Avatar uživatele
vas999

Proč se používá spojka a/nebo?

Spojka nebo má přece dva významy, slučovací a vylučovací. Před slučovacím nebo se čárka nepíše, zatímco před vylučovacím nebo se čárka píše vždy. Tedy není co řešit a spojka a/nebo je úplně zbytečná. Proč se tedy ale používá?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, dubraro před 2465 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

To, co vy považujete za zbytečné, určitě tak neberou jazykovědci. Je třeba se na to dívat historicky. Dnes se jejich užití zjednodušilo.

Vývoj je složitý, jak jsem zjistila v Machkově Etymologickém slovníku.

Jen to, že spojka nebo vznikla přesmykem z bo ne = ba ne. Bo se užívá v na Ostravsku = neboť, jinde pak bo = nebo.

Stejně spojka a měla několik významů – slučovací, vylučovací, odporovací, ale i ve funkci předpony u slov vyjadřujících zá­por.

Takže spojka anebo se používala nejdříve ve vztahu vylučovacím, nebo jako zpřesňující, ale i slučovacím. Užití bylo rozlišeno i tím, zda jde o důvod, rovnost, podmínku atd.

Proto jsem hledala a našla v odkazu.
http://www.roz­hlas.cz/plzen/ja­zykovykoutek/_zpra­va/322944

"Podíváme-li se do Slovníku spisovné češtiny, zjistíme, že spojky a a nebo mají odlišné funkce.

Spojka a vyjadřuje prosté slučování jako např. ve větě otec za války prodával mléko a rozvážel noviny, kde se prostě konstatují dvě skutečnosti.

Naproti tomu spojka nebo spíše označuje různé alternativy, které v konečném důsledku mohou být vzájemně neslučitelné, např. přijedu ve středu, nebo ve čtvrtek.

V tomto případě nastane jen jedna z uvedených možností. Pokud bychom místo anebo použili spojky a a nebo, vlastně bychom stavěli vedle sebe významově neslučitelné spojky. Zaměnit lze jen spojky nebo a anebo (psáno dohromady)

Obě se totiž používají ve větách uvádějících alternativy. Mohu tedy říci přijedu ve středu nebo ve čtvrtek a také přijedu ve středu anebo ve čtvrtek. Nikoli přijedu ve středu a nebo ve čtvrtek. Spojka a je odlišná, tu v těchto případech použít nelze.

Původ spojky anebo se vykládá ze tří různých vět. První věta je uvozena spojkou a, druhá obsahuje záporku ne a třetí částici bo, jejíž význam si ukážeme na příkladu: pošlu ti to, a ne-li [=„pokud ne“], bo přijdu sám. Částice bo má tedy význam podobný dnešním příslovcím tedy, jistě nebo určitě. Tento stav se dá předpokládat už ve 12. století. Až teprve v průběhu dalšího vývoje se významy jednotlivých spojovacích výrazů ustálily na dnešní stav – bo se už v současné češtině samostatně neužívá a vyskytuje se právě jen jako součást spojovacích výrazů.

Zopakujme si tedy dnešní stav a významy spojek „a“, „nebo“ a „anebo“. Spojku a lze užít v případech, kdy spojujeme dvě rovnocenné skutečnosti. Ani jedna z nich nevylučuje druhou, jsou pouze uvedeny v určitém sledu za sebou.

V případech, kde uvádíme různé alternativy řešení, které nemohou nastat zároveň, tedy dojde vždy jen na jednu z nich, můžeme použít spojky nebo a anebo. Obě spojky jsou rovnocenné, nemusíme tedy váhat, která z nich je vhodnější."

Ad magor v kleci,

nemáte pravdu, nejde o vliv angličtiny, ale o historii. To, že někdo říká by jsem, znamená, že mluví obecnou češtinou.

Jinak jazykové vysvětlení je v odkazu.

Upravil/a: quentos

2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos, ivzez Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
magorvkleci

Jednak je to moderní, protože se to používá v anglických textech a jednak starat se o nějakou čárku v době, kdy se ve veřejnoprávním rozhlase a televizi běžně říká „já by jsem“ a „modré auta“, je troufalé.

Když napíšete „sleva pro členy a důchodce“, „členy nebo důchodce“, „členy, nebo důchodce“, budete řešit desítky stížností, proč ty nebo ony diskriminujete, nebo k něčemu nutíte. Tak proč si věc jednoduchou berličkou neusnadnit.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Vysvětlíme si to na příkladu:

„Přines 10 rohlíků nebo 1 chleba.“
→ lze přinést jenom 10 rohlíků, nebo jenom 1 chleba.

„Přines 10 rohlíků a/nebo 1 chleba.“
→ lze přinést jenom 10 rohlíků, nebo jenom 1 chleba, nebo obojí.

ve výrokové logice je „a/nebo“ klasická disjunkce, zatímco prosté „nebo“ je exklusivní/vy­lučovací disjunkce … je zjevné že v exaktní výrokové logice a běžné komunikaci máme tendenci vnímat spojku nebo různě. Proto někdo raději uvede „a/nebo“ když chce zdůraznit že má být spojka vnímán ve smyslu exaktní výrokové logiky …

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
vas999

Z těch odpovědí jsem teď magor v kleci já. Aspoň to bylo zajímavé a dozvěděl jsem se něco nového. A to je hlavní.

před 2465 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
magorvkleci

No zkrátka, jakkoli se mi to oškliví, musím používat „a/nebo“ v textech také, protože je zbytečně nákladné čelit desítkám dotazů denně, nemluvě o stížnostech a dokonce rovnou podaných žalobách.

před 2465 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
magorvkleci

Nenamáháte se porozumět otázce. Tazatel se ptá, proč se používá novotvar „a/nebo“, což i typograficky vypadá divně, když slučovací a vylučovací význam spojky „nebo“ je v češtině prostě dán tím, že před „nebo“ napíši čárku, nebo ji nenapíši. Hisstorie ani etymologický slovník s tím nemají nic společného.

před 2465 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek