Přece dřív se mluvilo, než psalo.
Je to dané historickýkm výjojem. Angličtina patří mezi jazyky germánské, stejně jako slovanské jazyky pocházejí z jazyka indeoevropského.
"Další je dělení na jazyky satemové a kentumové. Souvisí s výslovností číslovky sto.
V avestě se „100“ vyslovilo [satəm], proto satemové jazyky, například staroindicky satám, praslovansky sъto, litevsky šimtas, lotyšsky simts, podobně se vyslovuje sto i ve slovanských jazycích. Satemové jazyky zahrnují indické, baltské, indoíránské, slovanské jazyky, dále arménštinu, tráčtinu, albánštinu aj.
Naproti tomu se ve staré latině četlo c jako [k] a centum (číslovka 100) se vyslovila jako kentum, proto kentumové jazyky, například řecky ha katon [heketon], gótsky hund [hund], německy hundert, anglicky hundred [handrid]. Mezi kentumové proto patří jazyky germánské, keltské, italické, tzn. ze známých jazyků němčina, angličtina, italština či řečtina."
Něco najdete i ve WIkioedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/Satemov%C3%A9_a_kentumov%C3%A9_jazyky
Pročtěte si vysvětlení v archivu.
https://www.odpovedi.cz/search?q=jasatemov%C3%A9%20a%20kentumov%C3%A9
Přece v češtině píšem i nebo y, vyslovujeme stejně. Nebo s/z – asimilace znělosti atd.
Proč se jazyky vyvíjely tak či onak, o tom se dovíme ze srovnávací jazykovědy a etymologie. Navíc existují fonémy – to, co vytvoříme v hlavě, pak vyslovíme = fon a napíšeme = grafém. Existují různé druhy hlásek, které se vysloví a píší jinak.
V češtině je foném /i/ , foni – vyslovíme, napíšeme i nebo y.+ s/z – výslovnost x pravoipisu. Tak nějak je to s hláskami i v angličtině.
Základy výslovnosti angličtiny neznám na rozdíl od češtiny, ale je to dané tím, co si každý jazyk vzal ze společného jazyka.
Najde v archivu vysvětlení. u podobných otázek
https://www.odpovedi.cz/search?q=jazyky%20satemov%C3%A9%20a%20kentumkov%C3%A9%20
Autor článku působí jako VŠ učitel na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a spíše je o vývoji angličtiny.
Dovíte se o tom, jak se některá slova převzala do jazyků,
přizpůsobila se oblasti či původu.
http://www.ajslovicka.cz/clanky/etymologie-anglickych-slov.html
--
Ad ivzez,
jde o zařazení latiny mezi jazyky kentumové kvůli výslovnosti c. Výslovnost se vyvíjela.
„Latina se ve svém klasickém období, tedy v době, kdy žil a tvořil třeba Cicero nebo Vergilius, vyslovovala jinak, než jak se běžně učí na českých školách. Cicero nebyl /cicero/, nýbrž /kikero/, Caesarovi se neříkalo /cézar/, ale /kaisar/, a třeba o jeho velkém bohatství (magnae dīvitiae) bychom museli mluvit jako o /maŋnai dīwitiai/.FF“
Znám z vývoje jazyka, ale pro ověření článek od autorky Lucie Pultrové.
http://www.latina-zdarma.cz/article/2009042101-jaka-je-ta-spravna-latinska-vyslovnost
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Dotaz nedává smysl. K žádnému takovému „oddělení“ nikdy nedošlo.
Ještě tuším v 14. století se psaná a vyslovovaná podoba angličtiny blížily zhruba stejně, jako se blíží v češtině. K dnešní podobě se došlo přirozeným procesem vývoje mluveného jazyka, jeho tendencí ke zjednodušování atd. Mezníkem byl tzv. velký samohláskový posun – great vowel shift https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Vowel_Shift , v jehož průběhu se postupně měnila výslovnost všech anglických samohlásek.
Vždyť ani v češtině se psaná a vyslovovaná podoba stoprocentně neshodují – viz např. slova shoda, dub, hezký…
0 Nominace Nahlásit |
To je asi překlep: „angličtina se jinak čte a jinak vyslovuje“. Je asi myšlen u nás oblíbený mýtus, že „angličtina se jinak píše a jinak čte“.
Já bych leda připustil, že anglická slova se čtou jinak, než se hláskují písmena, jimiž jsou psána. Což menší nebo větší měrou platí pro všechny jazyky.
Upravil/a: magorvkleci
0 Nominace Nahlásit |
Psaný jazyk se neoddělil od mluveného,
protože se dříve mluvilo. Teprve později
vznikla potřeba záznamu (psaní).
K odpovědi Annas:
Hláska „c“ má ( a pokud vím i měla) v latině dvojí výslovnost.
Před samohláskami „e“ a „i“ se vyslovuje jako „c“,
v ostatních případech jako „k“.
centum [centum]
cantor [kantor]
Octavius [Oktavius]
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |