Odpoveď byla označena jako užitečná
Nedá mi poopraviť odpoveď gorbella:
tak ako na území Českej republiky ani na území Slovenskej republiky
neprešlo referendum o rozdelení republiky. Preto nikto, opakujem nikto, nemá
právo hovoriť: Slováci, alebo Česi to chceli. Chceli to ľudia, ktorí mali
vplyv na vtedajšiu politiku a ekonomiku Československa, či už občania
Československej republiky, alebo cudzí štátni príslušníci. Rozhodnutie
padlo pri hlasovaní o zmene Ústavy. to znamená rozhodlo o tom pár
mocichtivých ľudí. Občania do toho nemali čo hovoriť.
Doplňuji:
Pokračovanie mojej odpovedi nájdete v odkaze Dr.Axla
Upravil/a: led
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Fildas Nahlásit |
Máš to zapotřebí? Podvádět opakováním již položených otázek? viz
1 z četných odkazů:
Doplňuji:
ad arygnoc, ano led má v zásadě pravdu, nešlo o vůli lidu ani
referendum.
Ale formulace otázky je evidentně z neznalosti, poněvadž my, co to
pamatujeme, víme, že Mečiar si kladl stále se zvyšující podmínky, až
Klaus řekl dost – nenecháme se vydírat, žijte si tedy sami, ale za své a
ne na úkor federace (pro nepamětníky SR mělo 1/3 obyvatel, ale nárokovala
si 1/2 ze státního rozpočtu) a rozsekl to zlomovým stanoviskem
nedůstojných tahanic. Samotného Mečiara to tehdy zaskočilo, protože hrál
o pokerové vyhecování maximálních výhod a Klaus prostě zlikvidoval
výhodu blufování.
Mečiar už nemohl couvnout, hrál velice na populistickou strunu a nemohl
ztratit tvář před tou nacionalistickou částí slovenské politické
reprezentace a slibujíc prostým Slovákům nebývalou prosperitu, likvidaci
tzv. „pragocentrismu“ a po prvé v historii (po staletí bylo pouhými
Horními Uhry v rámci Rakouskouherska), vzkříšení a posílení národní
hrdosti.
Jak to dopadlo víme všichni, naplnily se neúprosné prognózy ekonomických
analytiků o vývoji vzájemného kurzu obou měn, křivkách nezaměstnanosti,
technologické úrovni a vzdělanosti populace, jakož i potenciálu
konkurenceschopnosti.
Mimochodem – z ryce racionálního hlediska trhu EU, jsme ztratily oba
státy, protože jako trh s 15 mil. obyvatel jme byli na vyšším
žebříčku zajímavosti zahraničních dodavatelů, tehdy jsme propadli do
malých zemí až na dalších stupnicích zajímavosti.
Pročpak je asi v ČR desítky násobků Slováků pracujících v ČR oproti
pár Čechům v SR, pročpak zdejší podnikatel arygnoc podniká u Brna a
nikoliv u Bratislavy, pročpak má slovenské € nižší koeficient
(původní kurz SKK versus Kč vůči €), nižší přepočitatelné
průměrné mzdy a současně vyšší životní náklady? Proč je značná
část pořadů ve Slovenské televizi s českým dabingem, ale ne naopak,
jakto, že spousta slovenských umělců se dere do Prahy, ale ne naopak, jakto,
že se na Slovensku natočí ubohý podíl nových filmů oproti ČR, proč se
nenaplnila vize, že se Tatry stanou Alpami střední Evropy, poměr turistiky
v ČR a SR je tristní a ve snaze být evropskými i v cenách, ovšem ne ve
službách, jezdí za stejné peníze Češi raději do Rakouska, kam to mají
blíže a dostanou opravdu evropský standard služeb, na nějž si slovenští
podnikatelé teprve nezdařile hrají, atd., apod.?
Namísto povídání, upřednostňuji řeč čísel a faktů, nuže pokochejte
se strohými údaji v odkazu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensk%C3%A1_m%C4%9Bna
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
v podstate súhlasím s Led.
osobne si myslím, že pánom Klausovi a Mečiarovi sa zachcelo mať každý
vlastný dvorček, na ktorom by mohli kikiríkať.
Jednalo sa o porcovanie moci, s ľuďmi to nemalo nič spoločného.
trošku slovíčkarenia:
Otázka je položená zaujímavo („…proč vlastně jsme se odtrhli od
Slovenska…“), pretože častejšie počúvam, že sa trhli (lebo vraj
chceli) Slováci.
0 Nominace Nahlásit |
Slováci se chtěli osamostatnit.
http://www.britskelisty.cz/0011/20001130n.html
http://www.e-polis.cz/politicke-teorie/583-deleni-ceskoslovenska-aneb-vztahy-mezi-cechy-a-slovaky-v-letech-1989-az-1992.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik_%C4%8Ceskoslovenska
0 Nominace Nahlásit |
reagujem týmto na dodatok od dr.Axl:
požiadavky pána Mečiara (ktoré fakt, ale fakt nemám rád) boli
PRIMERANÉ, a to z následujúceho:
konverziou vnútenou pánom Havlom (hm, opäť český politik) bolo na
Slovensku zlikvidované 80% ťažkého, najmä strojárenského priemyslu
(v ČR konverzia neprebehla, zbrane sa tam vyrábajú i dnes a vyvážajú sa
tiež, konverzia sa týkala iba priemyslu v SR).
Takže: pán Mečiar (nech mu je politické nebo ľahké) iba chcel opäť
postaviť slovenský priemysel, ktorý zlikvidovali českí politici, na
nohy.
Ale to nemali v pláne českí politici financovať, viac sa im pozdávalo
všetko voziť z ČR do SR (vtedy federálnych).
V podstate sa na Slovensku musel priemysel ZNOVA vybudovať, a ani po
20 rokoch sa nedá povedať, že je vybudovaný.
Poľutovaniahodné je, že českí politici začali, keď už nemohli
likvidovať slovenský priemysel, ničiť i ten vlastný.
Na konto autora dr.Axla musím poznamenať, že jeho pohľad je, jemne
povedané, neostrý.
Áno, možno bolo v Bratislave viac Rakúskeho tovaru ako v Prahe, ale podobne
tomu bolo na južnej Morave a Českobudejovicku (ako je aj dnes), severočesi si
zasa chodili prilepšovať do Poľska (hm, keď bolo čím), atď.
Pripadá mi (srry za slovo) hlúpe porovnávať, čo kto mal a kto čo nie (Česi vyrábali autá a lietadlá, Slováci pestovali obilie, atď.) a kto mal aké výhody (troška to zaváňa nacionalizmom, keď nie šovinizmom) a nevýhody (pokiaľ sa to myslí vážne ako názor).
Mimochodom, Arygnoc podniká i v SR, ale v žije v ČR, lebo má odtiaľ matku svojich detí, ale to je vedľajšie.
Ekonomická sila Slovenska je taká, aká je, podobne to platí i pre ČR (ja viem, ČR sa nejaká kríza netýka, veď pán prezident ju nikde nevidí), s tým nič neurobíme, najmä keď vidíme, kam sa to všetko rúti.
Takže, dr.Axl, trocha viacej nadhľadu nezaškodí.
ad arygnoc, (milý Martine), rozhodně jsem setě nehodlal nikterak dotknout
a uznávám, že jsem použil trochu nadsázky jako protiváhu zcela
zavádějící interpretace tazatele, že jsme se my odtrhli!!
Nedivím se, žes na to reagoval, ale ty zajisté pochopíš, že jsem to za
Čechy, jimž se takto podsouvá něco nepravdivého, nemohl ponechat bez
uvedení na pravou míru.
Zkusím tedy trochu nadhledu – Slováky mám rád, rok jsem byl v Popradu na
ŠDZ (Škola dostojníkov v zálohe), v jedné z předchozích firem jsme
měli celou partu slovenských montérů, s nimiž jsem vždy bezproblémově
vycházel, jezdili domů jednou za měsíc a s mnohými dodnes kamarádím, či
jim dohazuji kšefty, pokud se trhli a zařídili si ŽL. Tebe jsem opravdu
uvedl jen jako náhodný příklad pro snazší pochopení ostatních.
Před r. 89 jsem jezdil pravidelně ke slovenským obchodním partnerům.
V Ro6ňavě a Filakovu, pokud jsem si v trafice neobjednal maďarsky, tak mne
odmítli obsloužit, i má čeština mi byla prd platná. Chodil jsem
s dívkou z Récy pri Senci. Při víkendové návštěvě mne vzala na
zájezdové ochotnické představení v oblasti Žitného ostrova. Po
představení nás hnala k autobusu lynčováníchtivá parta místní
minority.
Na Slovensku jsem se pravidelně setkával se šovinizmem (na veletrhu
v Žilině nebo Sympomech v Bratislavě s VTS, mne šokovaly plakáty jako,
„Každý Slovák do SSM“, pod tím tlustým černým fixem připsáno: „a
každý čehún do prdele!“.
