Spojka nebo má přece dva významy, slučovací a vylučovací. Před slučovacím nebo se čárka nepíše, zatímco před vylučovacím nebo se čárka píše vždy. Tedy není co řešit a spojka a/nebo je úplně zbytečná. Proč se tedy ale používá?
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, dubraro před 2465 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To, co vy považujete za zbytečné, určitě tak neberou jazykovědci. Je třeba se na to dívat historicky. Dnes se jejich užití zjednodušilo.
Vývoj je složitý, jak jsem zjistila v Machkově Etymologickém slovníku.
Jen to, že spojka nebo vznikla přesmykem z bo ne = ba ne. Bo se užívá v na Ostravsku = neboť, jinde pak bo = nebo.
Stejně spojka a měla několik významů – slučovací, vylučovací, odporovací, ale i ve funkci předpony u slov vyjadřujících zápor.
Proto jsem hledala a našla v odkazu.
http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/322944
"Podíváme-li se do Slovníku spisovné češtiny, zjistíme, že spojky a a nebo mají odlišné funkce.
Spojka a vyjadřuje prosté slučování jako např. ve větě otec za války prodával mléko a rozvážel noviny, kde se prostě konstatují dvě skutečnosti.
Naproti tomu spojka nebo spíše označuje různé alternativy, které v konečném důsledku mohou být vzájemně neslučitelné, např. přijedu ve středu, nebo ve čtvrtek.
V tomto případě nastane jen jedna z uvedených možností. Pokud bychom místo anebo použili spojky a a nebo, vlastně bychom stavěli vedle sebe významově neslučitelné spojky. Zaměnit lze jen spojky nebo a anebo (psáno dohromady)
Obě se totiž používají ve větách uvádějících alternativy. Mohu tedy říci přijedu ve středu nebo ve čtvrtek a také přijedu ve středu anebo ve čtvrtek. Nikoli přijedu ve středu a nebo ve čtvrtek. Spojka a je odlišná, tu v těchto případech použít nelze.
Původ spojky anebo se vykládá ze tří různých vět. První věta je uvozena spojkou a, druhá obsahuje záporku ne a třetí částici bo, jejíž význam si ukážeme na příkladu: pošlu ti to, a ne-li [=„pokud ne“], bo přijdu sám. Částice bo má tedy význam podobný dnešním příslovcím tedy, jistě nebo určitě. Tento stav se dá předpokládat už ve 12. století. Až teprve v průběhu dalšího vývoje se významy jednotlivých spojovacích výrazů ustálily na dnešní stav – bo se už v současné češtině samostatně neužívá a vyskytuje se právě jen jako součást spojovacích výrazů.
Zopakujme si tedy dnešní stav a významy spojek „a“, „nebo“ a „anebo“. Spojku a lze užít v případech, kdy spojujeme dvě rovnocenné skutečnosti. Ani jedna z nich nevylučuje druhou, jsou pouze uvedeny v určitém sledu za sebou.
V případech, kde uvádíme různé alternativy řešení, které nemohou nastat zároveň, tedy dojde vždy jen na jednu z nich, můžeme použít spojky nebo a anebo. Obě spojky jsou rovnocenné, nemusíme tedy váhat, která z nich je vhodnější."
Ad magor v kleci,
nemáte pravdu, nejde o vliv angličtiny, ale o historii. To, že někdo říká by jsem, znamená, že mluví obecnou češtinou.
Jinak jazykové vysvětlení je v odkazu.
Upravil/a: quentos
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos, ivzez Nahlásit |
Jednak je to moderní, protože se to používá v anglických textech a jednak starat se o nějakou čárku v době, kdy se ve veřejnoprávním rozhlase a televizi běžně říká „já by jsem“ a „modré auta“, je troufalé.
Když napíšete „sleva pro členy a důchodce“, „členy nebo důchodce“, „členy, nebo důchodce“, budete řešit desítky stížností, proč ty nebo ony diskriminujete, nebo k něčemu nutíte. Tak proč si věc jednoduchou berličkou neusnadnit.
2Kdo udělil odpovědi palec? vas999, Tom Šťastný
před 2465 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vysvětlíme si to na příkladu:
„Přines 10 rohlíků nebo 1 chleba.“
→ lze přinést jenom 10 rohlíků, nebo jenom 1 chleba.
„Přines 10 rohlíků a/nebo 1 chleba.“
→ lze přinést jenom 10 rohlíků, nebo jenom 1 chleba, nebo obojí.
…
ve výrokové logice je „a/nebo“ klasická disjunkce, zatímco prosté „nebo“ je exklusivní/vylučovací disjunkce … je zjevné že v exaktní výrokové logice a běžné komunikaci máme tendenci vnímat spojku nebo různě. Proto někdo raději uvede „a/nebo“ když chce zdůraznit že má být spojka vnímán ve smyslu exaktní výrokové logiky …
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
Z těch odpovědí jsem teď magor v kleci já. Aspoň to bylo zajímavé a dozvěděl jsem se něco nového. A to je hlavní.
No zkrátka, jakkoli se mi to oškliví, musím používat „a/nebo“ v textech také, protože je zbytečně nákladné čelit desítkám dotazů denně, nemluvě o stížnostech a dokonce rovnou podaných žalobách.
Nenamáháte se porozumět otázce. Tazatel se ptá, proč se používá novotvar „a/nebo“, což i typograficky vypadá divně, když slučovací a vylučovací význam spojky „nebo“ je v češtině prostě dán tím, že před „nebo“ napíši čárku, nebo ji nenapíši. Hisstorie ani etymologický slovník s tím nemají nic společného.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |