"Jak je to se souvislostí pryskyřice a neštěstí, nezdaru neboli pechu. Ano, pechu. Smůla se německy řekne Pech a Pech je německy jak pryskyřice, tak nezdar. Tento dvojí význam slova smůla naši předkově převzali od předků dnešních Němců. Když ale mám odpovědět na otázku, jak ke spojení pryskyřice a nezdaru přišli staří Němci, nebudu mluvit příliš jistě. Podle jedněch odborníků jde o to, že smůla byla nejen užitečná, ale i lepkavá a zašpiňující. Podobně jako je neúspěch, nezdar něco zašpiňujícího, lepkavého, s člověkem se táhnoucího. Podle jiných odborníků všechno vzniklo v dobách rozkvětu ptáčnictví.
Už jsem tu kdysi u příležitosti slova vějička vyprávěl, že ptáčníci chytali ptáky na vějičky, větvičky pomazané nějakým lepem, často smůlou. Když se pták od smůly umazal a chytil na vějičku, měl smůlu, byl to Pechvogel, jak často i dnes říkají smolařům i ti, kteří nevědí, že to slovo znamená smolný, zasmolený pták. A je tu ještě verze třetí. Podle ní smůla a nezdar souvisejí prostě tak, že německému slovu Pech, pryskyřice, je velmi podobné jidiš slovo pechus, nedostatek, a tak se to všechno spojilo jen podle zvukové podoby. " 🙂
Více ve zdroji: http://www.roz­hlas.cz/regina/slo­va/_zprava/smu­la--57695

1. Vařící smůla se vylévala při dávných bojích shora na útočníky, třeba když chtěli dobýt hrad.
2. Rovněž křesťané ve starém Římě byli trestání tím, že byli namočeni do kotle s vařící smůlou.
3. Stejně tak se ptáci chytali na vějičku.
4. Ale i hříšníci v pekle trpěli ve vroucí smůle. Význam peklo se po vzoru střhn. pech ‘smůla i‘peklo’ vytvořil na základě uvedené představy.
5. Později se asociací smůla dostala i do ševcovského řemesla.

--
Původy slov
smůla, smolný, smolař, smolařský, smolit, smůlovatý, smolinec. Všesl. – p. smoła, r. vše z ie. *smel- ‘pomalu hořet, doutnat’.

Přenesený význam ‘nezdar, nedostatek štěstí’ podle něm. Pech (srov.:pech, :peklo),které má tak oba významy.

Německé nářeční Bech, Pich, ve staré němčině pik, původně latinské pix, picis.

Mít smůlu se vykládá zpravidla z toho, že když se chytá pták, tak mu zůstanou na peří zbytky smůly, táhnou se za ním.
Nebo smůla jako neštěstí – trestání smůlou – kdo nepřežil, měl smůlu nejen skutečnou, ale i obraznou.
Rozšířili studenti. V r. 1926 se objevilo ve slovníku.

Podle Slovníku nepisovné češtiny a Etymologického slovníku od J. Rejzka.

Jinak podobná otázka
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/maji-neco-spolecneho-smula-ze-stromu-a-smula-jako-nestesti

Upravil/a: annas

Patrně proto, že když se přijde z lesa celý zapatlaný od smůly, málokdo z toho má pocit štěstí. Je to i v odkazu od marci http://www.jak­tak.cz/jak-vycistit-skvrnu-od-smoly.html