Je to dané historickým vývojem. Není jednoduchá odpověď. Jen stručně.

Podle učebnice Vývoje českého jazyka od kolektivu autorů a Úvod do etymologie od R. Večerky.

FJL patří mezi jazyky indoevropské, italické, z nichž se vyvinuly jazyky románské. Jinak také jazyk kentumový.

CJL je jazyk indoevropský, západoslovanský, jazyk satemový.

FRJ a ANJ – jazyky analytické, CJL – syntetický jazyk

"Indoevropské (IE) jazyky se začaly postupně nářečně diferencovat, tím vznikaly menší nářeční skupiny; tento vývoj se projevil řadou jazykových zvláštností;

Hláskoslovná analýza ukazuje, že v indoevropských jazycích došlo k rozrůznění tím, že byl dvojím způsobem zjednodušen systém souhlásek ( k, g, h), které původně tvořily několik řad (tvrdé a měkké); v části IE jazyků byly změkčené k‘, g‘, h‘ nahrazeny sykavkami s, s‘, z, z‘, čím vznikl rozdíl mezi větví kentumovou a satemovou (podle znění číslovky 100 ve staré latině [kentum] a ve staré perštině [satem]

• kentumové jazyky – uvedené hlásky se nezměnily v sykavky; větve řecká, italická, keltská, germánská, ilyrská, tocharská, anatolská
• satemové jazyky – zde proběhla změna uvedených hlásek na sykavky; větve indická, íránská, arménská, albánská, baltská, slovanská"

--
Francouzština se vyznačuje oslabením koncových samohlásek, nosovkami, tendencí k pevnému slovosledu (analytický jazykový typ). Vyznačuje se velkými rozdíly mezi psanou a mluvenou podobou jazyka. Francouzský pravopis má historický charakter, ve srovnání s mluvenou francouzštinou došlo od renesance jen k minimálním změnám.

Čeština – nosovky zanikly, slovosled určují gramatická pravidla, stálý přízvuk, , fonologický pravopis, ale přihlíží k morfologii a etymologii např. při ohýbání slov atd.

Takže rozdílný jazykový vývoj i v oblasti samohlásek, dalších souhlásek, ovlivněno prostředí, románské jazyky jsou zpěvné, vyjadřují temperament atd.

Francouzština je tedy jiný typ jazyka než čeština, patří mezi tzv. Jazyky izolačního typu, strejně jako angličtina a částečně němina.

Mezi zástupce izolačního typu patří jazyky západní Evropy, např. angličtina, francouzština, zčásti němčina.

V izolačních (analytických) jazycích bývá rod často vyjádřen mimo osobní jméno, v bezprostředním (těsně před jménem) anebo vzdálenějším kontextu, někdy není vyjádřen vůbec a nutno ho identifikovat ze situace, ze znalostí o dané osobě

Čeština je jazyk flexivní, syntetický., rozlišuje rody. Vliv analytického jazyka s projevuje u neskloňovaní ženských příjmení – rozlíší se stejný tvar slovy pan, paní, často není poznat podle křestního jména.

Upravil/a: annas

První byl hovorový jazyk, později se tento začal nějakým způsobem zapisovat a vznikl psaný jazyk. A záleží na tom? Francouzština má svá pravidla. Například koncové souhlásky se nečtou, některé skupiny písmen se vyslovují určitým způsobem. Kdybys uměl nějaký jazyk, kromě češtiny, tak by ses tomu nedivil. Je to dané historicky.
Třeba slovo Bordeaux – skupina eau se vysloví jako otevřené o, a x se nevysloví.
Francouzština má otevřené a uzavřené samohlásky, čeština má spíše neutrální, pokud jde o výslovnost
Parlez vous francais? ez – vysloví se pouze e, z jako koncové se nevysloví, ale je patrné, že ve druhé osobě množného čísla má takovou koncovlu,
vous – ou se vysloví u, s se nevysloví.
francais – n je nosovka, se vlastně také nevysloví, c s cedilem se vysloví jako s,
ai – se vysloví e.
V němčině se vysloví deutsch – jako dojč, wieder – jako vídr a podobně.
Takových jazyků, kde jsou němé samohlásky, je více.
Například v angličtině salmon – losos , se nevysloví l a podobně.
A v češtině dětský, se vysloví děcký.

A nejlepší je, když nějaké slovo vyslovite se vsema pismenama a oni vám nerozumí. Ne ze bych mela vlastni zkušenost, ale jednou v TV vyprávěl vtipnou historku pan Stropnicky, jak si kupoval ve Francii cigarety Dunhill a nevyslovil to po jejich, prodavač odmítal pochopit, co po něm chce. :)

Je ne parlez pas francais.