Pro dobrotu na žebrotu.

Je to myšleno tak,že když člověk pro někoho něco udělá,tak ne vždy to udělá tak aby ten dotyčný byl spokojen. např,řeknete příteli po určité době,že ho manželka podvádí,no a pak na Vás budou naštvaní oba,manželka,že jste jí práskl, kamarád,že jste mu to řekl pozdě,případně že jste mu to řekl vůbec.....

Vždy se objeví lidé, kteří by nejraději brali a sami nic nedávali.
Pokud sami něco potřebují, nebojí se kohokokoliv požádat, ale když potom chce druhý něco po nich, potřebuje je, nikdy nepomohou.
Sestrou poctivé mysli je chudoba.
Příklad: Někomu půjčím peníze, ale když je budu na oplátku třeba potřebovat já, odmítne mě.

Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán.
Tolik jedno rčení,které bohužel nestojí na vodě.