Jako kluk, když jsme s tátou a sestrou cestovali coby malé děti, jsem
zažil něco, co jsem tehdy nechápal. V nádražní restauraci v Banské
Bystrici, po únavném cestování, nám jako Čechům odmítli přinést oběd.
Opakuji, s ničím takovým jsem se nikdy v Čechách nesetkal. Zato jsem
vyslechl vyprávění starších pamětníků, jak jste se měli lépe než my,
za Tisova Slovenského štátu (kdy jste za nacionalismus zaprodali spojenectví
s Hitlerem a vzápětí uplatňovali územní nároky na úkor předválečné
ČSR).
S led také komunikujeme a když jsem na slovenské verzi Odpovědí vyhrál
výherní poukaz, pomohla mi to v Bratislavě vyzvednozt a zaslat, kdy
slovenský Mall odmítl zaslat na českou adresu a uznával jen slovenské
účastníky, což český Mall naprosto nerozlišuje.
To není stará zaujatost, ale holá loňská realita, zažitá na vlastní
kůži.
U Prioru jsem mluvil o oficiálním zboží na pultech, ne to co si jihočeši
vozili soukromě.
V čem se zajisté shodneme, jsou min. 3 věci:
Doufám, že alespoň u tabulky v odkazu na sedmnáctku Eurozóny,
připustíš objektivitu a nezaujatost.
Bylo by to na delší povídání, ale jasné je jedno, volání po rozbití
federace znělo jednostranně z východu, nikdy od nás!
Na margo reči, ten istý problém niekedy cítim aj v civilizovanej Prahe.
Viem, že mi hneď všetci odpovedia: Jó, Pražáci, to je stát v státě…
ale platí to aj na Komárno. Na vidieku(českom i slovenskom) to
nepoznajú.
PS.
Konečne viem, o kom mi to hovorila tá maďarská dívka z Réci (pán
z Prahy), nič v zlom. Len vidíš že Slovensko je malé, každý pozná
každého :)
ad led, dívka už v Réci nebydlí, je to Slovenka a honili nás
Maďaři.
Tak jsi tutově mluvila o někom jiném, kromě toho už je to nějaký ten
uherský pátek! Kdoví, kde jsou dnes tehdejší aktéři.
Opomněl jsem i jednu velice podstatnou perličku z naší legislativy.
Slovenský jazyk jako jediný z ostatních států, je uznáván jako
2. úřední, díky čemuž slovenští studenti na českých VŠ nemusejí
platit stejně, jako kterýkoliv jiný cizinec. Díky tomu došlo v poslední
akademických ročnících k neúměrnému nárůstu zajmu o studium, že
dokonce některé školy musely odmítat i české uchazeče o studium.
Zjednodušeně řečeno, bylo slovenské etnikum zvýhodňováno podle
kritérií parity na vládní i obecné úrovni, ale na 2. straně byly
slovenské aktivity posuzovány shovívavěji, takže sídlo PRIORU bylo
v Bratislavě, zahraniční dovozy módního zboží do české části
podléhalo limitům, v Bratislavě bývalo běžné rakouské zboží, které
u nás nebylo na trhu, obdobná liberalita byla ve vydavatelství
zapovězených knižních titulů, kdy jsme některé knihy kupovali ve
slovenštině, abychom si je vůbec mohli přečíst, viz pro pamětníky –
fronty o knižních čtvrtcích, kdy se prodávaly novinky.
Opomněl jsem i jednu velice podstatnou perličku z naší legislativy.
Slovenský jazyk jako jediný z ostatních států, je uznáván jako
2. úřední, díky čemuž slovenští studenti na českých VŠ nemusejí
platit stejně, jako kterýkoliv jiný cizinec. Díky tomu došlo v poslední
akademických ročnících k neúměrnému nárůstu zajmu o studium, že
dokonce některé školy musely odmítat i české uchazeče o studium.
Zjednodušeně řečeno, bylo slovenské etnikum zvýhodňováno podle
kritérií parity na vládní i obecné úrovni, ale na 2. straně byly
slovenské aktivity posuzovány shovívavěji, takže sídlo PRIORU bylo
v Bratislavě, zahraniční dovozy módního zboží do české části
podléhalo limitům, v Bratislavě bývalo běžné rakouské zboží, které
u nás nebylo na trhu, obdobná liberalita byla ve vydavatelství
zapovězených knižních titulů, kdy jsme některé knihy kupovali ve
slovenštině, abychom si je vůbec mohli přečíst, viz pro pamětníky –
fronty o knižních čtvrtcích, kdy se prodávaly novinky.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |