Proč ve shodě přísudku s podmětem při slově děti se píše y ? To je nějaká vyjímka ?

Jde o složitý vývoj, který souvisí s lexikálním významem. Dnes se tvar děti považuje za výjimku, ale není to tak z pohledu
etymologie. Pokusím se stručně vysvětlit.

Prasl. dět6 (jer) – se chápe jako kolektivní, bylo změněno na děti, podle kmenového i rodového skloňování jako kosti.

Už na praslovanské půdě byl k tomuto plurálu vytvořen singulár děte s koncovým nosovým e (nosovka -en, -ent označuje jména mláďat – kuře, tele – kuřete, telete, dítěte – střední rod). Později se koncový tvar změnil na e, tedy singulár děte (nosovka) a znamenal „mládě, které ještě saje mateřské mléko“.

Další hláskový vývoj: dietě, dítě. Proto rozdílné rody z pohledu skloňování.

Erhart, Večerka, Úvod do etymologie.

Doplňuji:
Podle tehdejšího kmenového skloňování, když se nerozlišovala životnost: ty děti ležely jako ty kosti ležely.. Rod přirozený (děti = chlapci i dívky) x rod mluvnický.

Upravil/a: annas

Nojo, všichni říkáte TY děti, TY děti, ale to je jenom češtinářská pomůcka a vůbec to nevysvětluje to na co se Kole ptá.

„TY děti“ nás učili ve škole a vtloukali nám to do hlavy, proto to máme zafixováno, stejně tak dobře by se ale mohlo říkat „TI děti“. Jasně, teď vám to zní blbě, ale jenom proto že ste to nikdy předím neslyšeli. Kdyby vás to tak učili od mala, že sou to „TI děti“ a v pravidlech by bylo že se v minulým čase nepíše trvdý Y ale měkký („TI děti PŘIŠLI“), tak se nad tím nikdo ani nepozastaví.

Takže Michalova otázka já bych řek prozatím zůstává nedořešena.

asi vím, kam míříš – dítě je středního rodu a shoda přísudku s podmětem středního rodu mn. č. obyčejně končí na -a. Nicméně jak už bylo řečeno, podle ukazovacího zájmene „ty“ spojovaného s dětmi lehce poznáme, že půjde o tvrdou shodu. Kdysi na ZŠ nám to vysvětlovali tím, že dítě patří k mamince ;{)> takže ano, lze to chápat jako výjimku.

tY děti přišlY

Proč by to měla být výjimka?

třeba děti přišly
děti snídaly
jsou to ty děti proto tvrdé y