Proč se říká

Zajímal mě vznik tohoto pojmenování.
Posvátná prostituce
se děli do dvou kategorií:

1. prostituce k uctění božstva, která se neopakuje,
2. trvalá náboženská prostituce.

V prvním případě jde nejčastěji o oběť panenství nebo o jediné oddání se jednomu nebo více mužům, kteří jsou na místě boha, pokud ovšem muže nezastupuje náboženský symbol, např. umělý falus.
Trvalá náboženská prostituce je pak společností vytvořenou institucí, která má nahradit někdejší stav, kdy bujela volná láska. Posvátná prostituce není vynálezem jen starověkých národů, jak by se možná mnozí domnívali, nýbrž je rozšířena skoro tak jako prostituce světská.

Např. Kmen Eveheů v západní Africe má řád kněžek Agbui. Část lidu uctívá silného ducha blesku a hromu. Především ženy. Ty tvoří řád se svými odznaky a sliby. Dorozumívají se řečí, které nikdo jiný nerozumí. Dívky, které jsou zasvěceny tomuto božstvu nebo se později věnují jeho službě, jsou od svého dvacátého roku vzdělávány a žijí v jakémsi klášteře, který vede kněz. Do kláštera nemá kromě něj nikdo jiný přístup. Zde jsou tři nebo čtyři roky a učí se ceremoniím a řeči řádu. Z kláštera mohou vyjít, jen když jdou žebrat, čímž se živí.
Když je pobyt v klášteře ukončen, mohou se vrátit zpět do svých poměrů. Nesmí se však vdát, protože jsou zasvěceny svému božstvu a stávají se veřejnými děvčaty. Je věcí cti řádu rozmnožovat počet členek, a proto kněžky unášejí za nocí každou dívku, které se mohou zmocnit. Příbuzní se pak domnívají, že si ji odvedl bůh.
I na Zlatém pobřeží byly nevěstky zasvěcovány a stávaly se svatými. Říkalo se jim abrakees a musely přísahat, že si ani od toho nejbohatšího milence nevezmou víc, než je stanoveno.
Další na

Doplňuji:
Staročeské slovo kněžka (pejorativní význam) je odvozené od zdrobnělého jména kněžek. Význam slova ve staročeštině – kráska, obětnice.
Kosmas uvádí, že kněžkami byly i Krokovy dcery, jak svědčí jejich jména. Teta však nebyla kněžna, ale kněžka neboli duchovní hodnostářka a jako taková byla nejspíš pojmenována podle jednoho z hlavních keltských bohů Teutatese. Kněžna Libuše byla s největší pravděpodobností keltská Liban, kterou si Kosmas v latinské transkripci poslovanštil na Lubossa. Není pochyb ani o keltském původu jména kněžny Kazi, neboť slovo Cassi keltsky znamená úctu nebo lásku a u Keltů bylo hojným jménem, vždy s přídomkem příslušného boha.
Z české historie, Stč slovník

Zdroj: http://209.85­.135.132/sear­ch?q=cache:PnTzbCvk7JQJ:­esoteric.myste­ria.cz/prosti­tuce.htm+Kdy+vzn­iklo+pojmenov%C3%A1n%C­3%AD+kn%C4%9B%C5%BE­ka+l%C3%A1sky&cd=2&hl=cs­&ct=clnk&gl=cz

Upravil/a: annas

Ono jde spíš o takové zažité slovní označení pocházející ze dvou věcí, jednak z toho, že většina lidsva měla a má představu, že sex = láska.
A dost pravděpodobně pochází i z dob předkřesťanských, kdy v některých kulturách existovaly chrámové prostitutky, které tak sloužily různým božstvům lásky.
A kněží se sexem – záleží, ve kterém náboženství – ono jich je a hlavně bylo docela dost a každé mělo své zvyky.