Avatar uživatele
Psychotic

Měla by podle vás slova „bysme“, „hranolka“ apod. být ve slovníku?

Tedy slova, která vznikla pokřivením původních pravidel českého jazyka.

Je jsem byl dlouho tzv. grammar Nazi, tzn. opravoval jsem lidi, když použili špatný tvar, ale nakonec jsem dospěl k pochopení: my lidé určujeme, co je správně a co je špatně, jazyk nemá objektivní pravidla ani logiku a jeho smyslem je dorozumívat se. Takže pro mně jsou teď tato slova správná. Zajímá mě váš názor.
Doplňuji:
Jugar:: Jsem si vědom „správného“ tvaru těchto slov. Na mém argumentu to nic nemění.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56 před 3540 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Čeština se vyvíjí, tvary „bysme“ jsou uvedena v Pravidlech, ale jako chybná varianta. Hranolka je výraz oblastní, takže je zachycený ve Slovníku nespisovné češtiny. Navíc i některé tvary hovorové se stávají zcela spisovnými, ÚJCAV reguje na vývojové tendence, a to, co by neprošlo třeba před několika lety, je možné – např. moci x moct, čísti x číst atd. Nebo časování sloves, přechody ze tříd, stejně tak sloňování atd.

Nedá se mluvit o pokřivení, ale mnohdy o neznalosti pravidel, zjednodušování atd. Uvědomte si opačný extrém, kdyby (= chyby) mluvili všichni jako „kniha“. Bylo by to nepřirozené, strojené.

Proto je třeba rozlišovat, kde, kdy, s kým mluvíme, či píšeme, podle toho volíme určitou formu dorozumívání.

Také je třeba si uvědomit, že existuje oficiální spisovný jazyk, který by se měl používat v dokumentech, nařízeních a jiných textech, ve školách, v TV či Ro atd. Tedy v psaném, ale i mluveném projevu, pokud nejde o o přímé reportáže.

Jenže se mezi sebou běžněl lidé dorozumívají tzv. hovorovou češtinou, mluvenou formou spisovného jazyka, která nemá tak přísná pravidla jako jazyk oficiální.

Stále se mluvií nářečími, nadnářečími, obecnou češtinou, slangy atd.

Vyvíjí se nejrychlejí slovní zásoba, pomaluje tvarosloví, nejstálejší je pravopis.

Slovní zásoba dochází k posunům na ose
knižnost – neutrálnost – běžná slovní zásoba
Nebo naopak – hovorovost – neutrálnost – knižnost

Je toho mnohem víc. Jazyk je živý, nikoliv strnulý…

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
quentos

Určitě ne. To bychom tam mohli rovnou vrazit všechny paskvily, které lidi používají, a spisovný jazyk by zcela zanikl.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Bysme ne,ale bychom,.....
hranolka taky né,
Hranolka, nebo hranolek?

Ať už k tomu došlo jakkoliv, mnoho uživatelů češtiny by jako správnou možnost volilo slovo hranolka v ženském rodu podle vzoru žena. Od toho pak samozřejmě 7. pád množného čísla (s) hranolkami.Tato varianta je však, jak už jsme si řekli v úvodu našeho článku, není správná. Pokud se podíváme do Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že žádné slovo hranolka ve spisovné češtině neexistuje. Správným tvarem pro 1. pád jednotného čísla je opravdu hranolek. Toto podstatné jméno je tedy mužského rodu neživotného a skloňujeme ho podle vzoru hrad (hranolek bez hranolku jako hrad bez hradu). V 7. pádu množného čísla je tedy jediným spisovným tvarem (s) hranolky (jako s hrady).

Také další spisovné tvary některých pádů se moho lišit od tvarů, které jsme zvyklí používat. Pro úplnost tedy uvádím kompletní skloňování tohoto slova:

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
setapouch

Bysme? Co je to za hnus? Nejspravnactejc je to byzme (mekkoty to pisi bizme).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
cochee

jugar: nemáš pravdu, měkkoty to píšou „by jsme“ :)
Doplňuji:
setapouch: sorry za přejmenování :-/

Upravil/a: cochee

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek