenní koule, naopak hustota hmoty je v různých oblastech různá. Například v oblastech nahuštění, například v místě střetu litosférických desek, kde vznikly hory, je gravitační vliv těchto masivů hmoty snáze měřitelný než změna vlivu odstředivé síly dané rotací Země v závislosti na vzdálenosti od rovníku.
Sedláckým výpočtem z přibližných čísel docházím k těmto
výsledkům:
Obvod Země cirka 40 000 km se otočí za 24 hodin tj. rychlostí necelého
0,5 km/s. K dosažení 8km/s je třeba rotovat 16 x a „kousek“ rychleji.
To je řádově u Vašeho „cca 20× rychleji“. Přesně si to
spočítejte sám.
(Pozn. Nejde o změnu hmotnosti ale tíhy. Tíhová síla je daná rozdílem síly gravitační a síly odstředivé.)
Jinak, spontánního odletu do vesmíru na rovníku se netřeba bát. Rotace Země se zpomaluje, prý asi o méně než 2 milisekundy za 100 let. Takže žít na Zemi bude stále těžší. 😉 Leda že by do nás vrazila jiná planeta a roztočila by Zemi jako čamrdu …
0 Nominace Nahlásit |
S gravitací je to pravda, s odstředivou silou čistě jen teoreticky.
Rotace Země je tak pomalá, že to na výslednou váhu ve finále nemá vůbec
žádný vliv. Rozdíl tisícny gramu (možná ani ne) může vykázat váha
akorát v 0 m n. mořem a v 8 000 m n. mořem
Doplňuji:
Zde jsou výpočty přesně pro Tvoji otázku, nechci to celé
překopírovávat:
http://fyzikalniulohy.cz/uloha.php?uloha=200
Upravil/a: Zbynas
0
před 3910 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1077 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |