http://www.zu­by.cz/zajimavos­ti/trocha-zubni-historie.html

"Historie zubního léakřství sahá do doby 700 let p. n. l.

Výrazný pokrok v medicíně a celkovém nahlížení na ošetřování zubů se projevil až ve starověkém Řecku. Ale ani Arabský svět nebyl pozadu. Kvůli svaté knize korán, která striktně zakazovala poškozování těla, byla do značné míry omezena chirurgie a mnohem více podporována prevence a ústní hygiena. Dle zápisků Avicenna bylo běžné čištění zubů a takzvaný scaling (odstraňovaní zubního kamene, které je dnes považováno za nedílnou součást preventivní péče o chrup). K trhání (nebo spíše tahání) docházelo pouze u viklajících se zubů.

V Evropě se ošetřování zubů věnovali především v klášterech. Avšak brzy církev došla k názoru, že prolévání krve se nehodí k svátosti duchovního života a tak chirurgickou štafetu přebrali holiči, kteří do klášterů chodili za mnichy a občasně jim pomáhali. A tak potulní holiči-chirurgové trhali zuby prostým lidem, zatímco pro ty nejbohatší se otevíraly dveře jiných možností léčby – zubní náhrady.

Kazivost zubů dosáhla vrcholu na přelomu 18. a 19. století. Od té doby klesá. Je posláním každého zubního lékaře kazivost pokud možno zastavit úplně. Některé výchylky jsou velmi dobře patrné i ve 20. století. Například za druhé světové války v Japonsku zapřičinil nedostatek potravin pro běžný lid stravování pouze o rýži. Ta takřka neobsahuje cukry. Díky tomu měli Japonci nejnižší kazivost v tomto století.

Teprve v posledních 150 letech došlo k dramatickému vývoji. začátkem 20. století vznikl obor dentální hygiena, dříve se zač používt rentgen atd. "

http://www.stu­dio32.cz/histo­rie-zubniho-lekarstvi/

Možná vaše babička patřila do generaci, která se léčila bylinkami.

"(Až do konce první světové války brojili proti zásahům zubních lékařů zastánci domácí léčby.

Například český časopis Přírodní lékař doporučoval při bolesti zubů výplachy úst, sprchování těla a odmítal trhání zubů. Farář Kneipp nabádal: „Nikdy nedávej si ni jediný zub tahati, nýbrž dbej o utišení bolesti, kdykoli některý zub začne boleti, neboť milejší je mi vždycky zub kotlavý nebo vyžraný než žádný.“

http://www.zu­by.cz/zajimavos­ti/trocha-zubni-historie.html

Náhrady zubů uměli už před naším letopočtem (a v našich ´končinách´) třeba Etruskové…
😉
Ale bývala to spíše otázka peněz a dostupnosti takové péče, technika existuje dlouho…
😉

Zdroj: http://www.wi­kiskripta.eu/in­dex.php/Histo­rie_přímých_zub­ních_výplní

Od nepaměti. Už ze starého Egypta jsou nálezy opravených či umělých zubů

Za „léčení zubu“ považuji jen endodoncii https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Endodoncie
Jde o novou vědu zabývající se jen záněty v kosti, které vyřadí zdravý zub z provozu – a to se dřív nedalo léčit, a bylo nutno zub vytrhnout, neboť na „jen“ zdánlivě bolavý zub se umíralo – jak může takový zánět být skutečně nebezpečný…
Endodoncie tedy nemocný zub zachrání, náklady na to jsou ale v řádu desetitisíců korun, řekněme pět až dvacet tisíc za zachránění zubu. Počítají se zásahy do „počtu kanálků“, a příp. další úkony. Bude-li zánět jen v jednom kanálku, bude následně cena nejnižší…:D

Upravil/a: Agneta

Vaše otázka příliš nesouvisí s větou: „Moje babička (1853–1939) zmřela bezzubá.“

Babička pravděpodobně ani netušila, že existuje zubní kartáček a pasta ;) (minimálně v dětském a mladém věku).
Zejména lidé na vesnicích před II. světovou válkou a ještě nějaký čas po ní „netušili“ nebo se nedostávalo finančních prostředků na „zbytečnosti“ a „luxus“.
Lékařská péče stomatologa nebo dentisty nebyla běžně dostupná (ani finančně). Mnoho lidí se dostalo max. do sousední vsi…
.
Ani dnes nejsou bezzubí lidé v 50 i 40 letech nic neobvyklého.
Stomatologové tvrdí, že zhotovování protéz (snímacích a totálních) je pro ně téměř prodělečné… (pro zubního technika je to ovšem tvrdý chlebíček).

Troufám si říci, že za stávající situace (nedostatek stomatologů, prevence, nákadné konzervační stomatoogické péče) bude časem přibývat bezzubých spoluobčanů.
😉
doplňuji pro Agnetu ;)
Endodoncie není žádná nová věda. Endodonticky se zuby ošetřují desítky let ..
Jen metody se mění. Před 35 lety jsem měla perfektně endodonticky ošetřen = zaplněn „mrtvý“ zub (pulpitis z důvodu zanedbání dorostovou zubní lékařkou).

Dnes jde „jen“ o nové, časově náročné a finančně velmi (přehnaně) předražené metody s ohledem na použité materiály. Tedy o byznys…
Zda takto endodonticky zaplněný zub v rámci záchovné konzervační stomatologie vydrží alespoň 30 – 50 let: TOŤ OTÁZKA 😁
V 50. a 60. letech se pravda takto „nemocné“ zoubky více extrahoivaly než „ošetřovaly“.­.... ;))))

Upravil/a: da ny

Celou tu dobu byla bezzubá?

Od pradávna.
Archeologické nálezy ukazují, že zubní kaz je staré onemocnění. Lebky z období před miliony let do období neolitu vykazují známky zubních kazů. Ovšem značný nárůst počtu kazů během neolitické revoluce může být připsán zvyšujícímu se podílu rostlinné potravy obsahující sacharidy a škrob.Předpokládá se, že počátek kultivace rýže v jižní Asii měl též za následek zvýšení výskytu zubního kazu.

Sumerské texty z období 5000 let př. n l. popisují „zubní červy“ způsobující zubní kaz. Důkazy těchto domněnek byly nalezeny v Indii, Egyptě, Japonsku a Číně.

K dalšímu zvýšení počtu zubního kazu došlo v Evropě vlivem dovážené cukrové třtiny a rafinace cukru.

Zubní kaz je způsoben kyselinou mléčnou, kterou z kvašeného cukru vylučují bakterie zubního plaku.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Zubn%C3%AD_kaz

Tuto otázku naprosto nechápu. Ne jako zubní technik, avšak jako každý s trochou rozumu vám sdělím následující: Zuby se léčí od té doby, co poklesne jejich biologický faktor – ovšem jen pokud je to možné. Ať již se jedná o úraz, infekci, … (To vše zahrnuje pojem biologický faktor zubu – taktéž vitalita zubu.) Některé zuby se léčí již od prořezání, či dokonce dříve. Existují rovněž případy, kdy nebylo za celý život co léčit. A přináším šokující novinku – v případě bezzubé čelisti již neexistují zuby, kteréžto by se daly léčit. Je mi líto, tento stav jest nevratný – nejsme žraloci. Omlouvám se za netaktnost, ovšem na blbou otázku… A jakožto účastník oboru eviduji, že neexistuje jednotný věk, ve kterémžto senilita zapříčiní vyšší narušení biologického faktoru. Mnoho pacientů v starobním důchodu se mi nedostalo pod ruku (vyrábím protézy), mnozí další ano.

Pokud to mám vzít z historického hlediska, pak uvádím, že první doložený pokus o opravu poškozené zubní tkáně (o kterémžto jsem četl) proběhl před cca. 127 000 lety – kdy si někdo vyspravil zuby mízou. Náhrady ve velkém se vyráběly v Babylonu. (Kaučuk, zlato, …) Tyto náhrady však spíše zhoršovaly stav, než že by pomáhaly.

Upravil/a: anonym