Odpoveď byla označena jako užitečná

Opět se musíme podívat do historie. Zajímavé.

múka – mauka – mouka – je odvozená od jiného základu – moka (o = nosovka) = materiál určený pro hnětení formovaný budoucího pečiva. Nosovka o se přeměnila v u. Kvůli odlišení se u prodloužilo na ú, zůstalo v některých nářečích.

múka – muka – bez muk – podst. jméno odvozené od mučiti, takže nedošlo ke háskovým změnám.

lúka – lauka – louka – stejný vývoj jako u mouky.
Doplňuji:

Omylem jsem klikla, když jsem chtěla pokračovat v dalším psaní . Proto píši celou odpověď znova.

Opět se musíme podívat do historie. Zajímavé…

múka – mauka – mouka – je odvozená od základu – moka (o = nosovka) = materiál určený pro hnětení či formování budoucího pečiva. Nosovka o se přeměnila v u. Kvůli odlišení se u prodloužilo na ú, zůstalo v některých nářečích.

múka – muka – bez muk – podst. jméno odvozené od mučiti, takže nedošlo ke háskovým změnám.

Rozdílné tvary kvůli odlišení významu, protože se nerozlišoval při skloňování rod, ale zakončení kmene – samohláskové.

lúka – lauka – louka – stejný hláskový vývoj jako u mouky, jenže .
existovala další slova, která zněla při skloňování stejně (jako tvar bez luk, lúk – od louka .

1. Luk – druh zbraně, nářečně i louk – odvozené od praslovanského lok6 (nosovka o a jer) ve významu zakřivený, ohýbaný.

Stejně jako oblouk, louka = kde v údolí řeka ohýbá svůj směr, zarývá se proud na na vnější straně oblouku do stráně, na vnitřní straně oblouku bývá rovina, louka.

2. Luk – polní česnek (dnes neexistuje), nč. jen pór. Výraz byl přejatý z pragermán. Lauka (sthn. Louh, nyní Lauch.

Protože tvary byly podobné, domnívám se, že tvar bez luk x bez luků vznikl až později , když bylo kmenové skloňování nahrazené rodovým. Navíc se sjednotilo skloňování staršího tvaru luka (pomnožný) a louky.

Upravil/a: annas

Řekl bych, že čeština má tolik výjimek, že našinec se řídí citem a cizinec se v tom může jen velmi těžko orientovat, snad jen zvykem :). Na toto snad ani pravidlo není. 😉